F4U-1a USMC nad Iwodžimou

Letadlo bude dostupné v aktualizaci 1.39

Od 26. března 17:00 do 27. března 17:00 bude aktivní následující akce:
30% sleva na nákup balíčku "Pacific"

+ speciální event "Iwo Jima" v záložkách s eventy

První den amerického vylodění nastal 19. února 1945. Americké bombardování ostrova nebylo účinné a když se námořní pěchota vylodila na pláži, utrpěla těžké ztráty. Příčinou byl zvlněný křovinatý terén, který poskytl Japoncům dobrý úkryt a maskování pro odstřelovače. Také bránil Američanům v pohybu do vnitrozemí ostrova. Postup stěžovalo rovněž předešlé bombardování, oblast byla rozryta krátery po dopadech pum. Dobře umístění japonští odstřelovači zadržovali americký postup značnou dobu.

Iwo Jima se ukázal být jako obtížný, nákladný a krvavý cíl - často se Američanům podařilo získat jen několik set metrů za den. 11. března padli Japonci do pasti v nejsevernějším bodu ostrova, oblasti kolem Kitano Point. 16. března byl ostrov prohlášen za zabezpečený, ale izolovaný japonský odpor přetrvával. Bojové akce byly ukončeny 26. března. Byla to hrůzná a děsivá bitva pro obě strany, která strašila všechny zúčastněné po zbytek života.

Zabrat malý ostrov trvalo Američanům více než měsíc. Námořní pěchota ztratila 6 891 muže a 18 070 bylo zraněno. Z 22 000 japonských vojáků umístěných na ostrově bylo zajato pouhých 212 a ztráta ostrova měla velký dopad na morálku. Američanům tato bitva ukázala, jak daleko jsou Japonci schopni zajít při obraně svých domovů, což mělo vliv na použití atomových pum na Hirošimu a Nagasaki.

Na Iwo Jimu připlulo v 880 lodích na 110 000 mariňáků. Pět z nich vztyčilo vítěznou vlajku na vrcholku hory Suribači. Scéna byla nafilmována a později ztvárněna v bronzovém sousoší a stala se jednou z nejznámějších vzpomínek v historii Spojených států (ačkoliv takto bylo zachyceno až druhé vztyčení vlajky, která nahradila původní menší vlajku.)

„Ráno 23. února 1945 nařídil plukovník čtyřem mužům vztyčit vlajku. Komunikace mezi vrcholem hory a pláží byla špatná, takže mi nařídili vzít baterii do vysílačky. Když jsem se tam dostal, čtveřice mužů z hlídky s vlajkou tam už byla a chystali se ji vztyčit. Doručil jsem baterii a pak jsem se na ně šel podívat. Zavěsili vlajku na dlouhou trubku, kterou našli poblíž, snažili se ji vztyčit, ale byla velmi těžká, tak mi řekli, ať jim pomůžu… a tak jsem se do toho dostal.“

Gagnon byl nejmladší ze šesti vytyčovatelů vlajky a polečně s Johnem Bradleyem a Irou Hayesem jeden ze tří přeživších. Gagnon pózoval pro podobu slavného památníku ve Washingtonu a hrál sám sebe ve dvou filmech o Iwo Jimě – v jednom z nich hrál v hlavní roli John Wayne. Bylo Gagnon, který se postaral o vlajku na hoře Suribači poté, co byl okamžik jejího vztyčení zaznamenán. Gagnon je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově ve Virginii. On a zbylých pět vojáků, kteří vlajku vztyčili, jsou námětem knihy "Vlajky našich otců" od Jamese Bradleyho, syna jednoho z přeživších.