Alexandr Sergejevič Jakovlev se narodil 1. dubna 1906 v Moskvě, zemřel 22. srpna 1989 v tom samém městě. Byl vedoucím návrhářem letadel, díky jeho nejznámější sérii stíhacích letounů Jak, používaných Sovětským svazem v 2. světové válce.

Po odpromování na Akademii inženýrství vzdušných sil v roce 1931, Jakovlev okamžitě začal navrhovat letadla, jak s pístovými, tak i proudovými motory. Množství návrhů vzniklo před Velkou vlasteneckou válkou, ale ještě před začátkem 2. světové války navrhl stíhač Jak-1, který byl pozoruhodně rychlý a obratný. Jak-1 měl konstrukci z kovu a dřeva. Kokpit poskytoval pilotovi excelentní výhled do okolí a kovová křídla bylo možné celkem jednoduše vyměnit i v poli. Měl motor M-105PF, který měl slušný poměr síly tahu a váhy.
Pokračoval ve vývoji Jak-3 - vysoce manévrovatelný přepadový stíhač do nízkých výšek.

Frontoví piloti považovali kadenci, odolnost a vlastnosti při manipulaci Jaku-7 za lepší než u Jaku-1 a Jaku-9, který se měl stát neporazitelným ruským stíhačem, a byl určen na výrobu vo větším počtu než jakýkoliv iný Jakovlevův stíhač. Po jeho uvedení se účastnil důležitých bitev v průběhu podzimu roku 1942.

První proudový stíhač, Jak-15, byl navržen v roce 1945, následován Jak-17 a Jak-23. V průběhu války se mezi bombardovací letouny zaradiy jeho Jak-2 a Jak-4. Úspěchem byl i "létající vagón", vrtulník Jak-24, který nastavil několik světových rekordů od roku 1952. V létech po 2. světové válce, kdy nabíral na popularitě návrh MiGu, začal Jakovlev práci na navrhování civilních, a speciálně sportových letadel.

Od roku 1938 člen Komunistické strany Sovětského svazu, Jakovlev sloužil od roku 1940 do 1956 jako náměstek ministra pro letecký průmysl a poté jako vedoucí návrhář. Sedmkrát mu byla udělena Stalinova cena a Řád Lenina osmkrát a v roce 1976 se stal členem Akademie věd SSSR.