Ju 87 B-2 Stab III./Stg 2, Tyrkovo letiště, září 1941, kamufláž vytvořená hráčem -313- Paegas | stáhněte si jí zde

Na začátku tažení poskytlo Slovensko Německu výchozí pozice pro útok na Polsko, a také padesátitisící sbor, který se zapojil do útoku proti Polsku v sestavě armád „Jih“. Slovensko na oplátku získalo území, které Poláci zabrali během mnichovské krize.

Slovenské letectvo pro polské tažení bylo od 1. 9. do 7. 9. rozdělené na dvě části. První část (krycí jméno Šarfia a Čakanka) tvořili pozorovací letky 9, 10, 12, 16 a zvědná letka 64, které byly podřízené velitelství Bernolák (velitelství pozemní armády) a jejich hlavním úkolem byl průzkum před slovenskými jednotkami. Druhou část (krycí jméno Rozmarýn) tvořili čtyři stíhací letky. Letka 37 a 39 v Piešťanech a letky 45 a 49 ve Spišské Nové Vsi. Hlavním cílem byla ochrana území Slovenska a především zbrojního průmyslu. Byly podřízené Luftgaukommando XVII.

Lublin R-XIII sestřelený 6.9.1939, první sestřel SVZ

V polovině srpna zahájila Luftwaffe přesun protileteckých jednotek na důležitá místa Slovenska a zároveň Luftzeuggruppe 17 připravovalo letiště pro Luftwaffe. Na letiště ve Spišské Nové Vsi, Žilině a Vinné začali proudit zásoby benzínu, bomb a střeliva. Přestože letiště byla připravená, tak první dny tažení se na území Slovenska žádné letecké útvary nenacházeli. To se změnilo 5. 9. 1939, kdy pro posílení Heeresgruppe Süd byly přemístily na slovenská letiště bojové jednotky Luftwaffe. Do Spišské Nové Vsi přiletěl Stab./KG 76 (3 Do 17 Z-1), I./KG 76 (36 Do 17 Z-1, 3 Ju 52/3m), III./KG 76 (30 Do 17 Z-1, 3 Ju 52/3m) a 2./ZG 2 (16 Bf 109 D-1). Na polní letiště Vinné se přemístila III./StG 2, která měla 35 Junkersů Ju 87 B-1, 4 Dorniery Do 17 Z a 2 Junkersy Ju 52/3m. Na letišti v Žilině byla 2.(H)/Aufklärungsgruppe 15, která disponovala 11 Henschely Hs 126 A-1 a Heinkely He 46 E-2 a jedním Fieseler Fi 156.

Pro ochranu Junkersů Ju 87 B-1 byla 7. 9. 1939 přemístěna na letiště Kamenica nad Cirochou letka 39. Stíhací letky 45 a 49 ze Spišské Nové Vsi měly nadále zajišťovat krytí vlastních pozorovacích Letovů Š.328 od letky 12 (Zvolen) a letky 16 (Spišská Nová Ves). Z letky 39 a německých jednotek vzniklo bojové uskupení Angriffsgruppe Schultheiss. Až do 7. 9. 1939 nepodnikali slovenské ani německé letouny žádné útočné akce, kvůli velmi špatnému počasí. Naopak polské letectvo i přes nepříznivé počasí pronikalo nad Slovensko již od 1. 9. 1939.

Polské letectvo disponovalo v oblasti velmi slabými silami. Pod Armia Karpaty spadala 31 eskadra rozpoznawcza s 9 PZL P.23B Karaś na letišti Werynia, 56 Eskadra Towarzysząca se 7 Lublin RWD-XIII D na letišti Mrowla a Pluton Łącznikowy Nr 5 se 3 RWD-8 na letišti Łódź-Lublinek.

Dorniery Do 17 Z-1 na letišti ve Spišské Nové Vsi v září 1939

31. eskadra provedla 1. 9. 1939 dva průzkumné lety. První PZL P.23 por. Tadeusze Kołodziejskiho (pozorovatel) fotografoval i přes hustou protileteckou palbu letiště ve Spišské Nové Vsi. Druhý PZL P.23 ppor. Mariana Wójtowicze (pozorovatel) fotografoval nepřátelské kolony pohybující se ve směru Spišská Belá – Spišské Hanušovce – Spišská Stará Ves. Po vyvolání snímků, žádal velitel Armie Karpaty o útok na tyto kolony. Polské vrchní velitelství ovšem jakékoliv útoky na slovenské území zakázalo a to platilo po celé polské tažení. PZL P.23 pronikali i v dalších dnech na slovenské území na průzkum do oblastí kolem Prešova, Humenného a doliny Ondavy.

3. 9. 1939 v 11:20 napadl PZL P.23 v blízkosti vesnice Habura nákladní automobil kulomety. Útok se obešel bez zraněných. To ovšem neplatí o druhém incidentu, který se stal jen o chvíli později v 11:45, kdy PZL P.23 napadl dělostřelecký oddíl na přesunu v údolí Laborce a při útoku byl jeden dělostřelec zraněn. 5. 9. 1939 pronikl opět jeden PZL P.23 od 31 eskardy nad Prešov a v 10:30 zaútočil pozorovatel střelbou z kulometu na pochodující vojáky po námestí Pittsburgskej dohody. Palba si vyžádala celkem pět zraněných.

56. eskadra s Lubliny R-XIII podnikala taktéž průzkumné lety nad Slovensko. 5. 9. 1939 byl jeden Lublin R-XIII při průzkumu v okolí Bardejova vážně poškozen protileteckou palbou. Pilot sierż. pil. Jan Czarnecki utrpěl zranění ruky a sotva Lublin RWD-XIII dovlekl zpět na letiště.

Kvůli obavám z opakování útoku z 5. 9. 1939, vyslalo velení letectva 6. 9. 1939 do Ňaršan tři Avie B.534 od letky 45. Roj se skládal z pilotů rtk. F. Hanovec, des. M. Žiaran a des. V. Jaloviar. Téhož dne se jim stal soupeřem Lublin R-XIII od 56 eskadry, který pilotoval kpr. pil. Marian Piasecki. Poté co Lublin R-XIII pronikl k Prešovu, byl vyhlášen poplach a Avie šli do vzduchu. Po pár minutách se přiblížili k pomalému průzkumníku a po několika ztečích padal narušitel v plamenech k zemi u obce Ostrovany u Ňaršan. Letoun dopadl na zem v 12:18. Pilot zahynul a pozorovatel por. obs. Edward Porada vyskočil na padáku, ale ten se mu úplně neotevřel a zemřel. Sestřel Lublinu R-XIII znamenal pro Slovenské letectvo dosažení prvního potvrzeného sestřelu. 9. 9. 1939 při přesunu roje z Ňaršan na letiště Išla u Prešova havarovala při přistání Avia B.534.367 des. V. Jaloviara, který při nehodě zahynul.

Avia B.534 s druhou variantou výsostného označení, platného od 10.9.1939

7. 9. 1939 se letka 37 stěhovala z Piešťan do Ňaršan, kde měli posílit obranu Prešova. Již 9. 9. 1939 se letka stěhovala do Kamenice nad Cirochou, kde se spolu s letkou 39 účastnily doprovodů Junkersů Ju 87. 7. 9. 1939 se zlepšilo počasí a německé letouny v plné síle napadly cíle v okolí Lvova, Premyslu a Krosna. Junkersy Ju 87 od III./StG 2 bombardovali pod ochranou letky 39 železniční síť u Lvova. 9. 9. 1939 při doprovodném letu Junkersů Ju 87 Aviemi od letky 37 a 39 došlo ke ztrátě jednoho letounu. Junkersy Ju 87 bombardovali železniční stanice Drogobyč a Stryj. Celá skupina se již obracela k návratu, když zasáhly Avii B.534.332 čat. Viliama Grúňa střepiny protileteckého granátu. Střepiny poškodily přívod oleje do motoru. Grúň klouzavým letem z výšky 4000 metrů přistál u obce Olszawa nad Sanom asi 25 km od pozic slovenských jednotek. Byl zajat polskými vojáky a uvězněn na místní faře. V noci uprchl a po třech dnech došel ke slovenským jednotkám.

Letky provádějící doprovod německých Junkersů Ju 87 provedli během tažení osm doprovodných akcí. Během, kterých ztratily jednu Avii B.534. Pozorovací letky provedly od 9. 9. do 16. 9. 1939 sedm průzkumných letů před pozicemi slovenských jednotek. Průzkumné lety se obešly beze ztrát. Bf 109 D-1 od 2./ZG 2 opustili Spišskou Novou Ves 17. 9. 1939 následované 19. 9. 1939 Junkersy Ju 87 B-1 od III./StG 2 a jako poslední odlétly 21. 9. 1939 Dorniery Do 17 Z-1.

18. září se vrátily zpět na svá letiště jednotky účastnící se tažení do Polska a mohlo dojít k odkládané reorganizaci letectva.

Reorganizace Letectva

Roj Avií B.534 hlídkuje nad Slovenskem v září 1939

Reorganizace letectva probíhala v několika etapách až do jarních měsíců 1940. Nejvýznamnější změnou byla, kvůli přetrvávajícímu nedostatku pilotů, změna počtu letek. Došlo k razantnímu snížení a jejich následnému přečíslování. Ze šesti pozorovacích a jedné zvědné letky vznikli čtyři nové letky. Nově vzniklá letka 1 sídlila v Žilině, která byla následovnicí letky 12. Letka 2 ve Spišské Nové Vsi vznikla na základě letek 9, 10 a 16. Letka 3 sídlící v Nitře byla složena z letců od letek 10, 12 a technické letky. Poslední letka 6 vznikla z bývalé letky 64. Letka 6 byla nakonec k 1.5.1941 zrušena a její letecká výzbroj byla rozdělena mezi cvičnou a školní letku.

Z pěti stíhacích letek vznikly tři. Přečíslení se dotklo jednotlivých letek následovně. Letky 38 a 39 se sloučili do letky 11 se základnou v Piešťanech. Letky 45 a 49 položily základ nové letce 12, která byla dislokována ve Spišské Nové Vsi. Letka 37 a část letky 39 se přeměnili na letku 13. umístěnou v Piešťanech. Z nových letek vznikly dvě perutě o síle tří letek, které se rozdělili na pozorovací peruť (letka 1, 2 a 3) a stíhací peruť (letka 11, 12 a 13).

Cvičná letka přesídlila z Piešťan a Nitry do Trenčianských Biskupic a změnila jméno na leteckou školu. Zpočátku využívala československá letadla, ale časem byla vybavována německými cvičnými stroji. Do Trenčianských Biskupic byly taktéž přemístěny letecké dílny a letecký park.

War Thunder tým (autor: Petr Žižka)