Z výše uvedeného je tedy jasné, že Valentine Mk.I není žádný rychlík - faktem je, že maximální rychlost činí sotva 24 km/h na rovném povrchu. V reálu ale tato rychlost byla vzhledem k určení tanku viděna jako dostačující, neboť tank by stejně musel postupovat pomalu, aby neztratil kontakt s vlastní pěchotou. Nejsilnější stránkou Valentinu je ale pancíř. Čelní a boční pancéřování korby dosahuje tloušťky 60 mm, zatímco věž je chráněna 65 mm silným pancířem vpředu a 60 mm pancířem po stranách a vzadu. Tato ochrana činila z Valentinu o poznání lépe chráněný tank než tomu bylo napříkladu u jeho německých současníků, raných verzí tanků PzKpfw III a IV. Ve hře pak Valentine na své ochraně nic neztrácí - pancíř je schopen snadno odrážet střely z kanónů ráže 37 a 45 mm a ochrání vás i před standardní municí z krátkohlavňových kanónů ráže 50 a 75 mm. Se správným naúhlováním a špetkou štěstí pak budete moci vydržet i palbu z výkonnějších zbraní, jako například kanónu KwK 40 ráže 7,5 cm na tanku PzKpfw IV Ausf.F2, či kanónu M3 ráže 75 mm na M4A1 Shermanu - oba jmenované tanky totiž mohou být soupeři Valentinu Mk.I.

Co se výzbroje týče, Valentine Mk.I je vyzbrojen kanónem Ordnance Quick-Firing 2-pounder ráže 40 mm, neboli stejným kanónem jako prakticky na všech britských tancích I. úrovně. Základní střelivo Shot Mk.1 AP/T je schopné probíjet až 80 mm pancíře, zatímco vylepšená střela Shot Mk.1 APCBC/T obětuje několik milimetrů průbojnosti na krátkou vzdálenost výměnou za o mnoho lepší balistický výkon na větší vzdálenost a výrazně lepší výkon proti zkosenému pancéřování. Takováto palebná síla byla historicky vzato plně postačující proti raným německým tankům na počátku 2. sv. války, a v daném BR rozpětí vám dobře poslouží proti naprosté většině nepřátelských vozidel s výjimkou snad jen Shermanu M4A1 a sovětskému T-34 model 1940. Post-penetrační efekt je ale u kanónu 2-pounder nižší vinou absence výbušné náplně (stejně jako u prakticky všech britských tankových kanónů ve hře), nicméně tento kanón má na druhou stranu vynikající rychlost střelby - s plně vycvičeným nabíječem dosahuje Valentine Mk.I kadence 20,68 rány za minutu, což odpovídá času nabíjení 2,9 vteřiny. To vám umožňuje nepřítele doslova zasypat ranami a kompenzovat tak nižší účinnost munice v cíli větším počtem zásahů.

Valentine Mk.I má samozřejmě i své nevýhody. Nízká rychlost vám nedovolí rychle se přesouvat mezi pozicemi, a velmi nízká rychlost zpátečky vás může dostat do potíží, neboť v případě nouze nebudete moci rychle zacouvat do krytu. Čelní pancíř Valentinu je na dané úrovni dobrý, nicméně zkušený hráč může využít dvou slabých míst, jmenovitě pouze 20 mm silného nekrytého věnce věže a 17 mm silného středu průzoru řidiče. Pancíř je rovněž převážně plochý, proto doporučujeme tank úhlovat pro maximalizaci efektivity pancíře. Zkosený plát mezi vrchním a spodním čelním plátem má pak sice dostatečný úhel na odrážení střel, nicméně stačí abyste stáli jen trochu z kopce, a z plátu se stává snadný terč. Tank má rovněž pouze tříčlennou osádku, z toho dva členové jsou namačkáni vedle sebe v malé věži. Jediný penetrující zásah věže (zvláště v případě zásahu municí s výbušnou složkou) tak může vyřadit dva členy osádky za tří a tím i celý tank. Mnoho soupeřů pak v neposlední řadě má přístup buď k podkaliberní APCR munici, či v případě raných verzí tanků PzKpfw IV i ke kumulativnímu střelivu HEAT, jež se skrze váš pancíř dokáže propálit na jakoukoliv vzdálenost.

Když tedy shrneme výhody i nevýhody Valentinu Mk.I, vyjde nám vozidlo, jehož herní styl velmo závisí na tom, jací soupeři proti vám stojí. Pokud proti vám nastoupí vozidla stejného či nižšího BR, nemusíte se bát vést útok z první linie - máte tak možnost na sebe přitáhnout pozornost nepřítele a zasypávat nepřítele střelami, zatímco slaběji pancéřované tanky vašich kolegů mají možnost zaujmout lepší pozice. Vždy se snažte váš Valentine naúhlovat, abyste zakryli slabé místo v průzoru řidiče, a rovněž nedejte nepříteli šanci zjistit slabé místo na věnci věže - první rány vždy směřujte na střelce nepřátelského tanku ve snaze zabránit nepříteli opětovat palbu. Pokud vás ale hra postaví proti tankům na BR 3.3 jako M4A1 Sherman, T-34 model 1940 či M4A1 Sherman, frontální útok nepřipadá v úvahu. Ploché 50 mm pancéřování Panzeru IV sice ještě jste schopni s kanónem 2-pounder probít, ale velmi dobře zkosený pancíř T-34 či Shermanu již bude vůči vaší výzbroji víceméně imunní na všechny vzdálenosti. Jelikož pak kvůli nízké rychlosti není možné nepřítele objet, je třeba se s Valentine proti těmto soupeřům držet v druhé linii a buď útočit na ty tanky, jež jsou zaneprázdněné bojem s vašimi kolegy, či vést palbu na pásy ve snaze nepřítele alespoň znehybnit a usnadnit spolubojovníkům tank zničit.

Tak jako tak, Valentine Mk.I dokáže být velmi zábavným vozidlem a je ideální pro hráče preferující pancéřovou ochranu na úkor mobility. Pokud se pak rozhodnete s tanky Valentine setrvat, máte možnost pokračovat - Valentine Mk.I je totiž teprve první z celkem tří verzí Valentinu. Po Mk.I se tak můžete těšit na verzi Mk.XI, která má oproti Mk.I o něco výkonnější motor, hlavně pak ale o poznání výkonnější kanón QF 75 mm.

War Thunder tým (autor: Jan “RayPall” Kozák)