U příležitosti výročí narození sovětského leteckého inženýra Vladimíra Michajloviče Petljakova
představujeme novou misi pro jednoho hráče "Kronika pilota střemhlavého bombardéru".

Vladimír Michajlovič Petljakov byl výjímečný sovětský letecký inženýr, který významně přispěl k vítězství ve Velké vlastenecké válce. Bohužel se ale jejího konce nedožil. Jeho výtvory ale ano: stíhací i bombardovací letouny, které se s Němci utkávaly od prvních, až do posledních dní konfliktu.
 
Vladimír Petljakov se narodil v roce 1891 ve vesnici Sambek, v dnešní Rostovské oblasti. Už od útlého věku snil o technickém vzdělání - proto v roce 1911 sebral všechny své úspory a odjel do Moskvy, kde se přihlásil do moskevské císařské technické školy.

Jeho studia přerušil nedostatek finančních prostředků, takže se Petljakovi povedlo studium dokončit až v roce 1922 - po revoluci. Po dokončení školy se zapojil k Tupolevově skupině inženýrů, kde se mu dostalo neocenitelných zkušeností.

Jedním z Petljakových prvních a nejzajímavějších projektů byl těžký bombardér Pe-8. Na tomto letounu začal pracovat na začátku 30. let, ale jeho první let se konal až 27. prosince 1936. Toto obrovské a silné letadlo s vynikající obrannou výzbrojí, bylo schopno unést obrovský pumový náklad. První sériové kusy sjely z linky v roce 1940. Jednalo se o ztělesnění pokroku Sovětského svazu ve vývoji těžkých bombardérů. Letoun čekal rozmanitá budoucnost: sovětské vedení ho začalo používat pro přepravu pasažérů; v roce 1941 bombardoval Berlín.
 
Pe-8 naleznete ve War Thunderu jako bombardér na 3. úrovni. Je to jeden z nejlepších těžkých bombardérů středního doletu ve hře, za což ho má spousta hráčů rádo. Ve srovnání s americkým ekvivalentem - Létající pevností B-17 - má sovětský stroj lepší obrannou výzbroj a je také velice odolný; jako bonus má vynikající nosnost pum - až 40ks 100kg bomb, nebo jednu pětitunovou, což je největší dostupná nosnost v této chvíli ve hře. Pokud bychom měli zmínit i zápornou vlastnost, tak je to s určitostí jeho rychlost: dokáže vyvinout slabých 387 km/h (v RB), což znamená, že ho dohoní úplně každý stíhací letoun na jeho úrovni. Pro tyto situace má ale Pe-8 dva kanónové a tři kulometné věže.

Jak válka pokračovala, byl Pe-8 užíván stále méně a méně - SSSR přestával mít pro podobný stroj využití. To se ale už nedá říci o dalších výtvorech Vladimíra Petljakova: frontovém bombardéru Pe-2 a těžkém stíhači Pe-3. Tyto letouny byly široce využívány až do konce války. Petljakův osud byl tragický: v roce 1937 byl ve vykonstruovaném procesu zbaven svobody a na základě falešných obvinění umístěn do TsKB-29 - speciálního uzavřeného vývojového oddělení. Tam vyvinul slavný stroj Pe-2 "Peška".
 
Pe-2 (a jeho stíhací varianta Pe-3) bylo dvoumotorové letadlo s křídlem ve středu letadla, jednoduchým designem a unikátní ocasní konstrukcí. Ve válce nemělo soupeře jak v bombardovacích náletech na pozice nepřítele poblíž fronty, tak i v přímé letecké podpoře.

Ve War Thunderu najdete mnoho různých verzí jak Pe-2, tak i Pe-3. Liší se univerzálností, využitelností, odolností a také v pumové a hlavňové výzbroji. Pešky jsou jedny z nejlepších víceúčelných letadel ve hře, obzvláště v kombinovaných bitvách. V nich dokáží Pe-2 a Pe-3 dosáhnout skvělých výsledků: slušný a variabilní pumový náklad, zaměřovač bombometčíka, vzdušné štíty a schopnost střemhlavého bombardování pro chirurgicky přesné útoky na pozemní cíle, i schopnost obstát v soubojích s ostatními letouny z nich dělají skvělou volbu. Obranné kulomety navíc znepříjemňují život letadlům, které by Pešku chtěli sestřelit.
 
Vladimír Petljakov zemřel při letecké havárii v roce 1942. Okolnosti této tragédie jsou do dnešního dne zahalené tajemstvím. Jeho odkaz a přispění do vývoje ruského letectví je ale nesporné.