Po porážce v první světové válce bylo Maďarsku, stejně jako Německu, zakázáno mít vlastní armádu a obrněná vozidla. Stejně jako Německo však ani tento zákaz Maďarsko dlouho nezdržoval. Po zakoupení malých sérií italských a německých tanků maďarská vláda oznámila svůj záměr vybrat zahraniční tank, který by byl vyráběn v tamních továrnách pod licencí. Na základě testů byl upřednostněn švédský lehký tank Landsverk L-60, který později vstoupil do služby ve švédské armádě pod označením Strv m/38. Tank byl přizpůsoben typům výzbroje a mířidel, které mělo Maďarsko k dispozici, věž byla mírně upravena a začala výroba pod názvem 38.M Toldi. První série maďarských lehkých tanků, postavená před dubnem 1940, se aktivně účastnila bojů - včetně těžkých bitev na východní frontě, kde se proti sovětským středním a těžkým obrněným vozidlům ukázala jako zcela nepoužitelná. Během dvou modernizací byla posílena ochrana mantletu děla a celého předku tanku, hlavní zbraní se stalo 40mm dělo. V této chvíli už byly tyto tanky vyrobeny kompletně z maďarských komponentů, ale se zvýšenou ochranou a větší ráží se zvýšila i hmotnost vozidla, což následně ovlivnilo jeho mobilitu. Navzdory veškerému úsilí modernizované tanky 38.M Toldi II a IIA nemohly konkurovat sovětským tankům druhé poloviny války. Téměř všechny tanky série byly ztraceny v bitvách nebo kvůli technickým poruchám, poslední Toldi byli zničeni v bitvě o Budapešť. Jediný přeživší tank 38.M Toldi IIA je aktuálně vystaven v parku Patriot poblíž ruské Kubinky.