- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Naposledy jsme mluvili o tom, jak byl design tanku AMX-50 prakticky dokončen, ale nedostal se do sériové výroby kvůli chybějícím finančním prostředkům a nedostatečné poptávce v Evropě. Nicméně, protože byl konflikt se Sovětským svazem více a více pravděpodobný, byl projekt AMX-50 oživen a jeho vývoj znovu zahájen s cílem modernizovat původní konstrukci tak, aby se byla schopná vyrovnat sovětským tankům nové generace.
V létě roku 1951 byly zahájeny práce na verzi tanku AMX-50 s výkonným dělem ráže 120 mm objednávkou deseti předprodukčních vozidel, jejichž vývojem byl pověřen francouzský úřad pro návrh zbraní. Hlavním účelem vozidla bylo poskytnout armádám západních spojenců alternativu za americký tank M103 a britský Conqueror. Cílem bylo vytvořit tank se stejnou palebnou silou jako u amerického a britského protějšku, ale zároveň poskytnout levnější, lehčí a mobilnější platformu. Nejdůležitější však pro toto nové vozidlo byla schopnost účinně bojovat s novými těžce opancéřovanými sovětskými tanky, jako byly například IS-3 a T-10. Tuto schopnost zajistila montáž amerického děla T53 ráže 120 mm. Pro instalaci nového děla a jeho samonabíjecího systému na podvozek tanku AMX-50 musela být namontována nová výkyvná věž. Tato nová věž byla mnohem větší, měla vyšší profil a vážila více než ta předchozí. Zároveň byl zvýšen pancíř trupu až na 90 mm, což vedlo k navýšení hmotnosti na 59,2 tuny. V roce 1955 dostal nový AMX-50 Surblindé (pancéřovanější) nižší věž a jiný trup připomínající trup tanku IS-3, v naději, že navýší ochranu. Namísto toho se hmotnost dále zvýšila až na 64 tun, což následně zvětšilo mechanické problémy způsobené nedostatečným výkonem motoru a slabým odpružením odhaleným během testování.
To vedlo k přehodnocení celé konstrukce a v roce 1958 tak vznikla nová verze AMX-50 Surbaissé (nižší). Tato finálová verze tanku AMX-50 zahrnovala nižší trup a vyšší, avšak lehčí věž. Zatímco hmotnost tanku byla snížena na 57,8 tuny, vozidlo nakonec dostalo označení těžký tank. Avšak vzhledem k tomu, že nezmizely problémy s motorem kvůli hmotnosti vozidla, které provázely celou sérii vozidel již od začátku, bylo v roce 1959 rozhodnuto opustit tento projekt ve prospěch nového společného projektu "Europanzer", který později vyústil ve francouzské tanky AMX-30 a německý Leopard I. Celkem bylo postaveno pouze 6 prototypů řady AMX-50 napříč všemi vývojovými stádii. Navzdory tomu, že byl AMX-50 považován za neúspěšný projekt - podobně jako ARL-44 jenž měl nahradit, sloužil jako cenné experimentální "hřiště" francouzských inženýrů, kteří díky tomu získali nové zkušenosti. Tyto nové zkušenosti jistě byly velmi užitečné při vývoji Europanzeru a později při vývoji tanku AMX-30. Pouze jeden tank AMX-50 přežívá dodnes, a konkrétně se jedná o konečný prototyp (AMX-50 Surbaissé) ve francouzském muzeu tanků v Saumur.
Ve War Thunderu představuje AMX-50 Surbaissé vrchol větve těžkých tanků ve francouzském tech. stromu přidaném v aktualizaci 1.75 “La Résistance“. Jelikož se jedná o vozidlo páté úrovně, aspirující velitelé AMX-50 Surbaissé nemohou od nejpokročilejšího francouzského těžkého tanku momentálně ve hře očekávat nic jiného než špičkový výkon. I jen po pouhém pohledu na Surbaissé není překvapením, že pýchou vozidla je jeho mohutný 120mm dělo, které je velmi podobné dělu tanku M103, který využívá stejnou průbojnou munici. Toto dělo má při srovnání s jeho americkým bratrancem prakticky stejné balistické vlastnosti. Nicméně, Surbaissé má jednu výraznou výhodu oproti jeho americkému protějšku, a to konkrétně samonabíjecí mechanismus, který umožňuje dosáhnout stálé rychlosti palby osmi ran za minutu, což zhruba vychází na dobu přebíjení 7,5 s mezi jednotlivými výstřely. Oproti tomu M103 se svým manuálním nabíjením dokáže sotva dosáhnout poloviny této rychlosti střelby. Jakmile ale musel být samonabíjecí systém ručně znovu naplněn, velitelé tanku mohli očekávat, že před další střelbou stráví zhruba 50 sekund mimo boj.
Ačkoli se tento čas může jevit jako poměrně dost dlouhý, velitelé AMX-50 mají jeden trik v rukávu, jak tomuto přebíjení zabránit úplně. Protože automatický nabíječ dokáže nést 19 střel před tím, než bude muset být znovu doplněn, hráči si mohou do bitvy pohodlně vzít pouze jednu dávku munice za předpokladu, že dokáží využít každého výstřelu a vyhnout se střelbě na cíle, jejichž rychlou eliminaci nelze zaručit. Tato taktika má navíc další výhodu - vzhledem k menšímu počtu munice uvnitř tanku se sníží i pravděpodobnost její exploze uvnitř vozidla. Co se ochrany týče, tak Surbaissé v porovnání s předchozími modely v tomto ohledu získal i ztratil. Na jednu stranu byl zvýšen pancíř oproti předchozímu modelu, ale zároveň byl zvýšen i profil vozidla, což usnadňuje jeho odhalení. Silně zešikmený přední pancíř trupu a věže může způsobit, že se od něj konvenční průbojné náboje mohou příležitostně neškodně odrazit. Avšak modernější podkaliberní střely, stejně jako střely s kumulativní hlavicí budou stále schopny proniknout poměrně tenkým pancířem tanku. Závěrem lze říci, že Surbaissé je nejlepší, když je využíván agresivně, ale ne jako těžký tank v přední linii. Přestože může jeho vynikající kanón vyřadit téměř cokoliv, co na bojišti potká, stejně snadno se může stát obětí podkaliberních a kumulativních střel. Proto je nejlepší využívat AMX-50 Surbaissé jako agresivní podpůrné vozidlo, poskytující devastující palebnou podporu spojencům a potencionálně způsobovat prolomení nepřátelských linií.
Ačkoli Surbaissé uzavírá hlavní vývojovou linii řady bojových vozidel AMX-50, další legendární vozidlo, které bylo vedlejším vývojovým projektem modelu AMX-50, zůstane utajeno. Tento příběh odhalíme příště. Tak zatím, tankisté!
tým War Thunder
Komentáře (0)
Submit a complaint