Kýl lodi Pola byl položen v loděnici OTO v Livornu v březnu 1931 jako poslední ze čtyř těžkých křižníků třídy Zara. Dle nomenklatury třídy Pola pojmenována po bývalém rakousko-uherském pobřežním městě (dnes Pula, Chorvatsko), které bylo anektováno Itálií po skončení první světové války. Konstrukce Poly zůstala prakticky totožná s ostatními loděmi třídy. Jelikož však Pola měla sloužit jako vlajková loď, dostala větší nástavbu, aby se do ní vešel další personál. Tento fakt, stejně jako chybějící „vydlabané“ boky trupu pod nástavbou, ji odlišují od ostatních lodí třídy.

Pola byla spuštěna na vodu v prosinci 1932 a po krátkém vystrojování byla téhož měsíce oficiálně uvedena do služby u Regia Marina. V meziválečném období se Pola zúčastnila dvou cvičení flotily a spolu s dalšími sesterskými loděmi své třídy se účastnila italských neintervenčních hlídek během španělské občanské války. Před vypuknutím druhé světové války podporovala Pola italské pozemní síly během okupace Albánie v dubnu 1939.

V průběhu roku 1940 Pola často operovala se svými sesterskými loděmi a dalšími prvky italského námořnictva a účastnila se řady střetů s britským královským námořnictvem ve Středomoří. Pola byla zakotvena v Tarantu během ničivého britského náletu v listopadu 1940, ale na rozdíl od mnoha jiných tamních italských válečných lodí útok přežila bez úhony.

Po boji s britskými silami v bitvě u mysu Spartivento koncem listopadu se Pola v neapolském přístavu znovu ocitla pod leteckým útokem. Tentokrát však loď utrpěla menší škody a musela být přesunuta do suchého doku kvůli opravám až do února následujícího roku.

Po opuštění suchého doku byla první velkou operací, které se Pola zúčastnila, bitva u mysu Matapan koncem března 1941. Ta byla nakonec tou poslední nejen pro Polu, ale také pro dvě její sesterské lodě - Zaru a Fiume. Při operaci zachytila shromážděná italská flotila pod velením admirála Angela Iachina britský konvoj jižně od Kréty. Pola byla úspěšně torpédována britskými letadly vypuštěnými z HMS Formidable a rychle přišla o pohon.

S Polou tzv. mrtvou ve vodě nařídil italský admirál plavidlům Zara, Fiume a hrstce torpédoborců, aby později té noci pomohli Pole, avšak tato záchranná skupina netušila, že se okolí ní pod rouškou tmy a s pomocí radaru stahuje britská smyčka - Britové zahájili palbu na velmi krátkou vzdálenost. Výsledné námořní střetnutí vedlo ke zničení všech italských válečných plavidel s těžkými ztrátami ve formě 2303 mrtvých a 1411 zajatých námořníků. Po krátké bitvě do Poly, stále plovoucí na hladině, nastoupili britští námořníci, kteří na lodi hledali cennosti a její zbývající posádku brali jako vězně. V časných ranních hodinách 29. března 1941 byla Pola zasažená torpédem z torpédoborce HMS Nubian, které nakonec zpečetilo její osud.