War Thunder background
Panzerjäger I - První německý lovec tanků


RANK I: Panzerjäger I

Výkon motoru:   ~ 142 koní při 3000 RPM
Max. rychlost:   ~ 46 km/h
Hmotnost:   ~ 6,4 tuny
Pancíř:   Trup: 13/13/13
  Věž: 14/14/14
Výzbroj:   47mm dělo PaK.(t)(Sf.)

Není zřejmě příliš potřeba představovat německé stíhače tanků, které během 2. sv. války sloužily na všech frontách. Stroje jako Jagdtiger, Jagdpanther, Hetzer či Marder získaly takřka legendární status a vznikl o nich již nespočet knih a dokumentů, popisujících každý detail těchto slavných válečných strojů. Pouze jeden ale byl úplně prvním dedikovaným německým stíhačem tanků - malý a lehký Panzerjäger I. Ve War Thunderu se s ním setkáte poměrně brzy, neboť je umístěn hned na první úroveň s hodnotou BR 1.7.

Příběh Panzerjägeru I začíná u německého lehkého tanku PzKpfw I. Tento stroj, původně zamýšlený pouze pro výcvik tankových osádek, byl vyzbrojen pouze dvojicí kulometů puškové ráže a jak se ukázalo během občanské války ve Španělsku, byl proto zcela nevhodný pro boj proti nepřátelským obrněným vozidlům. I přesto byl ale vinou nedostatku vhodnějších vozidel nasazen do frontové služby, ve které se nacházel ještě na počátku 2. sv. války. Již před začátkem konfliktu byl PzKpfw I beznadějně zastaralý a zkušenosti z počátečních tažení války toto jen potvrdily. Ve službě jej tak postupně nahradily lépe vyzbrojené i pancéřované stroje.

Německo ale v roce 1939 disponovalo stovkami kusů PzKpfw I a prosté sešrotování bylo viděno jako plýtvání materiálem. Padl proto návrh na konverzi PzKpfw I na provizorní lehký stíhač tanků - vozidlo speciálně uzpůsobené pro boj s nepřátelskými tanky. Během konverze byl zachován podvozek i hnací ústrojí. Místo věže byla ale instalována lehce pancéřovaná, shora a zezadu otevřená kasemata (velmi podobným způsobem vzniklo i protiletecké vozidlo Flakpanzer I, rovněž dostupné ve War Thunderu). Stroj byl nazván Panzerjäger I (doslova “Lovec tanků”).

 



Pro svůj účel Panzerjäger vyžadoval dostatečně výkonný kanón, který by dokázal vyřadit pokud možno jakýkoliv tank, se kterým se mohlo vozidlo setkat. Během roku 1939 ale byl jediným německým protitankovým kanónem 3,7 cm PaK 37. Tato zbraň byla adekvátní proti nepřátelským lehkým tankům, hlášení rozvědky o těžce opancéřovaných francouzských těžkých tancích B1 bis a britských pěchotních tancích Matilda Mk.II ale značila potřebu výkonnějšího kanónu. Kanón 5 cm PaK 36 v té době ještě nebyl ve službě, z toho důvodu němečtí konstruktéři užili československý protitankový kanón 4,7 cm KPÚV vz. 38 - šlo o zbraně zkonfiskované po záboru Československa, které byly v německé službě označeny jako 4.7 cm PaK(t), případně PaK 38(t). Původní štít kanónu byl zachován a zbraň tak byla vcelku instalována do kasematy, kde byla obsluhována nabíječem a velitelem, jenž zároveň sloužil i jako střelec. Ačkoliv tato zbraň mohla působit poněkud zastarale, ve skutečnosti šlo na svou dobu o velmi efektivní kanón. Ve War Thunderu tomu není jinak - se standardním APC střelivem PzGr 36(t) je kanón schopen probít až 90 mm pancíře na bezprostřední vzdálenost a až 52 mm na vzdálenost 1000 metrů. To jej činí velmi nebezpečným prakticky všem oponentům na daném rozpětí BR, zvláště díky výbušné náplni maximalizující poškození. V reálu díky tomu mohl Panzerjäger I vyřadit z boje naprostou většinu nepřátelských tanků, což z něj činilo velmi užitečný nástroj. Proti zmíněným obrněncům B1 a Matilda Mk.II ale i tento kanón poněkud zaostával, byla proto vyvinuta podkaliberní APCR munice PzGr 40 dovolující boj i proti těmto strojům. Ve War Thunderu je tato munice rovněž dostupná. Dosahuje průbojnosti až 103 mm, ovšem výměnou za horší výkon proti zkosenému pancíři a nízký post-penetrační efekt.


KLADY A ZÁPORY:

 KLADY:

  • Velká zásoba munice
  • Obratnost a mobilita
  • Dobrý poměr výkonu na hmotnost

 MÍNUSY:

  • Velký profil, velký cíl
  • Papírový pancíř - méně než 15 mm
  • Málo výkonu celkově

Vedle výborných balistických vlastností kanón disponuje i vysokou rychlostí střelby. S plně vycvičenou a specializovanou osádkou má Panzerjäger čas dobíjení pouze 3,2 vteřiny, což dává stroji rychlost střelby 18,75 ran za minutu. To dovoluje nepřítele rychle zasypat přívalem střel. Kromě toho se nemusíte obávat nedostatku munice. Vozidlo může nést až 86 kusů munice a při maximální rychlosti 42 km/h na silnici jde také i o poměrně mobilní stroj, schopný rychle dosáhnout výhodné pozice či se rychle přemisťovat po bojišti.



I přes výkonnou výzbroj byl ale Panzerjäger stále jen přechodným designem a trpěl i vážnými nevýhodami. Osádky si často stěžovaly na omezený výhled z vozidla, což velitele nutilo stoupnout si a vyhlížet přes štít děla - a tím riskovat zásah kulkou odstřelovače či střepinou. Motor vozidla byl přetížený, často se přehříval, a přetížený podvozek trpěl problémy se spolehlivostí. Ve War Thunderu tyto problémy nemusíte řešit, ale faktická absence pancéřové ochrany bude výraznou slabinou i zde. Čelní pancíř je pouze 13 mm silný, a kasemata je jen o milimetr silnější. To vás činí velmi zranitelnými prakticky jakoukoliv zbraní ve hře, stejně jako dělostřeleckou palbou. Shora otevřená kasemata také znamená nebezpečí vyřazení osádky palbou z letadel. To vše dohromady dělá z Panzerjägeru velmi křehké vozidlo. Co se mobility týče, vozidlo rovněž postrádá pivot (tj. schopnost otáčet se na místě), což výrazně omezuje celkovou obratnost a prodlužuje čas zatáčky. Vozidlo má také poměrně vysoký profil a jde tak o snadno viditelný cíl. Kanón má jen úzký palebný úhel a velmi omezenou depresi.

Máme zde tedy poměrně mobilní stíhač tanků s vynikajícím dělem kombinujícím vysokou penetraci, vysokou rychlost střelby a hojnou zásobou munice, avšak s prakticky nulovou pancéřovou ochranou. To znamená, že Panzerjäger I by měl vždy pálit z dobře maskované pozice a s užitím momentu překvapení. Najděte si proto výhodnou pozici (ideálně blízko strategickému místu na mapě), počkejte na příjezd nepřítele a pak spusťte rychlou palbu. Jak bylo zmíněno, PzGr 36(t) obsahuje výbušnou náplň, což dává kanónu vysokou šanci na zničení soupeře jediným zásahem. V kombinaci s vysokou rychlostí střelby lze rychle vyřadit či vážně poškodit několik oponentů během krátké chvíle. V okamžiku odhalení se ale okamžitě přesuňte, neboť Panzerjäger jednoduše nedokáže odolat jakémukoliv zásahu. Je sice pravdou, že kvůli tenkému pancíři často protipancéřové střely projdou skrze štít děla a nenapáchají vážnější škody, lepší je ale na toto nespoléhat.

V reálné historii poskytl Panzerjäger I německé armádě mobilní protitankový prostředek schopný čelit většině tanků dané doby. Celkem konverzí prošlo zhruba 200 strojů PzKpfw I. Vozidla pak byla nasazena během bitvy o Francii a bojovala i na východní frontě a v severní Africe. Zde byly Panzerjägery užívány až do roku 1942, kdy byly definitivně vyřazeny ze služby jako zastaralé. V roli stíhače tanků byly nahrazeny vozidly jako StuG III či Jagdpanzer IV, samotný koncept výkonného protitankového děla na lehce pancéřované platformě ale prokázal dostatek potenciálu pro další vývoj. Následovníci Panzerjägeru jsou dostupní i ve War Thunderu v podobě samostatné větve německého technologického stromu. Panzerjäger I zde slouží jako první vozidlo této větve a je následován Marderem III.

Autor: Jan ”RayPall” Kozák

Přečtěte si více:
Bedna s nářadím!
Mad Thunder: Běs a kořist!
Je to opraveno! č.90
Odměňujeme autory, jejichž díla byla zařazena do trofejí s kamuflážemi!

Komentáře (2)

Commenting is no longer available for this news