RANK IV: J7W1 Šinden Výkon motoru:   ~ 1.900 koní Max. rychlost:   ~ 630 km/h ve 8500 m Hmotnost:   ~ 4400 kg Dostup:   ~ 12500 m Výzbroj:   4x 30mm Typ 5   2x 60 kg Typ 97 mod.6   4x 60 kg Typ 97 mod.6

Když se japonská rozvědka v roce 1943 dozvěděla o bombardéru B-29, bylo jasné, že pro obranu japonských domovských ostrovů bude potřeba nový typ letadel. Do té doby hrála u jejich stíhaček hlavní roli obratnost a dolet, zosobněné ve vynikajícím A6M Zero. Zachycení B-29 ale vyžadovalo výkon v extrémních výškách a co nejtěžší možnou výzbroj. Kapitán Masaoki Curuno vytvořil inovativní letoun s "kachním" křídlem a motorem umístěným vzadu a byly postaveny tři kluzáky MXY6, které měly konfiguraci otestovat. Výkon kluzáků byl dostatečně přesvědčivý, aby japonské císařské námořnictvo objednalo J7W1 poháněný přeplňovaným pístovým motorem Micubiši od rýsovacího prkna. Projekt získal jméno Šinden, tedy "nádherný blesk".

J7W1, který naleznete na 4. ranku japonských námořních letounů je excelentním strojem, obzvlášť ve velkých výškách. Pokud vám to okolnosti dovolí, zkuste nabrat výšku. Jeho stoupavost ale není úplně výjimečná, tak na to myslete. Při stoupání udržujte rychlost okolo 290 km/h a sledujte při tom okolí pro případné protivníky.

Nad svými protivníky chcete mít výškovou převahu - Šinden je prototypem letadla pro taktiku "boom & zoom". Ve velkých rychlostech je stále skvěle ovladatelný a dovolí vám korekci i když nepřítel vykoná prudký manévr. Nenechte se ale zatáhnout do dlouhého manévrovacího souboje - pokud se váš nálet nezdaří, odpoutejte se, naberte zpět výšku a nachystejte se k dalšímu útoku. Hlavní silou J7W1 je vynikající rychlost v prudkém klesání. V Realistických a Simulátorových bitvách se dostanete až na 900 km/h, tedy více než většina pístových i proudových stíhaček, se kterými se můžete setkat. Pokud se váš protivník pokusí o únik právě tímto manévrem, měli byste ho dohonit, pokud tedy ale dříve nepřetíží drak. Opačně to také platí - pokud se na vás nepřítel snáší z výšky, měli byste mu prudkým potlačením uniknout, ale jen za předpokladu, že máte dostatek času a výšky.

Čtveřice 30mm kanónů typu 5 dodávají J7W1 pořádnou sílu. Zásoba munice ale není velká - jen 60 nábojů na hlaveň. Ve Zjednodušených bitvách to není takový problém, i když díky velké ráži zbraní budete stále přebíjet poměrně dlouho, takže si pro to radši najděte klidný kousek bojiště. V ostatních módech si holt budete muset procvičit disciplínu se spouští a držet se krátkých dávek. Protože jsou ale zbraně umístěné v nose letounu, nemusíte se ohlížet na vzdálenost soustřelu a v případě čelního útoku můžete pálit už na velkou vzdálenost. Ale víte, co se říká o čelních útocích, je to loterie. Pás s trasírkami je po jeho odemknutí dobrou volbou, protože tyto náboje mají nejvyšší úsťovou rychlost.

PLUSY A MÍNUSY STROJE:

Výzbroj Šindenu jej dělá ideálním pro boj s těžkými bombardéry, což dává smysl, když jeho účelem měl být boj právě s B-29; udržujte si rychlost a nepřibližujte se k nim zezadu, aby vás jeho střelci neměli jak na talíři. Je snad jasné, že útočení na pozemní cíle není to pravé pro stíhačku určenou pro boj ve velkých výškách. Její kanóny nejsou proti nim nijak zvlášť efektivní a 60kg bomby, které může nést nestojí moc za řeč, obzvláště když je musíte kvůli velmi omezenému poloměru výbuchu umístit opravdu precizně.

Do konce války byly dokončeny jen dva prototypy J7W1, které vykonaly jen několik zkušebních letů. Hlavním cílem byla instalace proudového motoru do J7W1, což by díky umístění motoru vzadu nebylo extrémně obtížné. Americké námořnictvo si jeden kus odvezlo ke zkouškám do Ameriky (v této době čeká na restaurační práce), ale mimo to už dále nelétalo, což v historii na počátku éry proudových strojů zanechává výrazné "co by, kdyby".

War Thunder tým (autor: John “Zoso” Moore)