- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Ki-108 je pozdněválečný prototyp výškové záchytné stíhačky odvozené od Ki-102. Jde o jeden z posledních japonských návrhů těžké stíhačky z doby 2. sv. války a protože byl letoun držen v rezervě pro obranu mateřských ostrovů, nikdy nebyl bojově nasazen. To se ale změní s aktualizací 1.77, připravte se proto přepsat historii!
Vývoj Ki-108 započal v dubnu 1943 poté, co se společnost Kawasaki rozhodla splnit stálý požadavek japonské císařské armády na těžkou záchytnou stíhačku. Továrna v té době již měla na kontě sérii těžkých stíhaček Ki-45 Tórjú a vyvíjela i letouny Ki-102 a Ki-96. Právě kombinací dvou posledních jmenovaných strojů vznikl design letounu nazvaného jako Ki-108. Po prvních náletech moderních amerických těžkých bombardérů B-29 Superfortress se pak potřeba po výškovém záchytném stroji stala ještě výrazněji. Z výrobních linek byly staženy dva trupy letounu Ki-102 Otsu, které měly posloužit jako základ pro dvojici prototypů Ki-108. Ve srovnání s Ki-102, který byl navržen jako bitevní letoun do malých výšek, byl Ki-108 stavěn jako stroj pro operace ve velkých výškách. Trup proto musel být odpovídajícím způsobem upraven – kokpit byl výrazně zkrácen a vybaven přetlakováním. Z Ki-108 se tak oproti Ki-102 stal jednomístný letoun, což přineslo úsporu hmotnosti, snížení zátěže motorů a v důsledku toho i zlepšení výkonů ve velkých výškách.
První dvojice prototypů byla dokončena v červnu, respektive v srpnu 1944. Vedle nich pak vznikla i vylepšená verze Ki-108 založená na letounu Ki-102 Hei, která měla ve snaze o vylepšení výkonů ve výškách zvětšené rozpětí křídel a prodloužený trup. Dva kusy nové verze, označené jako Ki-108 Kai byly následně během roku 1945 vyrobeny a otestovány. Zhoršující se válečná situace ale měla za následek přerušení testů. Obě varianty Ki-108 tak nikdy nepřekročily fázi prototypu, ani nebyly bojově nasazeny a počet vyrobených kusů se tak zastavil na čísle 4.
Ve War Thunderu bude Ki-108 novým přírůstkem do větve těžkých stíhaček v rámci japonského leteckého stromu, kam bude umístěn na III. Úroveň. Jelikož jde o stroj založený na Ki-102, nabídne Ki-108 letové vlastnosti velmi podobné ostatním japonských vícemotorovým stíhačkám. Oproti nim ale Ki-108 nabízí o mnoho lepší výkony ve výškách – dvojice dvojhvězdicových čtrnáctiválců Micubiši Ha-112-II Ru o výkonu 1500 koní každý umožňuje dosáhnout rychlosti až 580 km/h a dává letounu operační dostup přes 13 000 m.
Pro účinné ničení těžkých bombardérů, hlavního cíle Ki-108, je letoun samozřejmě odpovídajícím způsobem vyzbrojen. Jeden 37mm kanón doplněný dvojicí 20mm kanónů znamená smrtící hrozbu pro každého pilota bombardéru. To ovšem neznamená, že se této výzbroje nemusí bát i stíhačky – stačí jeden zásah 37mm granátem a prakticky jakákoliv stíhačka ve hře se změní v hořící vrak.
Ki-108 momentálně prochází finálními testy a do hry přijde již velmi brzy společně s aktualizací 1.77 "Advancing Storm". Sledujte novinky a očekávejte další info o tom, na co se v další velké aktualizaci War Thunderu můžete těšit. Do té doby na viděnou!
Podívejte se na předchozí devblogy:
- Dagor Engine 5.0: Temporální Anti-Aliasing (Variance Clipping TAA)
- Dagor Engine 5.0: Displacement mapování, bláto a kaluže
- La-200: Vysokorychlostní drak
- Challenger 1 - Ctihodný následník
- Dagor Engine 5.0: světlo a stíny: Globální osvětlení, kontaktní stíny, stíny efektů
- AMX-30B2 Brenus: Moderní obrněnec
- Heinkel He 177 A-5 Greif: Planoucí šíp
- Leopard 2K: Zrození legendy
- Dagor Engine 5.0: Počasí a prostředí: déšť, mlha, mraky a slunce
- Martin-Baker M.B.5: Podrž mi čaj
- Magach 3 - Válečný povoz
- Dagor Engine 5.0 Nová technologie vytváření krajiny
- T-64B: Když dobré není dostatečně dobré
- M1 Abrams: Pouštní válečník
- Martin 167-A3: Americký žoldák
tým War Thunder
Komentáře (0)
Submit a complaint