Rasmussenův P-36 Hawk ve War Thunderu

Phil Rasmussen v letecké škole

Od 2. července začnou být všem členům PlayStation Plus zdarma zasílány prémiové stroje Curtiss P-36A Hawk v kamufláži osobního stroje patřící poručíkovi Philipu Rasmussenovi, který byl oceněn Stříbrnou hvězdou za obranu Pearl Harboru při jeho napadení japonským námořním letectvem. Zde je příběh onoho dne.

„Prezident Spojených států amerických, s mocí mu svěřenou výnosem Kongresu z 9. července 1942, s velkým potěšením uděluje Stříbrnou hvězdu poručíkovi letectva Philipu M. Rasmussenovi jako ocenění za jeho statečnost při obraně základny Wheeler Field a vzdušného prostoru ostrova Oahu na Havajských ostrovech, kde bojoval jako člen 46. stíhací perutě, 15. stíhací skupina. Během překvapivého těžkého leteckého útoku japonských sil na Wheeler Field a okolí odstartoval poručík Rasmussen za účelem napadení útočícího nepřítele a zahájil hlídkování v okolí základny Bellows Field, kde se střetnul s šesti nepřátelskými letadly. Ačkoliv byl pouze s třemi přátelskými stroji v početní nevýhodě, okamžitě na nepřátelskou formaci zaútočil a jeden nepřátelský stroj v plamenech sestřelil. Poté se bezpečně vrátil na Wheeler Field i přes to, že byl jeho stroj během střetnutí poškozen kulometnou a kanónovou palbou nepřítele. Duchapřítomnost poručíka Rasmussena, schopnost zachovat ve svém prvním boji rozvahu i pod palbou nepřátelské přesily, vynikající pilotní schopnosti a jeho odhodlání velkou měrou přispěly k odvrácení náhlého vzdušného útoku.“

Curtiss P-36A Hawk v kamufáži P. Rasmussena

To ráno 7. prosince 1941 Philipa Rasmussena probudily výkřiky a zvuky explozí provázející překvapivý japonský úder na námořní základnu v Pearl Harboru. Rasmussen se zrovna probíral z dřímoty, když se pětadvacet střemhlavých bombardérů Aichi D3A1 vrhlo na své cíle na letišti Wheeler Field, nacházející se na havajském ostrově Oahu, kde jejich 250 kg bomby začaly dopadat na hangáry ukrývající stíhačky Curtiss P-40 Tomahawk a Curtiss P-36 Hawk, aby následně před opuštěním oblasti kulometnou palbou ostřelovaly kasárna a stany, kde způsobily vážné ztráty na životech pilotů i personálu. Rasmussen , oblečen pouze ve svém růžovém hedvábném pyžamu, popadl svou pistoli Colt 1911 ráže .45, vyběhl z důstojnické kantýny a sprintoval přes letištní plochu, aby se pokusil zachránit co nejvíce stíhaček, které útok přečkaly nepoškozeny. Nalezl jeden nepoškozený stroj P-36, okamžitě jej nastartoval a odroloval k okraji ranveje, kde do stíhačky nabil munici pro svou dvojici kulometů ráže .30 (7,62 mm) a .50 (12,7 mm). Přidali se k němu nadporučík Lewis Sanders a poručíci John Thacker a Gordon Sterling, poslední jmenovaný měl dokonce tak moc naspěch, že skočil do stroje jistého poručíka Norrise, jež odběhnul pro padák. Sterling sám se hledáním padáku neobtěžoval.

Čtyři stíhačky P-36A Hawk urychleně vzlétnuly a zamířily směrem k Diamond Head, kde nabraly kurs přímo proti nepřátelským letadlům hlášených v prostoru nad Kaneo-he a základnou Bellows Field. Čtveřice amerických strojů nabrala výšku a brzy spatřila formaci jedenácti japonských stíhaček útočících na letiště. Nadporučík Sanders dal signál k útoku a roj čtyř Hawků se z výškové a rychlostní převahy vrhnul na japonské stroje D3A1 a A6M2. Rasmussen ale záhy poté zjistil, že jeho kulomety vinou poruchy pálí samy od sebe a v důsledku toho se jeho kulomet ráže .30 zaseknul, ponechávajíce Rasmussena pouze s jediným, náhodně pálícím půlpalcovým kulometem. Zatímco se ale snažil své zbraně přimět k poslušnosti a znovu zprovoznit zaseknutou zbraň, jeden stroj D3A1 proletěl přímo proudem kulek z Rasmussenova Hawku. Skrz naskrz prostřílený střemhlavý bombardér se následně zřítil do moře.

Rasmussen se poté pokusil zaměřit další cíl, ale kvůli jeho porouchaným zbraním nebyl schopen docílit jakýchkoli zásahů. Zničehonic překryt Rasmussenovy kabiny vybuchl v dešti střepů, jak jej zasáhla salva z útočícího Zera. Japonské 7,7 mm kulky a 20 mm granáty se zaryly do trupu a kabiny Hawku, přetrhly ovládací lanka ocasních ploch, přervaly hydrauliku a rozsekaly směrovku na maděru. Rasmussenovi zachránilo život rádio za jeho sedadlem, které zachytilo dva 20 mm granáty a velký počet kulometných střel, které by jinak Rasmussena zcela jistě zabily. V tu chvíli již měl Rasmussen za sebou dvě Zera, která do jeho stroje pálila stovky a stovky kulek a jako by neměl dost starostí se svým těžce poškozeným strojem a dvěma japonskými stíhačkami za sebou, třetí Zero se řítilo přímo proti němu. Rasmussen neměl jinou možnost, než na něj namířit své zbraně.

Japonský pilot Zera, Ijozo Fujita, před odletem do akce přísahal, že kdyby nebyl schopen se vrátit zpět na palubu letadlové lodi Sórjů, raději zemře v boji i za cenu sebevraždy. Nad Havají pak byl svědkem toho, jak velitel jeho letky a nejlepší přítel Fusata, vázaný stejnou přísahou,  provedl sebevražedný útok a narazil se svým letadlem do hangáru poté, co byl zasažen protileteckou palbou a v důsledku toho ztratil veškeré své palivo. Když se pak dostal pod palbu Rasmussena, rozhodl se vzít amerického pilota s sebou a narazit do něj. Rasmussen byl ale schopen, byť s velkými obtížemi, se pokusu o taran vyhnout a obě letadla si navzájem způsobila jen zanedbatelné poškození. Fujita se pak otočil směrem k domovu, zatímco Rasmussen, zápolíce s ovládáním rozstříleného stroje, našel úkryt v mracích a poté stočil nos Hawku zpět na Wheeler Field. Během návratu se k němu připojil Sanders, který ho eskortoval až k letišti. Jen s velkými obtížemi Rasmussen posadil svou proděravělou stíhačku, jež neměla funkční brzy, směrovku a ustřelené ostruhové kolo, na ranvej. Ihned poté, co bezpečně zastavil, vyskočil z kokpitu a stále ještě oblečen v růžovém pyžamu hned kontroloval stav svého stroje. Poškození bylo těžké; Rasmussen později vzpomínal, že napočítal přes 500 zásahů. Jeho riskantním přistáním pro něj bitva skončila, neboť jiné volné letadlo schopné letu již nebyl schopen najít. Válka pro něj ale teprve začala.

V následující ch letech začal Rasmussen, povýšený do hodnosti majora, létat v Pacifiku na stíhačce Republic P-47 Thunderbolt, kde mu wingmana dělal Sanders. S Thunderboltem dosáhnul dalších dvou sestřelů a vysloužil si Dubové listy ke své Stříbrné hvězdě. Válku přežil a létal až do roku 1965, kdy v hodnosti generálporučíka odešel do penze.

Zemřel 30. dubna 2005 na komplikace způsobené rakovinou a byl se všemi poctami pohřben a Arlingtonském národním hřbitově.

Malba "Sun Setter" Phillipa Rasmussena, použitá na jeho P-400 7. stíhacího velení na letišti v Nové Guinei.

War Thunder tým