War Thunder background
Historie námořních bitev, část 3.
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.


Historie námořních bitev - Část 1. and Část 2.

Vzestup námořní technologie během poloviny 19. století měl kořeny ve válečném roce 1812. V tomto období začaly válečné lodě poprvé zavádět balistickou ochranu a vylepšenou výzbroj – oboje mělo utvářet nejenom podobu novější generace plavidel, ale rovněž i podobu námořních střetnutí na dalších téměř 200 let.​

Monitory amerického námořnictva nutí
monitor CSS Tennessee ke kapitulaci během
bitvy o zátoku Mobile

Éra monitorů 1857 - 1889
V polovině 50. let 19. století hledalo britské Královské námořnictvo způsoby, jak lépe ochránit nejenom lodě samotné, ale i jejich posádky. Nově zaváděná lodní děla s vrtanými hlavněmi dokázala probít smíšené pancéřování tehdejších ironcladů – ve stejné době Francie spustila na vodu svůj první ironclad Gloire (1859). Americká občanská válka ale znamenala příchod zcela nového typu válečné lodi – monitoru. Monitor by se dal zhruba popsat jako poměrně malá loď (ve srovnání s dřevěnými a obrněnými loděmi stejné éry), která je vyrobena primárně z oceli, je poháněna parním strojem a na svou velikost disponuje těžkou výzbrojí. Poté, co se unionistická flotila klasických dřevěných lodí střetla v zálivu Chesapeake Bay s konfederačním monitorem CSS Virginia (který vznikl přestavbou lodi CSS Virginia), unionisté proti Virginii vyslali vlastní monitor, USS Monitor. Výsledné střetnutí během bitvy u Hampton Roads pak dodnes patří mezi nejvelkolepější duely válečných lodí v historii. Souboj dvou těžce opancéřovaných plavidel trval celé dva dny, během kterých ani jedna z lodí nedokázala probít pancíř svého soupeře. Dokonce ani opakované pokusy zničit nepřítele nárazem nepřinesly žádný výsledek, a obě plavidla si z titánského souboje odnesla pouze lehká poškození. Obě strany si proto nárokovaly vítězství, celému světu ale tato bitva ukázala, že dřevěné lodě poháněné plachtami se prakticky přes noc staly zastaralými, nezávisle na počtu děl na palubě.

'Dreadnought' a 'Victory' v Portsmouthu
od Henry J. Morgana.

Éra dreadnoughtů 1890 - 1938
Válečné lodi generace dreadnoughtů přinesly do světa námořního válčení zbrusu nové technologie, které měly navždy změnit podobu námořních bitev. Plavidla nové generace byla poháněna turbínovým pohonem, disponovala torpédy s gyrostabilizací a prvními systémy řízení palby, a v tomto období rovněž začaly vznikat i první ponorky. Vedle toho se pak objevily nové zbraně a technologie, jako například námořní miny, využití rádií a postupně i první námořní letouny. V této době začaly vznikat první úkolová uskupení (tzv. Task Forces), a nejmocnější námořnictva světa začala do svých služeb zařazovat velké množství specializovaných lodí, od minolovek a torpédových člunů až po ponorky a letadlové lodě.

Dalekonosná generace 1938-1956
Na počátku 2. sv. války začaly námořní síly mocností shromažďovat svá úkolová uskupení do masivních flotil. Tato éra se dá charakterizovat nástupem radiostanic dalekého dosahu, námořních radarů a doktríny soběstačné flotily, kterou bylo možné zásobovat na volném moři. Zmíněné pokroky byly umožněny vznikem nových rolí plavidel. Aby bylo možné udržet válečné lodi bojeschopné, bylo třeba široké škály podpůrných plavidel – tankery, remorkéry, opravárenská plavidla, zásobovací lodě a jiné. Bez těchto plavidel nemohla žádná flotila dlouhodobě operovat, ani očekávat zásoby či posily. Válečné lodě se postupně zmenšovaly, jak nejnovější technologie umožňovaly střety na čím dál větší vzdálenosti a prodlužovaly operační rádius plavidel. Důvodem k těmto pokrokům byla nutnost překonávat obrovské vzdálenosti co nejrychleji, aby vůbec mohlo ke střetu s nepřítelem dojít. Mohutné a pomalé lodě postupně vyklízely místo rychlejším, obratnějším a technologicky vyspělejším plavidlům. Například ponorky tak byly schopné operovat ponořené po stále delší dobu a tím byly schopné déle se vyhýbat detekci ze vzduchu či z hladiny. Radarové systémy řízení palby pak umožňovaly vést palbu i v noci či za špatného počasí.

HMS Somerset Královského námořnictva.

Vysokorychlostní generace 1957-1990
Vysokorychlostní generace byla výsledkem rychlého technologického pokroku, který umožňoval malé flotile lodí plnit větší škálu misí. Příchod naváděných protilodních střel, počítačových systémů a prostředků pro radioelektronický boj dával kapitánům nejen široké ofenzivní i defenzivní schopnosti, ale rovněž i poskytoval posádkám vynikající přehled o situaci na bojišti. Zavedení helikoptér tento trend jen urychlilo a éra velkých válečných lodí tak definitivně skončila. Místo ní začala éra moderní technologie, rovněž označována jako generace softwaru.

Historie námořního válečnictví je dlouhá a fascinující. Jde o celá staletí lemována hrdinskými činy, a i vy nyní dostanete možnost prožít si slávu na moři. Proto plnou parou vpřed, vydrhnout palubu, uzavřít poklopy a napnout lana! War Thunder vstupuje do nové éry a jsme si jistí, že vy hráči si to náležitě užijete.

War Thunder tým (autor: Clayton Remy)

Přejeme vám všem klidné moře a příznivý vítr!

Přečtěte si více:
Bedna s nářadím!
Mad Thunder: Běs a kořist!
Je to opraveno! č.90
Odměňujeme autory, jejichž díla byla zařazena do trofejí s kamuflážemi!

Komentáře (0)

Commenting is no longer available for this news