^{Práce na trupu posledního dochovaného exempláře Junkersu Ju 88 A-1, umístěného v Kolekci letounů norských ozbrojených sil v Gardenmoenu.}

V herním prostředí bojujete v kokpitech či trupech 3D modelů tanků a letadel, které kdysi skutečně brázdily bitevní pole. Proč tedy někdy nevyrazit podívat se na dané vozidlo na vlastní oči? A pokud jste opravdu nadšenci, můžete sami přispět k zachování těchto střípků historie i pro další generace a tím udržet legendy naživu!

Hraní War Thunderu se celé točí okolo tanků a letadel, které kdysi dávni skutečně existovaly a utkávaly se na bojištích 2, světové války, války v Koreji, španělské občanské války a jiných konfliktů. I když pak byly v zájmu vyváženosti učiněny jisté ústupky, v globálu má hra za cíl nabídnout přesné a zaujímavé vyobrazení válečné vřavy, a v ideálním případě připomenout hráči události, které se staly před 75 lety, a jejichž pamětníci bohužel pomalu, ale jistě ubývají...

Společnost Gaijin Entertainment vám proto srdečně doporučuje, abyste šli osobně navštívit stroje, které potkáváte ve hře, a viděli je na vlastní oči! A co víc, vezměte s sebou i své přátele a objevujte historii společně!

Největším úkolem je ale zachování těchto cenných pozůstatků techniky z dob 2. světové války. Dobová letadla, i ty, která za války proslula svou odolností, obzvláště trpí pod zubem času. Určité části trupů jsou nejenom snadno poškoditelné, ale rovněž podléhají stáří a rozpadu - to se týká například plátna, pokrývajícího řídící plochy, či dřevěných částí draku. A nejen letadla - i tanky a dokonce i mohutné bitevní lodě korodují, a hrozí jim, že se jednoho dne prostě rozpadnou.
 

Velkou část práce muzeí tvoří samotný provoz - starost o návštěvníky, uklízecí práce, údržba exponátů a jiné běžné každodenní činnosti. Většina muzeí rovněž čas od času organizuje veřejné či soukromé události za účelem získání prostředků na provoz či upozornění na sebe, a tyto akce již vyžadují daleko větší míru organizace.

Tou nejkrásnější prací je ale restaurování, opravy a údržba vystavených vozidel. Většina z toho není nijak zvlášť těžká práce, ale vyžaduje velkou míru trpělivosti, neboť rozebrat letadlo či tank, vše poctivě zadokumentovat a zpracovat, následně všechny součástky vyčistit či opravit a pak konečně stroj zase složit zpátky...to vše si žádá enormní množství času a péče. Některé exponáty, jako například již zmíněné fragmenty trupu Do 17, budou s největší pravděpodobností zachovány a vystaveny tak jak jsou, zatímco některé letouny jsou udržovány v plně letuschopném stavu. Práce Smithsonianského institutu je pak doháněna do extrémních detailů, kdy se na jednom stroji pracuje třeba i celé roky za účelem co nejpodrobnější analýzy a výzkumu.
 

Nejvíce časově náročným je právě dokumentace, která je ale nejdůležitějším aspektem celé muzejní práce, neboť po velkém množství strojů nezbylo nic než právě dokumenty. Pro Gaijin Entertainment jsou tyto dokumenty velice důležitým zdrojem informací, které se užívají při úpravách letových modelů tak, aby byly co nejvěrnější reálným předlohám. Občas se ale dokumenty nezachovaly či nejsou dostupné, proto jsou užity dokumentace z "příbuzných strojů", jako například právě Dornier Do 24, jež užívá stejné motory jako Do 17 a je tedy užitečný při zkoumání slavného bombardéru.
 

Pokud se ale nechcete jen dívat, a chcete se sami do procesu restaurování a výzkumu zapojit jako dobrovolníci, jediné co potřebujete je čas a nadšení pro věc. Pracovníci muzea vám již ukážou, co a jak. Na světě existují tisíce muzeí a historických kolekcí, které se obecně vzato dělí do čtyř skupin:
 

Malé stálé výstavy, například muzeum hraničního opevnění MO-S-19 Alej v České republice, či "Casemate de Marckolsheim Sud" ve Francii. Tyto kolekce mají vyhrazené relativně malé prostory a nacházejí se často např. v hangárech na letištích či přímo v prostorách daného exponátu (viz příklad opevnění).
 

Soukromé kolekce či nadace, jakými jsou například "Texas Flying Legends" či "Collins Foundation" nemají stálou výstavu, ale pravidelně pořádají akce, na kterých jsou jejich exponáty k vidění. Pak tu jsou i velké organizace typu "Shuttleworth Collection", "Planes of Fame" či "Fantasy of Flight", z nichž největší je "Commemorative Air Force", jež má ve Spojených státech přes 60 poboček a další čtyři v zahraničí.
 

Nakonec tu jsou národní veřejná muzea. Jejich požadavky na dobrovolníky se liší od jednoduchého podání žádosti až po bezpečnostní prověření či požadavky na kvalifikaci. Příležitost pracovat s tak vzácnými exempláři je ale natolik unikátní, že mnoho lidí neodradí ani případné vysoké nároky. Některá tyto muzea jsou polostátní, to je případ slavného "Bovington Tank Museum" či ruského muzea v Kubince.
 

Létat či jezdit se slavnými tanky či letadly ve hře je jistě zábavné, ale vidět tyto stroje naživo je ještě daleko zajímavější. Proč tedy proto nevzít své spoluhráče na výlet do muzea, či dokonce uspořádat herní párty přímo pod křídly B-17 či vedle tanku T-34?

Pokud tedy máte čas a nevíte, co s ním, využijte jej pro návštěvu muzea! Jsme si jistí, že získané zkušenosti si budete pamatovat po celý život.

War Thunder tým (autor: Joe Kudrna)