- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Krátce: Italský prototyp proudového stíhacího letounu z počátku studené války, který se vyznačoval vynikajícími letovými vlastnostmi a ničivou palebnou silou.
Sagittario 2, proudová stíhačka, Itálie, V. úroveň
Klady
- Vysoká maximální rychlost
- Skvělá obratnost
- 30mm kanóny
Zápory
- Žádné přídavné spalování
Na počátku 50. let začali italští konstruktéři pracovat na vývoji proudového letadla na základě úspěšného předválečného závodního letounu s pístovým motorem, původně s cílem zkonstruovat čistě technologický demonstrátor. Tento letoun - pojmenovaný Sagittario - se vznesl do vzduchu v lednu 1953 a předvedl slibné výkony.
Konstruktéři letounu byli přesvědčeni o jeho potenciálu, a tak pokračovali v práci a konstrukci dále rozvinuli do podoby s označením Sagittario 2. Nový letoun měl vylepšenou konstrukci, výrazně výkonnější proudový motor a na svou dobu srovnatelně silnou výzbroj. V roce 1956 byly zkonstruovány a testovány dva prototypy Sagittario 2.
Navzdory své nejmodernější konstrukci a vynikajícím výkonům se však Sagittario 2 během vývoje potýkal s mnoha problémy, protože jeho výrobce - společnost Aerfer - se snažil vyčlenit na jeho vývoj dostatek prostředků. V důsledku toho se vývoj letounu protáhl, což znamenalo, že se do služby dostávaly modernější letouny, zatímco Sagittario 2 se stále testoval. Z tohoto důvodu se Sagittario 2 nedostal do výroby, protože za rohem byla zakázka na perspektivnější Fiat G.91.
I když Sagittario 2 nepřekročil stádium prototypu, posloužil jako základ pro následný vývoj dalšího prototypu proudového stíhacího letounu.
Ve War Thunderu bude Sagittario 2 novou stíhačkou, která čeká na všechny piloty na vyšších úrovních italského leteckého stromu. Kombinace vynikajících letových vlastností a smrtící palebné síly dělá ze Sagittario 2 velmi přesně zaměřenou stíhačku, která by si měla rychle najít příznivce zejména mezi již zkušenými tryskovými žokeji!
Už letmý pohled na vzhled letounu Sagittario 2, zejména na jeho proudnicový trup a šípovitá křídla, dává tušit, že tento letoun byl postaven s ohledem na výkon. A údaje o výkonech letadla tento dojem rozhodně potvrzují! Sagittario 2 pohání jeden proudový motor Rolls-Royce Derwent Mk.9 - stejný, jaký byl použit u modifikací známého britského stíhacího letounu Gloster Meteor - a dosahuje maximální rychlosti 1050 km/h na úrovni moře. Vzhledem k tomu, že se jedná o stíhací letoun z počátku studené války, není Sagittario 2 vybaven přídavným spalováním, což má za následek horší akceleraci než některé novější letouny.
Kuriozita: Během zkušebního letu se letounu Sagittario 2 podařilo při řízeném střemhlavém letu překonat rychlost Mach 1, čímž se stal prvním italským letounem, který překonal zvukovou bariéru.
Přesto zůstává Sagittario 2 nejen rychlý, ale na proudový stíhací letoun také velmi obratný stroj, a to díky poměrně výkonnému motoru a nízké vzletové hmotnosti ve srovnání s podobnými proudovými stíhačkami své kategorie. Díky tomu Sagittario 2 nabízí svým začínajícím pilotům velmi konkurenceschopnou ovladatelnost, takže se letoun ideálně hodí pro intenzivní souboje, když se věci opravdu vyhrotí!
Zmínka o nízké vzletové hmotnosti letounu Sagittario 2 může u některých pilotů vyvolat dojem, že výzbroj letounu je poměrně lehká, tím spíše, že se jedná o pouhý prototyp. Opak je však pravdou! Sagittario 2 je vyzbrojen dvojicí rychlopalných kanónů Hispano-Suiza typu HS.825 ráže 30 mm se 120 náboji na hlaveň, takže je více než dostatečně vybaven k tomu, aby dokázal zničit jakéhokoli nepřítele, na kterého na obloze narazí, pomocí několika krátkých dávek.
Sagittario 2 se s vydáním další velké aktualizace Red Skies již brzy zařadí na nejvyšší příčky italského leteckého stromu jako nová stíhačka, která bude čekat na všechny piloty. Mezitím nezapomeňte sledovat novinky, protože vám ukážeme, jaké další vzrušující novinky na vás čekají v nadcházející aktualizaci. Do té doby přejeme jasné nebe, piloti!
Výzkum tohoto stroje můžete výrazně urychlit pomocí:
Komentáře (0)