- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
|
V červenci roku 1944 malinké letadlo prolétlo s rozžhavenými hlavněmi skrz formaci bombardérů B-17. Jejich věže se nedokázaly otáčet dostatečně rychle, palubní střelci měli problém sledovat rozmazaný stroj prolétávající okolo nich. Ačkoliv nebyl žádný bombardér zasažen, otřásl tento zážitek všemi přítomnými osádkami - nepřátelská stíhačka přiletěla zdánlivě odnikud, představovala velice malý cíl a nedala se udržet v zaměřovači. V následných soubojích s doprovodnými stroji P-51 se Mustangy ukázaly jako neschopné udržet s malinkým letadélkem v souboji krok. Tento letoun byl na svou dobu tak pokročilý, že předstihl i tehdejší první proudové stroje. To je i důvod, proč je ve War Thunderu jeho BR srovnatelné s proudovými letadly z korejské války - jinak by nepřátelé neměli moc šancí!
Výstižné pojmenování “Komet” (kometa) nedostal nějaký narychlo složený stroj, ale výsledek roků vývoje - práce jednoho z největších leteckých pionýrů - Dr. Alexandra Lippische. Po konci 1. sv. války byl zaměstnán ve firmě Zeppelin, která byla jedním z lídrů v oblasti leteckého vývoje. Tam Lippische zaujaly bezocasé letouny a navzdory Versailleské smlouvě, která toto zakazovala, experimentoval a vyvinul mnoho letounů "ocasem napřed" (kachní uspořádání) a také bezocasých kluzáků. V roce 1928 chtěl Fritz von Opel, syn slavného výrobce automobilů, vytvořit raketou poháněné letadlo a Lippischova "Ente" (kachna) k tomu ideálně hodila. Ačkoliv byl letoun Ente zničen při svém druhém letu a Opel se rozhodl vytvořit vlastní letadlo, v Lippischovi díky této zkušenosti začalo klíčit semínko raketou poháněného letounu.
Koncem 30. let se začal formovat základní návrh stroje, ze kterého se eventuálně stal Me 163. Jako pohonná jednotka byl zvolen motor od firmy Hellmuth Walter Kommanditgesellschaft, která již vyráběla poměrně spolehlivé vzletové pomocné raketové motory. 2. ledna 1939 se Lippisch připojil do skupiny Messerschmitt, která disponovala zásadně lepší výrobou a experimentální kus byl úspěšně dokončen. V roce 1940 po úspěšných letech prototypu práce pokračovala na verzi Me 163A - ta jako kamufláž používala číslo, které německé Ministerstvo letectví dříve přidělilo zrušenému projektu Bf 163 a poprvé vzlétla 1. září 1941. Letoun disponoval fenomenálním výkonem, ale použitá pokročilá technologie byl vysoce nespolehlivá a nebezpečná. Projekt neměl vysokou prioritu a první bojeschopná verze (Me 163B) byla dokončena o dva roky později. O několik měsíců nato pak prošla křtem ohněm.
I když má Komet BR 8,0, jen málo strojů je rychlejších, stoupavějších, nebo obratnějších - a ještě méně jich je lepších ve všech kategoriích naráz. I ta nejvýkonnější letadla by neměla přistupovat ke Kometu na lehkou váhu, nebo špatně skončí. Ačkoliv se těžko dohání, není těžké Me 163 sestřelit - jeho Achillovou patou je jeho šestiminutová kapacita palivových nádrží - toho lze využít a zaútočit na Komet až poté, co mu dojde palivo. I přesto ale kterýkoliv disciplinovaný pilot Kometu dokáže vykompenzovat jeho slabé stránky - vystoupá vysoko nad bojiště, vypne motor a pak jako kluzák vyrazí těžko uvěřitelnou rychlostí 400 km/h směrem k nejbližšímu boji. Ideálně zůstaňte nad hranicí 5000 m.n.m. (pokud nejsou všichni nepřátelé pod vámi) a manévrujte ve vertikále, abyste uchovali co nejvíce vzácné energie. Letoun je hodně odolný a jen ty nejextrémnější manévry vyústí ve ztrátu křídel, takže toho využijte. Opačně pak doporučujeme nepronásledovat nejvýkonnější letouny a nechte je přijít za vámi (oni přijdou). Pro manévry ve vysokých rychlostech se hodí i adekvátní výcvik osádky, nemluvě o Expertní kvalifikaci. Co se týče modulů, doporučujeme se soustředit na munici do 30mm kanónů, zbytek necháme na vašem uvážení.
PLUSY A MÍNUSY STROJE:
|
|
Když pilot Me 163 nastavil plyn na maximum, tak zažil celkem slušnou jízdu, od hladiny moře do 9 km se dostal za přibližně dvě minuty. Letoun byl určen pro přesné zachycení nepřátelských letadel a pokud vše klaplo, neměl v tomto ohledu konkurenci - to se ale stávalo jen vzácně. Celkově se tomuto letounu připisuje jen okolo dvanácti sestřelů, takže lze konstatovat, že svého ambiciózního cíle nedosáhl.
Ačkoliv selhal jako stíhačka, byl Komet jedním z nejrevolučnějších letadel, které spatřilo světlo světa a které přepsalo mnoho světových rekordů - od překonání rychlosti 1000 km/h až po dosáhnutí kritického Machova čísla ve vodorovném letu. Jeho existence inspirovala vznik mnoha raketových letounů: Ki-200, X-1, X-15, a dokonce i raketoplány Space Shuttle jsou všichni potomci tohoto malého letadélka. Dr. Lippisch i po válce přispěl k vývoji letectví, když pracoval pro firmu Convair, kde vyvíjel stroje s delta křídlem, které daly za vznik nadzvukovým letounům F-102, F-106, B-58 a byly také inspirací pro Concord. Tento malý stroj a jeho tvůrce doslova změnili tvář letectví.
War Thunder tým (autor: Joe “Pony51” Kudrna)
Komentáře (1)
Good info
Submit a complaint