- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Aktualizace War Thunderu 1.85 s podtitulem “Supersonic” přináší do hry úplně nový typ výzbroje: střely vzduch-vzduch. První verze těchto střel včetně americké AIM-9B Sidewinder, sovětské P-3C, a britské Firestreak budou dostupné u konkrétních letadel. Některé vrtulníky ve hře také dostanou střely vzduch-vzduch, ale modernější. Ptáte se, proč dostanou vrtulníky lepší střely? Pokusili jsme se to vysvětlit v devblogu “Budoucnost letectví ve War Thunderu: nadzvukové proudové stroje a střely vzduch-vzduch.”
Všechny střely vzduch-vzduch přidané v aktualizaci 1.85 budou mít infračervené navádění - střela se ke svému cíli řídí pomocí neustálých korekcí pro co nejkratší trajektorii potřebnou pro zasažení cíle. Protože hlavice prvních řízených střel reagují pouze na teplo horkých plynů generovaných leteckými motory, je zaměření cíle efektivní jen ze zadní polosféry cíle a mnohem méně efektivní z jiných úhlů. První střely vzduch-vzduch tak byly relativně spolehlivé jen proti strojům s proudovými, turbohřídelovými a silnými pístovými motory. Mnoho letadel z období 2. sv. války je tak na větší vzdálenosti pro tyto řízené střely neviditelné. Novější střely se pak dokáží zaměřit i na teplo vyzařované z trupu letadla a dají se tak použít i pro zaměření zepředu. Vzhledem k různým typům světelného vyzařovaní v infračerveném spektru mohou střely v závislosti na konstrukci reagovat i na slunce, tepelné pasti a aktivni opto-elektronické rušení.
Sledovač cíle je na některých střelách orientován striktně v ose střely a ta tak mohla být vypálena jen v případě, že pilot držel cíl v zaměřovači. U jiných letadel funguje sledovač samostatněji a letoun nesoucí takovou střelu může provádět manévry v určitém rozsahu vektorů vzhledem ke sledovanému cíli. Díky tomu je možné před vystřelením střely provést předsazení a vylepšit tak výchozí podmínky pro úspěšné sledování a zasažení cíle. Tyto nuance jsme implementovali do hry skrze různé hodnoty zaměřovací vzdálenosti u jednotlivých typů střel.
Když přijde na míření, zaměření a udržení cíle, je nutné myslet na to, že každá střela vyžaduje před vypálením tzv. "zahřátí" elektroniky a spuštění gyroskopických senzorů. Řízená střela zůstane v režimu vyhledávání cíle jen po omezenou dobu, po jejíž uplynutí se vypne. Postup pro použití střel vzduch-vzduch tedy vypadá nějak takto: dostat se do útočné pozice, aktivovat řízenou střelu a vyčkat na její aktivaci. Pak přichází omezené časové okno na zaměření nepřítele a vypálení střely než se stihne deaktivovat - v takovém případě je nutné celý proces zopakovat. V nastavení ovládání lze nastavit různá tlačítka pro aktivaci řízené střely a její vystřelení. Zaměřovací vzdálenost v ideálních podmínkách (cílem je proudový letoun se zapnutým WEP, tedy silně "rozsvícený" cíl, pohybující se po přímce a k zaměření dojde ze zadní polosféry ve vztahu k dopřednému pohybu cíle) činí přibližně 4 km a vzdálenost na spolehlivé zaměření pak 2,5 km.
Střely vzduch-vzduch jsou vybavené roznětkou, která se aktivuje blízkostí k letadlu, nebo zemi. Poté, co se střela přiblíží k cíli exploduje a vytvoří tak usměrněný, nebo neusměrněný proud šrapnelů, které zasáhnou cíl. Střela, která se k cíli nepřiblíží se za určitý čas sama zničí.
Už tedy víme jak zaměřit a zasáhnout cíl, ale jak se takovému útoku vyhnout? Zaprvé lze použít manévry. První střely nedokázaly udržet zaměření manévrujícího cíle, protože nebyly konstruovány na větší přetížení, které následování uhýbajícího cíle vyžadovalo, další generace střel už takovými problémy tolik netrpěla. Imitace vizuální detekce přilétající střely ve hře funguje tak, že jakmile se přiblíží, rozezní se poplach - i ve strojích, které podobné poplašné systémy neměly. Jak brzy se alarm rozezní, to záleží na schopnostech osádky. Pasivní obrana, tedy schopnost pilota vyhnout se protiletadlovým střelám se začala cvičit okamžitě poté, co se tyto zbraně dostaly do výzbroje a pilotům War Thunderu se tyto schopnosti budou také hodit. První střely byly konstrukčně omezené co se týče přetížení a průměrná proudová stíhačka by je tak měla být schopna setřást, pokud tedy zareaguje zavčas. Pokud se rozezní varování před střelou, začněte provádět úhybné manévry ihned! Střela nemůže provádět ostré zatáčky a dostanete se jí tak z dohledu.
Vaší druhou možností je pokusit se přelstít zaměřovací systém střely. V aktualizaci 1.85 "Supersonic" budou některé vrtulníky vybavené klamnými cíli, které generují falešné tepelné stopy. Tyto "tepelné pasti" mohou přitáhnout "pozornost" střely a odvést ji tak od jejího skutečného cíle. Vrtulníky také dostanou rušící systémy generující opto-elektronické rušení a také kryty výfuků. Tato protiopatření mohou prodloužit zaměřování cíle v infračerveném spektru. Jako poslední možnost ještě lze stáhnout přípusť motorů, což může některé střely ošálit.
Jak klamné cíle, tak i IR rušící systémy jsme implementovali do hry co nejrealističtěji to šlo. Klamné cíle generují tepelnou stopu připomínající teplo z motoru. Pokud se jeden z nich dostane do zorného pole řízené střely, ta zamíří do bodu nacházejícího se mezi dvěma "cíli". Infračervené protiopatření (IRCM) generuje velké množství chaotických infračervených signálů, viditelných z určitých úhlů od cíle - střela přilétající z těchto úhlů může mít problémy svůj reálný cíl zasáhnout. IRCM funguje s plnou efektivitou jen proti střelám se zaměřovacími systémy nevybavenými pro proniknutí takového rušení.
Střely vzduch-vzduch představují důležitý milník v historii leteckého boje. Pokusili jsme se udělat vše pro to, aby tato výzbroj dobře zapadla do leteckých i kombinovaných bitev War Thunderu. Doufáme, že se vám budou líbit stejně, jako nám.
Devblogy k aktualizaci 1.85:
Komentáře (0)
Submit a complaint