Od 3. května 16:00 do 5. května 2:00 bude platit následující sleva:

30% sleva na FW-190 D9 (sovětský prémiový)

Obsazení Berlínu Sovětskými vojskami, 2. května 1945

Hitler byl mrtvý a nyní o tom všichni věděli. Konec byl nevyhnutelný, kromě několika fanatiků, kteří ho protahovali, odpor ve městě se rozpadal. 28. armáda 1. ukrajinského frontu a 2. armáda 1. běloruského frontu se střetli na Charlottenburg Chaussee, hlavní dopravní tepně z centrálního Berlína na západ u Charlottenburského paláce.

Berlín 1945

Německé síly, snažící se uniknout, se uplynulou noc pokusili o průlom. Zbývající síly Wehrmachtu měli nedostatek munice, jídla a morálky. Zoufale se snažili uprchnout, zatímco Berlín byl v troskách a ruinách, za zády se sovětskými tanky a pěchotou, kteří zasívali zmatek mezi upadající německé jednotky. Tuto noc, v poslední zoufalé snaze uniknout, malá skupina pěšáků, podporovaná osamělým tankem Panther, přerazila na západ skrze vybombardované a zničené zbytky zahrad. Tato malá skupina byla poslední z berlínských sil, které se podařilo uniknout z obklíčení. Pouze ti, kteří prošli přes Tiergarten, se úspěšně vyhnuli zajetí nebo smrti uprostřed sovětských linií. Tu noc podnikli ještě několik pokusů, ale další snahy přejít přes Tiergarten dopadli strašně. Ačkoli ti, kteří úspěšně uprchli na západní frontu, padli pouze do rukou západních spojenců.

Za úsvitu obsadili síly Sovětského svazu Říšské kancléřství. Při postupu místnost po místnosti to byl krvavý boj do posledního muže. Nakonec nad ruinami vítězně vztyčili vlajku Sovětského svazu. Ruské síly se musely vypořádat s každou místností jako ohništěm odporu, přičemž naráželi na malé samostatné skupiny. Zbývající němečtí obránci zoufale bojovali v hořících místnostech až do trpkého konce.

Mezitím útočné jednotky, ničící celé městské bloky za účelem vyčištění ulic od zátarasů, zlikvidovaly i poslední zbytky odporu. Ve stejnou dobu se malé skupiny stíhačů tanků Wehrmachtu, ze kterých byla většina ještě kluci z Hitlerovy mládeže, vyslané do poslední zoufalé obrany v rozbitých pozůstatcích Berlína, plížily troskami. Ani výstřely z pancéřových pěstí na vzdálenost pouhých několika metrů nedokázaly přerazit tlustý pancíř nejnovějších sovětských tanků IS2. Bylo to k ničemu, síly Sovětského svazu byly nevyčerpatelné ve srovnání s otrhanými zbytky obránců Berlína. Poslední tanků Tiger na rozích Tiergartenu, chránící přístupové cesty k Reichstagu, byly brzy překonány, nebo zničeny a jejich posádky je opustily.

V 6 hodin ráno sovětské jednotky vyčistily budovu Reichstagu. Stalo se tak po pouhých dvou dnech nejprudších bojů v Berlíně, když nad zničenými zbytky Reichstagu zavlála vítězná zástava číslo 5. Boje byly neúprosné, tanky a útočné zbraně nebyly schopné podporovat postupující pěchotu, zatímco palba z okolních protiletadlových věží zpomalovala postup obrněných sil. Těžkým zbraním ruského dělostřelectva se nepodařilo potlačit palbu z věží a Říšský sněm byl bráněn s takovou zuřivostí a odhodláním, s jakými se v boji střetli jen málokdy.

Obklíčení bylo úplné, většině německých sil došla munice a palivo a nezůstal nikdo kromě posledních zbytků Wehrmachtu a Hitlerovy mládeže, kteří ještě bojovali. Obrana Berlína definitivně padla a generál Weidling, velitel obrany Berlína, oficiálně nařídil bezpodmínečnou kapitulaci všech jednotek ve městě. Generál Žukov formálně akceptoval kapitulaci generála Weidlinga. Stalo se tak na místě Charlottenburského paláce a Chaussee, kde armády Sovětského svazu mohly nyní oslavovat jejich konečné vítězství v Berlíně.