To nevyhnutelně vede k tomu, že se některé stroje ocitají ve výhodnějších podmínkách, hraje se s nimi pohodlněji a jsou na své úrovni mnohem efektivnější. Zatímco ostatní nemohou rovnocenně soupeřit se svými protivníky a hra s nimi je mnohem méně zábavná. Současný ekonomický systém (dále jako "ekonomika efektivity vozidla") je postaven tak, že hrát v méně efektivním vozidle je v průměru výhodnější, aby se zabránilo "dvojímu trestu" - hernímu a ekonomickému - z neefektivního vozidla. Zároveň je hraní s účinnějšími vozidly riskantnější a vyžaduje hráčské schopnosti, aby po odečtení nákladů na opravu dosáhl slušné odměny.

S růstem počtu vozidel a přibýváním nových herních národů však roste i nerovnoměrné využívání některých vozidel. Některé národy a stroje jsou mezi hráči mnohem oblíbenější, což ovlivňuje statistiky efektivity. Proto zvažujeme možnost zavedení nového ekonomického systému, který bude zcela založen na pozici vozidla ve výzkumném stromu (pořadí a pozice v pořadí vzhledem k ostatním vozidlům). Dále v textu bude taková ekonomika označována jako "ekonomika založená na pořadí". Takový systém byl původně ve hře použit pro stroje prvních úrovní (v současnosti jsou to úrovně I a II a částečně také III a IV).

Případný přechod na ekonomiku založenou na pořadí způsobí také další výraznou změnu - snížení maximálních nákladů na opravu. Vzhledem k neustálému růstu počtu bojové techniky vysokých úrovní a počtu úrovní samotných vyžaduje ekonomika založená na pořadí revizi nákladů na opravy a násobitelů pro všechna vozidla středních a vysokých úrovní. Místo toho plánujeme nastavit tyto parametry na téměř pevnou úroveň pro vozidla úrovní VI+, abychom minimalizovali následné ekonomické úpravy. V tomto případě bude počet ekonomicky ekvivalentních vozidel poměrně velký (všechna vozidla úrovní VI, VII a dalších) a bude neustále narůstat. Zachovat současnou úroveň maximálních nákladů na opravu takového počtu vozidel by bylo špatné, proto je třeba ji snížit.

Před porovnáním dvou ekonomických přístupů v číslech je třeba nejprve připomenout jeden z rysů aktualizace ekonomiky - normalizaci ekonomických parametrů pro bojovou techniku. Normalizace omezuje maximální možnou změnu ekonomických parametrů při každé aktualizaci ekonomiky, aby byl přechod k cílovým hodnotám plynulý a aby se zabránilo prudkým změnám u strojů, jejichž účinnost se může v čase měnit. 

Pro porovnání obou ekonomik jsou proto použity dvě tabulky:

• s normalizací hodnot, která umožňuje srovnání obou ekonomik v příští ekonomické aktualizaci, která je naplánována na únor. Zde můžete také porovnat parametry konkrétního vozidla v příští ekonomické aktualizaci v závislosti na použité ekonomice.
• bez normalizace hodnot, která umožňuje srovnání dvou ekonomik při cílových hodnotách, kterých by ekonomické parametry hypoteticky dosáhly pro značný počet ekonomických aktualizací pro současná vozidla při jejich současném výkonu. Neuvádíme cílové hodnoty s podrobnostmi o konkrétních strojích, protože se jedná o hypotetické ukazatele, které se mění s každou další aktualizací statistik.

Obecně je třeba si uvědomit následující výhody a nevýhody jednotlivých ekonomik pro hráče:

• Ekonomika efektivity vozidla:
  • (+) V průměru bezztrátová hra v méně výkonných strojích IV. nebo vyšší úrovně bez prémiového účtu.
  • (-) Stroje méně populárních herních národů jsou často nejúčinnější a v důsledku toho nerentabilní.
• Ekonomika založená na pořadí:
  • (+) Náklady na opravu a násobitele odměn jsou pro podobné stroje různých herních národů stejné.
  • (+) Existuje jasná korelace mezi ekonomickými parametry (náklady na opravu, násobitele odměn, odměny za užitečné akce) a pozicí ve výzkumném stromu.
  • (-) Snížení poptávky po méně účinných strojích, protože se stanou ekonomicky rovnocennými účinnějším strojům stejné kategorie, což může vést i ke snížení rozmanitosti bojové techniky v bitvách.

Zobecněné klíčové rozdíly mezi ekonomikou založenou na pořadí a efektivity vozidel lze shrnout následovně:

• větší násobitel odměn pro oblíbené stroje s vysokým počtem bodů;
• nižší náklady na opravu neoblíbených strojů středních úrovní;
• vyšší náklady na opravu oblíbených strojů vysoké úrovně;
• nižší násobitel odměny pro neoblíbené stroje středních úrovní.

Uveďme několik konkrétních příkladů srovnání cílových ukazatelů (nikoliv pro příští aktualizaci ekonomiky, ale pro konečnou implementaci pro hypoteticky velký počet aktualizací ekonomiky na současné úrovni statistik) ekonomiky založené na pořadí a ekonomiky podle účinnosti vozidel pro stroje diskutované v komunitě:

• základní náklady na opravu T95 v AB budou 8360 SL místo 17010 SL s násobitelem odměny 1,1 oproti 1,3;
• základní náklady na opravu Strv 121 v RB budou 5350 SL místo 7740 SL s násobitelem odměny 1,5 oproti 1,6;
• základní náklady na opravu Tu-4 v RB budou 12570 SL místo 30170 SL s násobitelem odměny 2,3 oproti 1,8;
• základní náklady na opravu F-5A v RB budou 10210 SL místo 5720 SL s násobitelem odměny 3,8 oproti 2,9;
• základní náklady na opravu „Parižskaja komuna“ v RB budou 28430 SL místo 50860 SL s násobitelem odměny 2,0 oproti 2,3.
• základní náklady na opravu F-86A-5 a CL-13 Mk.4 (Itálie) v RB budou 11290 a 12410 SL místo 6950, respektive 10490 SL.