P-51D-30 Mustang "Cripes A' Mighty", Major George E. Preddy
 Belgie, prosinec 1944, vytvořen hráčem max_86z | stáhnout zde

Narozen pátého února 1919, George E. Preddy mladší vyrostl v Greenboro, rychle se rozvíjejícím a relativně bohatém městě v Severní Karolíně. Preddy se naučil létat již v útlém věku a byl ohromen – rozhodnutí, že toto je jeho vysněná kariéra na sebe nenechalo dlouho čekat. Ve dvaceti letech strávil celé léto jako „Bořič stodol“ - jako letecký kaskadér bavil obecenstvo na venkovských představeních. Odhodlán přidat se k vojenským pilotům byl postaven před dvě možnosti, buďto se přidat k armádě, nebo k námořnictvu. Rozhodl se pro druhou možnost, ale nejméně tři jeho přihlášky byly zamítnuty kvůli jeho tělesnému stavu.

V létě roku 1940, popohnán příběhy leteckých bojů probíhajících nad Evropou a na Dálném Východě, změnil svůj přístup a podal přihlášku do Leteckého sboru armády Spojených Států. Nedlouho nato dostal dobrou zprávu – byl přijat, ale bylo mu řečeno, aby podstoupil výcvik a vyčkal na volné místo. Dychtivý získat alespoň nějaké vojenské zkušenosti, se Preddy přidal k Národní Gardě a sloužil u pobřežního dělostřelectva. Jeho letecký výcvik započal v dubnu 1941 a skončil pouze několik dní po vstupu Spojených států do války. S hodností poručíka byl poslán do Austrálie a připojil se k 9. stíhací peruti, která byla součástí 49. stíhací skupiny. Operujicí jako součást americké 5. letecké armády, létal Preddy na strojích P-40 půl roku proti Japoncům. Mezi jeho první úspěchy patřilo poškození dvou nepřátelských stíhaček. V červenci 1942 se ale při tréninkové misi srazil s letadlem svého čísla, když byl jeho pilot – poručík John Sauber, dezorientován silným odrazem slunečních paprsků. Preddy byl vážně zraněn, ale podařilo se mu seskočit na padáku. Sauber zahynul.

Po třech měsících rekonvalescence ve Spojených státech byl Preddy přiřazen do Hamilton Field, nacházejícího se v Pablo Bay, Kalifornii, kde se přecvičil na stroj P-38 Lightning – letadlo, o kterém měl velmi vysoké mínění. Po několika měsících různých zařazeních po celém území Spojených států, byl v červenci 1943 konečně převelen zpět na frontu. Jako součást 352. stíhací skupiny byl umístěn na letišti RAF v Bodney, Norfolku v Anglii. Jeho nová jednotka, vybavená stroji P-47 Thunderbolt, byla velmi často přidělována k ochraně bombardérů, přelétávajících nad okupovanou Evropou. Po krátké době, při které si zvyknul na svou úlohu, zažil svůj první bojový vzlet jako součást 8. letecké armády. 1. prosince, po dvou letech jako stíhací pilot, sestřelil svoje první letadlo – Bf 109. O pouhé tři týdny později byl doporučen na udělení Kříže za vynikající službu – to poté, co vedl tři P-47 proti šesti Me-210, které zaútočily na osamocený a poškozený B-24 Liberator. Preddy sestřelil jedno německé letadlo a zbytek se mu podařilo rozehnat. B-24 se dokázala vrátit zpět na základnu. Doporučení mu nebylo potvrzeno, místo něj ale dostal Stříbrnou hvězdu.

29. ledna 1944 sestřelil nepřátelský Focke-Wulf FW-190 nad francouzským pobřežím, ale následně byl zasažen protiletadlovou palbou a donucen seskočit na padáku do Lamanšského průlivu. Na jeho záchranu byl vyslán hydroplán RAF, ale při přistání na rozbouřeném moři pilot ztratil nad letadlem kontrolu a Preddyho přejel. Jeho zranění však nebyla vážná a Preddy brzy usedl zpět do kokpitu. Díky výrazným barevným označením na svých letounech začala být jeho jednotka přezdívána „modronosí bastardi z Bodney“ a v dubnu 1944, zatímco u ní probíhalo přezbrojení na letouny P-51, sestřelil další dvě letadla. Společně s tím, jak se tato skvělá stíhačka začala proslavovat, začal se proslavovat i Preddy. Poté, co si 20. června zajistil svůj pátý sestřel, rychlý sled dalších úspěchů na sebe nenechal dlouho čekat. 18. července se mu podařilo sestřelit 4 nepřátelská letadla v jediném dni. Ale až 6. srpna se dokázal zvěčnit díky skutku, který je popisován jako největší úspěch jediného pilota se strojem P-51 v historii.

Preddy sestřelil v předcházejícím dni letadlo a následně byl informován, že se díky nepříznivé předpovědi ruší bojové mise na den následující. Připojil se tedy k několika svým kolegům na nočním tahu. Ale, jak se tehdy často stávalo, ukázalo se, že předpověď počasí nebyla přesná a letecké operace byly opět obnoveny. Říká se, že trpěl takovou kocovinou, že jeho schopnost pilotovat byla zpochybněna. I přesto ale Preddy vedl svůj roj spolu s ostatními z jeho stíhací skupiny jako doprovod bombardérů B-17. Bombardéry byly vzápětí napadeny velkou formací nepřátelských strojů Bf-109. Preddy na nic nečekal a vedl své P-51 do útoku. V následném souboji se Preddymu, po vystřílení celé své munice, podařilo sestřelit šest letadel Bf-109. Tento úspěch byl potvrzen jak ostatními piloty, tak záběry z palubních zbraňových kamer. Preddy byl za tento skutek navržen na Medaili cti, ale místo toho mu byl přidělen Kříž za vynikající službu.

Nazýván hrdinou a jedním z nejúspěšnějších es armády Spojených států byl Preddy převelen zpět do vlasti. Chtíc účastnit se opět bojů, se ale Preddy důrazně dožadoval svého navrácení na frontu. V říjnu 1944 mu bylo přiděleno velení nad 328. stíhací perutí, která byla součástí 352. stíhací skupiny. Brzy opět bojoval, a v prosinci roku 1944 – zatímco Spojenci pokračovali ve svém postupu na Německo - byl se svou perutí převelen na předsunuté letiště v Asche v Belgii. Na Štědrý den roku 1944 vedl deset letounů P-51 na hlídkovou misi, při které narazili na formaci německých stíhačů. Podařilo se mu sestřelit dvě německá letadla, a zatímco se snažil dostat do zaměřovače třetí, jeho letadlo bylo zasaženo americkou protiletadlovou palbou. Jeho spolubojovníci si vzpomínají, že viděli, jak ve výšce kolem 200 metrů nad zemí z jeho letadla odpadl kryt kabiny, ale Preddymu se nepodařilo uniknout z letadla včas.

Srdečně vzpomínán jak jeho spolubojovníky, tak i pozemním personálem, Preddy byl proslavený pro svou statečnost, optimismus a ohleduplnost. Jako velký fanoušek her v kostky často pro štěstí před hodem křičel: „Cripes A’Mighty!“ a tento slogan si nechal namalovat na svá letadla. Jeho poslední sestřely byly za několik desetiletí po jeho smrti několikrát zpochybněny, ale dnes mu bývá připisováno 26.83 sestřelů, spolu s dalšími pěti letadly zničenými na zemi. Mnozí váleční historikové se shodují, že nebýt jeho předčasné smrti na Štědrý den roku 1944, stal by se Preddy americkým pilotem s nejvíce sestřely na svém kontě z celého evropského bojiště.