^{Lt. Richard Halsey Best, VB-6, USS Enterprise (CV-6), Bitva o Midway, červen 1942; kamufláž vytvořená hráčem  Punpun}

^{Stáhnout si jí můžete zde}

Bitva o Midway byla ještě velmi vzdálená od konce války v Pacifiku, ale podle některých historiků šlo o důležitý bod zvratu. Jména stratégů na obou stranách bitvy jsou dobře známá, ale mnohem méně známé je jméno Richard Best. Bestův výkon 4. června 1942 zřejmě způsobil, že byl jako jediný letec nejvíce zodpovědný za obrat válečné štěstněny na celém bojišti. Bohužel pro Besta šlo o jeho poslední let.

Richard Halsey Best se narodil 24. března 1910 v Bayonne, New Jersey. V dětství byl fascinován příběhy amerických letců z 1.světové války, které se odehrály na obloze zničené Evropy a už jako mladý se rozhodl pro létání. Protože americké letectvo bylo rozděleno mezi armádu a námořnictvo, Best složil zkoušky na Námořní akademii Spojených státův Annapolis, a v červnu 1928 ve věku osmnácti let nastoupil k námořnictvu. Po ukončení studia v roce 1932 byl povýšen na důstojníka a přidělen na lehký křižník třídy Omaha USS Richmond. Po dvou letech služby byla přijata Bestova žádost o vstup do námořního letectva a Best začal letecký výcvik v Pensacole na Floridě.

Po absolvování výcviku v roce 1935 se Best dostal k VF-2B létající na stíhačkách Grumman F2F na lodi USS Lexington. V roce 1938 se vrátil do Pensacoly jako instruktor specializující se na létání podle přístrojů a také na vývoj taktiky torpédových bombardérů. Válka zuřící v Evropě, Africe a Asii hrozící pohltit Spojené státy, přiměla Besta požádat v červnu 1940 o návrat na frontu, konkrétně k peruti střemhlavých bombardérů, protože věřil, že zda nalezne nejlepší uplatnění.

Zpočátku byl jmenován operačním důstojníkem perutě VB-6 vybavené letouny Northrop BT-1, a jeho úspěch v této roli vedl k povýšení na výkonného důstojníka peruti. Do akce se poprvé dostal v únoru 1942 při úderu proti japonské námořní dopravě a pozemním cílům ostrovech Taroa a Wake. V létě 1942 se americké námořnictvo odhodlalo k rozsáhlým operacím v Pacifiku, a poručík Best se stal velícím důstojníkem VB-6, nyní vybavené novějšími Douglasy SBD Dauntless operující z lodi USS Enterprise jako součást letecké skupiny majora Wade McCluskyho.

Na začátku června 1942 se Enterprise ocitla na dosah japonské útočné skupiny plující ke strategicky důležitému ostrovu Midway. Japonské kódy byly rozvědkou námořnictva Spojených států rozluštěny, takže americké síly si byly dobře vědomy mocného doprovodu poskytovaného nejméně čtyřmi letadlovými loděmi.

Osudného rána 4. června zahájila letecká skupina Enterprise úder na japonské válečné lodě, které byly spatřeny hlídkovým letounem Catalina. Přes šedesát letadel zahájilo nálet, po cestě se však perutě rozptýlily a dorazily v různých časech. Bestova VB-6 byla mezi prvními a Best se dostal do ideální pozice k útoku na nejbližší japonskou letadlovou loď Kaga. Torpédové bombardéry TBD Devestator z Enterprise a USS Yorktown mezitím zaútočily z nízké výšky. Vlny japonských stíhaček narazily do řad nízko letících torpédových bombardérů, jejichž útok rozbila koncentrovaná protiletadlová palba z letadlových lodí a doprovodných válečných plavidel. Devestatory byli zmasakrovány, 35 ze 41 letadel bylo sestřeleno, aniž by byly schopny způsobit poškození japonských válečných lodí. Nicméně toto dalo Dauntlessům čas a prostor potřebný k útoku.

Vzhledem ke zmatku sta letadel rojících se na obloze plné výbuchů flaku se všechny střemhlavé bombardéry soustředily k útoku na Kagu. Best byl jediný pilot s dostatkem situačního povědomí, který si to uvědomil. Okamžitě nařídil své letce tří Dauntlessů přerušit útok a přemístit se k útoku na Akagi. Zuřivá protiletadlová palba trhala oblohu kolem nich, zatímco se trio střemhlavých bombardérů vrhlo směrem k 37 000 tun těžké letadlové lodi. Ze tří pum jedna minula, druhá dopadle těsně vedle lodi a poškodila kormidlo Akagi. Bestova tisíciliberní puma odhozená v 750 metrech dopadla přímo na cíl, prorazila palubu lodi na ostrůvku a explodovala v hangáru uprostřed peruti plně vyzbrojených a natankovaných torpédových bombardérů B5N. Tento zásah Akagi prakticky vyřídil. Vzplála od přídě k zádi a navzdory snahám její osádky, která se celou noc snažila dostat požár pod kontrolu, se Akagi ráno z 5. června potopila. Letadlové lodi Kaga a Sorjú byly také kriticky zasaženy. Patnáct letadel VB-6 se vrátilo na Enterprise, ale většina z nich v boji utrpěla vážné poškození.

Pro VB-6 den ještě zdaleka neskončil. V odpoledních hodinách vedl Best svou peruť k novému útoku na poslední japonskou letadlovou loď Hirjú. Tentokrát se střemhlavé bombardéry střetly s obranou tvořenou letouny Zero. Dauntlessy se snažily setřást útočníky a proniknout skrz přesnou protiletadlovou palbu, aby mohly shodit pumy. Mnoho bombardérů bylo sestřeleno, ale Hirjú byla nakonec zasažena čtyřmi 1000 liberními pumami. Ačkoli není úplně jisté, kteří piloti dosáhli těchto zásahů, Best je všeobecně uznáván jako jeden z nich. Hirjú byla čtvrtá japonská letadlová loď ztracená u Midway.

Navzdory bezpečnému návratu na Enterprise došlo k neštěstí. Ráno 4. června se Best nadýchal kyslíku z vadné bomby, ze které se uvolňoval hydroxid sodný. Po přežití dvou útoků 4. června začal Best vykašlávat krev. Byl převezen do nemocnice v Pearl Harboru, kde rentgen ukázal skvrny na plicích způsobené rozvinutou latentní tuberkulózou.

Best už nikdy nelétal. Po 32 měsících léčby byl v roce 1944 propuštěn z amerického námořnictva. V dalším desetiletí strávil podle svých odhadů asi čtyři roky v nemocnici. Po dostatečném zotavení se vrátil do práce a našel zaměstnání s Douglas Aircraft Company. Poté pracoval v oblasti bezpečnosti pro Rand Corporation, než v roce 1975 odešel do důchodu. Zemřel 28. října 2001. Jeho kariéru a zdraví tragicky ovlivnila jedna nehoda, nicméně Best je i přes svou krátkou bojovou kariéru připomínán jako jeden z nejúspěšnějších válečných pilotů amerického námořnictva, které ocenilo jeho úspěchy s Námořním křížem a Záslužným leteckým křížem.