Piloti a tankisté,

dnes pro vás máme aktualizovaný technologický strom japonských letadel (byť stále nekompletní), které v budoucnu přidáme do hry. U každého národu se pak zaměříme na konkrétních několik strojů, které ještě nejsou přítomny ve hře a jsou hodné zmínky.

Pro zvětšení klikněte

Mitsubishi Ki-67 Hyriu

Ki-67 byl japonský dvoumotorový těžký bombardér, který byl s úspěchem používán jak císařským námořnictvem, tak armádním letectvem. Šlo o náhradu za stárnoucí typ Ki-49 a jelikož v té době se Japonci začali připravovat na možnou válku se Sovětským svazem, technické zadání požadovalo dlouhý dolet a odolný trup. Největší předností Ki-67 ale byla obratnost při nízkých rychlostech i při střemhlavém letu. Stroj byl dokonce tak obratný, že na jeho bázi byl postaven noční stíhač Ki-109. Ki-67 byla nasazována jako dálkový bombardér, střemhlavý bombardér, protiponorkový stroj, bitevník vybavený dodatečnou kanónovou výzbrojí mířící směrem dolů) a jako letoun kamikaze. Výzbroj se sestávala z pěti kulometů Ho-103 ráže 12,7 mm, rozmístěných v obranných střelištích (jeden kulomet v nose, dva v ocasním kuželu a po jednom v bočních věžích) a jednoho 20 mm kanónu Ho-5 ve hřbetní věži. Maximální pumový náklad byl 1600 kg v pumovnici, případně jedno torpédo zavěšené pod trupem. Maximální rychlost činila 537 km/h a stoupavost byla cca 8 m/s.

Mitsubishi J2M Raiden

Tato jednomotorová stíhačka vznikla jako odpověď na rostoucí hrozbu ze strany amerických bombardérů, zvláště rychlých a těžce vyzbrojených B-29 Superfortress. Šlo primárně o lovce bombardérů, obratnost proto byla až na druhém místě a pokud se Raideny dostaly do boje proti americkým stíhačkám, musely spoléhat na taktiku „boom-and-zoom“, při které jim pomáhala těžká výzbroj a výborná stoupavost. Nevýhodou ale byla absence turbodmychadla, kvůli které měly Raideny slabé výkony ve výškách, což značně omezovalo jejich využití jako záchytných stíhačů. Výzbroj byla tvořena čtveřicí kanónů typ 99-2 ráže 20 mm s celkovou zásobou 800 nábojů. Pod křídla bylo možné podvěsit dvojici 60 kg bomb či dvě přídavné nádrže s kapacitou 200 litrů každá. Maximální rychlost činila 655 km/h, stoupavost byla cca 23,4 m/s.

Kjúšú J7W Shinden

Tento záchytný stíhač byl vyvíjen jako protiopatření proti ničivým náletům bombardérů B-29 na japonské mateřské ostrovy. Jeho design byl velmi neobvyklý – křídla byla umístěna v ocasní části stroje, výškovky se nacházely na nose trupu a motor byl umístěn vzadu, kde poháněl vrtuli v tlačném uspořádání. Toto uspořádání bylo vybráno jako předzvěst vybavení letadla turbínovým motorem někdy v budoucnu, nakonec ale zůstalo jen u plánů a J7W byl vyroben je ve dvou exemplářích. Kdyby ale byl vyráběn masově, představoval by vážnou hrozbu pro americké bombardéry i stíhačky díky své drtivé výzbroji, vysoké rychlosti a vynikající obratnosti. Výzbroj tvořila čtveřice kanónů typ 5 ráže 30 mm, stroj mohl nést i 120 kg bomb. Maximální rychlost byla 750 km/h a stoupavost byla 12,5 m/s.

Kawanishi H8K

Tento mohutný čtyřmotorový hydroplán byl výsledkem dalšího vývoje hydroplánu H6K, vylepšený ve všech oblastech. Dolet tohoto letadla byl až 7150 km, což dovolilo dvěma strojům znovu zaútočit na Pearl Harbor, ačkoliv bylo nutné mezipřistání a doplnění paliva za pomoci ponorky. Na svou velikost byl H8K velmi rychlý a mohl se pochlubit těžkou obrannou výzbrojí a moderním námořním radarem. Výzbroj sestávala z pětice 20 mm kanónů typ 99 umístěných ve věžích v nose, ocasu, na hřbetu trupu a v obou bočních střelištích. Kanóny byly doplněny pěticí kulometů typ 92 ráže 7,7 mm, umístěných v poklopech na trupu. K tomu mohl H8K nést dvojici 800 kg torpéd nebo 1000 kg bomb či hlubinných náloží. Maximální rychlost byla 465 km/h a stoupavost činila 8,1 m/s.

Další strom - sovětský, zveřejníme tuto středu!