V roce 1948 proběhly testy nového prototypu proudové stíhačky Jak-30, která, jak testy zjistily, kombinovala vysokou rychlost s vynikající horizontální i vertikální obratností, jež stroji umožňovala postavit se proti jakémukoliv soudobému protivníkovi. Současně s tím ale letoun trpěl neúčinnými křidélky a nepříliš šťastně řešeným profilem křídla. I kvůli tomu se nakonec nedostal Jak-30 do výroby, neboť v té době již existovaly dva výkonnější konkurenti - Lavočkin La-15 a Mikojan-Gurevič MiG-15.

Na konci roku 1948 byla vyvinuta varianta Jak-30D, jež nesla zvýšenou zásobu paliva a munice, a ačkoliv šlo na první pohled jen o vylepšení Jaku-30, šlo o úplně nový letoun. Hlavním rozdílem oproti původnímu letounu byla posílená a odlehčená křídla. Kromě toho pak měl Jak-30D prodloužený trup (aby bylo možné instalovat větší palivovou nádrž), byly instalovány aerodynamické brzdy, a změn se dočkaly i klapky a podvozek. Testy nové verze byly dokončeny v květnu 1949, v té době se ale již rozjížděla sériová výroba La-15 a MiGů-15, a oficiální místa se rozhodla, že je zbytečné zavádět do výroby ještě třetí typ stíhačky, velmi podobný předchozím dvěma. Jak-30D proto zůstal pouze ve fázi prototypu.

Hledání relevantních informací proto trvalo velmi dlouho. Museli jsme projít mnoho stran dokumentace věnované letounům dané doby a bedlivě prozkoumat fotografie a nákresy strojů z kanceláří MiG, Lavočkin a Jakovlev, jež byly Jaku-30D podobné, abychom se dobrali odpovědi na nejrůznější otázky ohledně designu stroje.

Práce na Jaku-30D byla vyčerpávající a obtížná, a první pokus o vytvoření 3D modelu skončil nezdarem, stejně jako mnoho dalších - obzvláště obtížné bylo správně namodelovat animaci podvozku. I přes všechny problémy jsme ale nakonec dokázali vytvořit historicky věrný model Jaku-30D, na který jsme velice hrdí.

Jak-30D je proudová stíhačka na 5. úrovni, která je umístěna ve větvi hned za Jakem-17. Rychlost letounu je okolo 1000 km/h ve všech výškách, je vyzbrojena trojicí autokanónů NR-23, které jsou určitě pilotům War Thunderu dobře známé. Kromě své - ne úplně výjímečné obratnosti - lze i tento stroj využít v točivém souboji - díky vzdušné brzdě. Jak-30D je skvělý jak v roli stíhačky, tak i záchytné stíhačky - dokáže předehnat a zničit prakticky jakýkoliv cíl. I krátká dávka z 23mm kanónů dokáže rozstřílet i velké bombardéry, což při zásobě 225 nábojů stačí i na pět až šest nepřátelských cílů.

Jak-30D se dostane do War Thunderu v aktualizaci 1.59 "Flaming Arrows"!