ÚROVEŇ I: Bf 110 C4 Výkon motoru: 2100 koní x2 (@3800m) Nejvyšší rychlost: 538 km/h @ 5000m 100% plyn, zavřené chladiče & plná nádrž Rozpětí: 16,3 m Délka: 12,3 m Výzbroj: 7,92mm MG 17 x4 20mm MG FF/M 2x 7,92mm MG 15 1x

Messerschmitt Bf 110 C-4 má mnoho silných stránek. Můžete odemknout pumové podvěsy, se kterými tento letoun unese 500 kg bomb, což je srovnatelné s jinými čistokrevnými bombardéry na této úrovni - to z něj činí kvalitní stíhací bombardér. Je to jeden z vůbec nejrychlejších strojů na 1. úrovni, což umožňuje trpělivým pilotům zůstat mimo dosah nebezpečí - udržujte si výšku, vyhněte se ztrátě rychlosti při prudkých manévrech, a měli byste být schopni vybírat si svoje cíle za předpokladu, že se nesetkáte s protivníky, kteří nad vámi budou mít výškovou převahu.

Máte k dispozici dvojici 20mm kanónů, do kterých můžete nabít výbušnou munici Minengeschoß a k tomu čtveřici kulometů, které jsou všechny umístěny v nose letounu. Čelní útoky jsou vždycky riskantní, ale právě umístění zbraní vám dáva možnost zlikvidovat protivníka už na velkou vzdálenost - zahajte palbu už na 1,5 km a okolo 1 kilometru už začněte s úhybními manévry.

labou stránkou Bf 110 je nedostatek obratnosti. Ačkoliv je tato o něco lepší, než u Do 17 Z-7, který se nachází ve stromě právě před Bf 110, je nutné si na styl boje s těžkými stíhači zvyknout, obzvláště pokud jste dosud létali s velice obratnými dvouplošníky. Vyhněte se manévrovým soubojům s lehkými stíhačkami. Místo toho si držte výšku a spusťte se na nic netušícího nepřítele s cílem zničit ho jedním průletem. Pokud uhnou, nebo se netrefíte, nezatáčejte ostře; leťte stále rovně a udržujte si vysokou rychlost, dokud nebudete v bezpečné vzdálenosti, naberte zpět výšku a zopakujte celý postup. To je zjednodušeně celá taktika "Boom and Zoom", jejíž osvojení se vám pro boj s dalšími německými letouny bude velice hodit.

Bf 110 je ideálně vyzbrojená na ničení těžkých bombardérů a létajících člunů, na které narazíte na úrovních 1-2 - jako je PBY Catalina, nebo Wellington. Ty je těžké zničit pro některé stíhačky, které jsou vyzbrojené jen kulomety, ale právě kanónová výzbroj má vliv na německé označení Bf 110, které zní ‘Zerstörer’ (Ničitel). Proti nemotorným bombardérům je váš nedostatek obratnosti podružný, ale musíte si dávat pozor na palbu z obranných věží - pohybujte se nepředvídatelně, nelétejte dlouho v přímce.

Ve hře je to jeden z nejrychlejších strojů na 1. úrovni - dosáhne až 538 km/h. Nese účinnou výzbroj, tvořenou 4x kulomety ráže 7,92 mm a 2x
20mm kanóny s 360 náboji, to vše umístěné v ose letadla.

Účinnost Bf 110 jako ničitele bombardérů se prokázala v bitvě v prosinci roku 1939 - tato bitva měla zásadní vliv na strategii, kterou RAF používala až do konce války. Po německé invazi do Polska v září 1939 následovalo několik měsíců jen malých bojůvek, takzvaná "Podivná válka". Britové vyslali několik náletů na německé námořnictvo, ale prakticky bez efektu. Bránící eskadry Luftwaffe, vyzbrojené prvními verzemi Bf 109 byly trochu úspěšné, ale RAF věřilo, že obranná palba z těsných formací bombardérů dostačuje na rozehnání nepřátelských stíhaček.

PLUSY A MÍNUSY LETOUNU:

I./ZG 76, zkušená jednotka vyzbrojená stroji Bf 110, které s úspěchem použili v Polsku, byla 17. prosince 1939 přesunuta na sever Německa, poblíž námořní základny ve Wilhelmshavenu. Následující den vyslalo RAF 24 bombardérů Wellington na další nálet na německé námořnictvo. Dva stroje se po vzletu vrátily na základnu a zbylých 27 letounů zachytil německý radar asi 70 mil od cíle. Luftwaffe nezareagovala okamžitě, protože nevěřila tomu, že by se Britové pokoušeli o útok při jasném počasí. Po vizuálním kontaktu ale byly do vzduchu vyslány jednotky složené ze strojů Bf 109 a Bf 110. Jedna letka Bf 110 byla předtím na hlídkovém letu a zrovna dokončila tankování. pilot Helmut Lent, který se nemohl dočkat možnosti připsat si další sestřel k jednomu, kterého dosáhl v Polsku, se okamžitě rozjel po letištní ploše nedbaje mechanika, který zrovna končil s doplňováním nové munice - naštěstí se mu podařilo sklouznout po křídle dolů.

Wellingtony se dostaly k Wilhelmshavenu, ale nebyly schopné zaútočit na svoje dané cíle - ze strachu z civilních obětí měly zakázáno bombardovat zakotvené lodě v docích. Pod silnou protileteckou palbou, do které přispívaly i baterie na Scharnhorstu a Gneisenau se jejich formace začala rozpadat. Jakmile se bombardéry otočily k domovu a palba z protileteckých kanónů utichala, zaútočily Messerschmitty. V následující více než půlhodině útočilo 40 německých strojů na britské Wellingtony. Bf 110 díky své výdrži dokázaly útočit nejdéle. 12 Wellingtonů se odporoučelo v plamenech k zemi a 6 dalších bylo poškozeno - to vše za cenu 3 strojů Bf 109 a žádné Bf 110 - několik Bf 110 ale bylo poškozeno. Wolfgang Falck, který si nárokoval dva Wellingtony (jeden byl později potvrzen) byl donucen k přistání s jedním motorem, což později komentoval, že to byl jeho první a zároveň poslední pokus pilotáže kluzáku. Obě strany výrazně přeháněly v počtu sestřelů - to bylo při takové velké a chaotické vzdušné bitvě poměrně standardní. Britští palubní střelci hlásili 12 sestřelených stíhaček a dalších 12 těžce poškozených. Němečtí piloti si nárokovali 38 vítězství, z nichž bylo 27 potvrzeno.

OBJEVTE NA NAŠÍ LIVE STRÁNCE - SKINY PRO BF 110

Pojmenován “Zerstörer” (“Ničitel”) - velice vhodné pojmenování pro své určení - zničit všechno, co se nachází před ním.

Utrpěné ztráty v bitvě, které se začalo říkat "Bitva u Helgolandské zátoky" značně přispěly v rozhodování RAF v tom, že jen obranná výzbroj bombardérů je nedokáže ochránit; od roku 1940 až do konce války byla drtivá většina náletů prováděna v noci. Bitva o Británii pak zvýraznila slabiny Bf 110 proti moderním jednomotorovým stíhacím strojům, zvláště když byly Bf 110 zařazeny do obrany bombardérů, ale stále tyto letouny zůstaly silnou defenzivní zbraní. Bf 110 vytvořily páteř německého nočního stíhacího letectva, což byl následek britského rozhodnutí provádět nálety v noci. První byla NJG 1, které velel Wolfgang Falck, kterému se začalo říkat "Otec nočních stíhačů". Jedním z pilotů jednotky byl další z veteránů Bitvy u Helgolandské zátoky - Helmut Lent (nárokované 3 sestřely, 2 potvrzené) - ten se stal jedním z nejúspěšnějších nočních pilotů Luftwaffe - získal celkově 110 sestřelů.

War Thunder tým (autor: John "Zoso" Moore)