RANK III: IL-2-37 Šturmovik Výkon motoru:   ~ 1.500 koní Max. rychlost:   ~ 415 km/h ve 1320 m Hmotnost:   ~ 5200 kg Dostup:   ~ 5.200 m Výzbroj:   2x 37 mm NS-37   2x 7,62 mm ŠKAS   1x 12,7 mm Berezin   4 x 50 kg FAB-50   2 x 100 kg FAB-100

V roce 1943 již letoun Il-2 Šturmovik tvořil jádro bitevních složek sovětského letectva, které dohromady tvořily téměř třetinu celkového počtu sovětských letadel. Šturmovik byl smrtící proti lehce obrněným a nepancéřovaným cílům, proti tankům ale zaostával. Zničení tanku vyžadovalo přímý zásah bombou a ani výkonný 23 mm kanón VJa-23 nedokázal probít těžší pancíř německých středních a těžkých tanků. Vyvstala tak potřeba výkonnější výzbroje pro Šturmovik, která by dokázala ničit i nejtěžší německé typy, jež v té době nastupovaly do služby.

Počátkem roku 1943 započaly testy Šturmoviku vyzbrojeného dvojicí kanónů ŠFK ráže 37 mm. Ty se ale ukázaly být jako velmi nespolehlivé a místo nich byly vybrány kanóny Nudělman-Suranov NS-37 stejné ráže. Kanóny byly instalovány do dvojice gondol pod křídla, kvůli čemuž nemohl takto upravený stroj nést raketovou výzbroj. Náklad pum pak byl redukován pouze na 200 kg.

NS-37 je ve War Thunderu velmi účinný proti vzdušným i pozemním cílům. Štědrá zásoba 50 ran na hlaveň dává letounu více než dost munice na rozsévání zkázy. Neobrněné cíle a lehké tanky lze snadno těmito kanóny zničit, zatímco u středních tanků už je třeba mířit na boční či zadní pancíř. Těžké tanky a bunkry jsou většinou proti kanónům imunní. Lze také ve střemhlavém letu zasáhnout svrchní pancíř tanků, je ale třeba ponechat si dostatek výšky pro vyrovnání letu. Proti torpédoborcům mají kanóny jen malý účinek, jsou ale smrtící pro torpédové čluny. To z Il-2-37 činí potenciálně užitečný letoun do námořních bitev.

Při útoku doporučujeme pálit jednotlivé střely, maximálně pak krátké dávky. Zpětný ráz je totiž značný a při delší dávce je obtížné držet cíl v zaměřovači. Kvůli umístění kanónů v křídlech je důležitý soustřel. Zde dobře funguje hodnota někde mezi 300 - 400 metry.

Po vyzkoumání nábojových pásů je pak možné nabít do kanónů jak čistě protipancéřovou, tak i čistě tříštivotrhavou munici. Do té doby musí hráč vystačit pouze s kombinací protipancéřových a tříštivotrhavých nábojů. Proti obrněným cílům jsou tak třeba minimálně dvě střely kvůli neefektivitě výbušné munice. Váha kanónů výrazně snižuje výkony a obratnost letounu. Po vyzkoumání modifikací motoru a kvalitnějšího paliva je sice chování stroje o něco lepší, vždy ale budete vysoce zranitelní útoky stíhaček.

KLADY A ZÁPORY STROJE:

Zadní střelec nabízí jen malou palebnou sílu a slouží prakticky pouze jen jako varování před útokem. Můžete ale vyzkoušet oblíbenou taktiku skutečných pilotů Il-2 - prudce zpomalit a manévrovat tak, aby nepřítel váš stroj přeletěl a dostal se tak přímo před vaše zbraně. Obecně vzato se ale snažte stíhačkám spíše vyhýbat a nesměřujte hned do středu mapy. Za určitých podmínek také může být Il-2-37 velmi efektivní lovec bombardérů, neboť kanóny snadno zničí jakýkoliv bombardér. Výkony Šturmoviku ale sotva na záchyt postačují, zvláště ve větších výškách. Pokud se proto objevíte v bitvě bez pozemních cílů (např. Vzdušná nadvláda), nabijte protileteckou munici. Ve zbytku případů se striktně držte útoků na pozemní cíle.

War Thunder tým (autor: John “Zoso” Moore)