B5N2 v 1. vlně leteckého úderu, Lt. Cdr. Mitsuo Fuchida, kamufláž vytvořená hráčem cambridge79 | stáhněte si jí zde!

Od 8. prosince 13:00 do 9. prosince 13:00 získáte 20% bonus
v RB eventu "Útok na Pearl Harbor"

V roce 1941 mělo Japonsko plné ruce práce v konfliktu na východě Číny. Po útoku na pevninskou Čínu v roce 1937 kontrolovala japonská armáda města Šanghaj a Nanking, ale dále bojovala se silami Kuomintangu a čínských komunistů. Kvůli odříznutí zásobovacích tras pro Kuomintang se Japonci rozhodli obsadit francouzskou Indočínu, což se jim podařilo v roce 1940. V reakci na japonská zvěrstva v Číně a okupaci francouzské Indočíny uvalili Britové a Američané na Japonsko embargo, které mu znemožnilo dovážet zboží. Jedno z nich – ropa – mělo klíčový význam pro japonské námořnictvo – ropné rezervy byly odhadovány pouze na jeden rok. Protože japonští militaristé nechtěli ztratit tvář, pochopili, že jediným východiskem z této situace bude válka s oběma západními mocnostmi.

Model útoku na Pearl Harbor vytvořený v roce 1941

Úkol naplánovat útok dostal v Americe vzdělaný admirál Isoroku Jamamoto, velitel japonské Kombinované flotily. Kromě něj byl v plánovacím štábu kontradmirál Ryunosuke Kusaka a kapitán Minoru Genda. Plánovací štáb vzal inspiraci k útoku z úspěšného britského náletu na Taranto. Celkově byl útok na Pearl Harbor jen jednou částí obrovského japonského útoku v jihovýchodní Asii. Vedle útoku na Pacifickou flotilu chtěli Japonci zaútočit a obsadit Malajsii, Singapur, Hongkong, Filipíny a Nizozemskou východní Indii. Informace k útoku na Pearl Harbor poskytnul především japonský konzul v Honolulu. Flotila japonských letadlových pod velením admirála Čúiči Naguma vyplula z Japonska po dlouhých přípravách 26. listopadu 1941.

USA v té době zvažovaly možnost japonského úderu. Nicméně většina plánovačů a zpravodajských důstojníků věřila, že by se Japonci zaměřili na Filipíny, Malajsii a nebudou zkoušet útočit cíle na Havaji a na západním pobřeží USA. To bylo hlavním důvodem, proč nebyl vojenský personál Pearl Harboru uveden do nejvyšší pohotovosti. V době útoku byla na většina lodí pouze základní osádka a letouny na letištích stály v sevřených řadách kvůli ochraně před sabotáží.

Fotografie vytvořená japonskou osádkou při torpédovém útoku na lodě

Ráno 7. prosince se japonské letadlové lodě dostaly do vzdálenosti vhodné pro útok. Osádky letadel se vyšplhaly do strojů, které byly součástí první vlny. Tyto letouny měly zaútočit na „alej bitevních lodí“ v přístavu a na letecké základny v Hickam Field, Wheeler Field, Ford Island, Barbera Point a Kaneohe. Celkově vzlétlo 177 letadel pod velením velitele Mitsuo Fuchidy. Když se přiblížily k ostrovu, zachytila je nově instalovaná americká radarová stanice v Opana Point, nicméně vedení si je spletlo se cvičným letem šesti bombardérů B-17.

V 07:49 vyslal Fuchida rádiovou zprávu "Tora, Tora, Tora", což znamenalo úplné překvapení. Střemhlavé bombardéry a torpédové bombardéry začali klesat k útoku, zatímco stíhačky zamířily k americkým letounům na letištích. První obětí útoku byla bitevní loď USS Oklahoma, která byla zasažena několika torpédy a převrátila se v přístavu. Přístavem také otřásla gigantická exploze, když japonská puma explodovala v předním skladu střeliva bitevní lodi USS Arizona, což způsobilo její potopení. Mezitím se bitevní lodi USS Nevada podařilo vyplout. Byla několikrát zasažena, ale podařilo se jí najet na mělčinu v Hospital Point. Mezitím japonské stíhačky a střemhlavé bombardéry způsobily zmatek na amerických leteckých základnách a na zemi zničily desítky letounů. Jen hrstce amerických letadel se podařilo vzlétnout a bojovat proti japonským útočníkům.

Škody po japonském útoku v Pearl Harboru, Hawaj

Druhá vlna útoku se zaměřila především na útok na letiště. Zde se však setkala s prudkou protiletadlovou palbou, protože Američané se z počátečního útoku zotavili. Když se druhá vlna vrátila k letadlovým lodím, admirál Čúiči Nagumo rozhodl ustoupit. Zatímco se Kombinovaná flotila začala stahovat, japonský útok v jihovýchodní Asii byl už v plném proudu. Je zajímavou skutečností, že mnoho japonských pilotů považovalo útok bez předchozího vyhlášení války za nečestný.

Zpočátku se zdálo, že Americké námořnictvo i Armádní letecký sbor utrpěly vážné ztráty - dvě aktivní bitevní lodě (Arizona a Oklahoma) byly zcela zničeny, zbylých šest (Nevada, West Virginia, California, Tennessee, Maryland, Pensylvánie) bylo vyřazeno z akce a potřebovaly několik měsíců oprav. Další ztráty zahrnovaly mnoho dalších poškozených válečných lodí, 188 zničených letadel, více než 2 000 mrtvých a 1 000 zraněných. Japonci ztratili pět trpasličích ponorek, 29 letadel a 63 mužů. Nicméně v dlouhodobém horizontu se japonský útok ukázal být neúspěšný. Japonským bombardérům se nepodařilo zničit veškerou přístavní infrastrukturu včetně ponorkových základen a zásob pohonných hmot, což znamenalo, že základna byla stále funkční. Navíc při útoku nebyly v přístavu americké letadlové lodě, což znamenalo, že se vyhnuly poškození a zničení. Americké námořnictvo mohlo počítat ještě s 13 bitevními loděmi schopnými boje a většina z poškozených lodí byla v průběhu války opravena. Útok na Pearl Harbor také zatáhl Spojené státy do války s Japonskem - války, která Japonsko nebylo schopné vyhrát.

War Thunder tým (autor: Adam Lisiewicz)

Video "Útok na Pearl Harbor", vytvořené hráčem Cheezfriend 

Rádi bychom vám připomněli samostatné mise pro jednoho hráče, dynamickou & historickou kampaň, kde si můžete zahrát celou řadu historických eventů - útok na Pearl Harbor je jeden z nich.

Tyto módy najdete v menu! Za hraní můžete získat  &  !

Uvidíme se na obloze