War Thunder background
Holandské letectvo
Pozornost! Zastaralý formát zpráv. Obsah se nemusí zobrazovat správně.
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.

Poručík August Deibel byl dvakrát zraněn v kokpitu stroje B-239 Buffalo. Proti Japoncům dosáhnul tří vzdušných vítězství

Brewster Buffalo poručíka Deibela - kamufláž vytvořená hráčem Synthex4060 | stáhnete jí zde


Holandští piloti prakticky celou válku bojovali na dvou frontách. Poté, co bylo Nizozemsko dobyto a obsazeno Němci, holandské síly v oblasti Holandské východní Indie (dnešní Indonésie) pokračovaly v bojích, kladly odpor postupujícím Japoncům a zároveň s tím množství holandských pilotů vstoupilo do řad RAF poté, co jejich domovské základny byly obsazeny.

Nizozemské královské letectvo bylo během německého útoku naprosto vyhlazeno, včetně těžkých stíhaček Fokker G.I. Ani jeden exemplář tohoto stroje se nezachoval.

10. května 1940 zaútočily síly Wehrmachtu na Nizozemské království. Holandští letci bojovali na svých Fokkerech D.XXI a G.I statečně, ale Němci měli drtivou početní převahu a obránci byli brzy udoláni pouhým množstvím nepřátel.  I tak ale invaze německou Luftwaffe velmi zabolela, neboť během tažení ztratila přes 200 transportních letadel Junkers Ju 52, což představovalo více než polovinu transportní flotily Německa. Tyto těžké ztráty měly následně brzdit německé válečné úsilí po několik dalších let.

Poté, co německé bombardéry prakticky srovnaly se zemí Rotterdam, Nizozemsko 15. května, pouhých pět dní po začátku útoku, kapitulovalo ve snaze zabránit dalším náletům na města. Pro mnoho holandských letců ale tímto válka teprve začala, neboť mnoho z nich prchlo přes kanál La Manche a vstoupilo do řad britského letectva RAF.

V oblasti Nizozemské východní Indie měli holandští piloti k dispozici přes 70 stíhaček B-239 Buffalo, z nichž naprostá většina byla zničena během tříměsíčního japonského tažení.

Mezitím na druhé straně světa se holandské kolonie v dnešní Indonésii ocitly v ohrožení rozpínajícími se Japonci a když 7. prosince 1941 japonské letectvo zaútočilo na Pearl Harbor, holandská exilová vláda neváhala a okamžitě vyhlásila Japonsku válku.  Brzy se ale ukázalo, že i zde stojí proti obrovské početní převaze a Japonci nezadržitelně postupovali přes indonéské ostrovy. Královská nizozemská východoindická armáda (Koninklijk Nederlands Indisch Leger, KNIL) byla sice oproti Japoncům špatně vybavena, ale i tak byla schopna klást houževnatý odpor proti silám japonského námořnictva.

Holandští piloti, létající na exportních verzích amerických stíhaček Brewster F2A-3 Buffalo dosáhli určitých úspěchů. Nejlepším holandským pilotem byl poručík August Deibel z perutě 2-VLG-V, který dokázal sestřelit dvě stíhačky Nakajima Ki-27 a jednu stíhačku Nakajima Ki-43. Během bojů byl dvakrát raněn, přesto ale přežil. Zemřel však pár let po válce, když v roce 1951 havaroval při letu s proudovou stíhačkou Gloster Meteor. Nejúspěšnější akcí pak byla vzdušná bitva o Semplak, jež se udála 19. ledna 1942, kdy 35 japonských letadel zaútočilo na tamější leteckou základnu, z čehož 20 strojů byly japonské stíhačky Mitsubishi A6M Zero. Proti nim vzlétlo pouhých osm holandských Buffal a rozpoutala se divoká vzdušná šarvátka. Během ní Japonci ztratili plných 11 strojů, zatímco Holanďané pozbyli 4 Buffala a dalších pět letadel stejného typu bylo zničeno na zemi.

Obráncům nakonec v bojích s Japonci došla provozuschopná letadla a Holandská východní Indie se musela Japoncům vzdát. Ani to ale holandské letce nezastavilo. Ti, kteří se dokázali dostat do Austrálie, zformovali společně s australskými piloty tři perutě a pokračovali ve válce v rámci australského královského letectva RAAF. Dvě tyto perutě létaly se středními bombardéry North American B-25 Mitchell, zatímco třetí byla vyzbrojena stíhačkami Curtiss P-40 Kittyhawk. Všechny tři perutě se následně podílely na osvobození  Holandské východní Indie a zničení zde umístěných japonských sil.

Stroj Supermarine Spitfire Mk.XIV, se kterým létal „Rudy“ Burgwal v rámci 322. perutě, měl oranžové holandské trojúhelníky po bocích trupu.

V rámci RAF Holanďané vytvořili rovněž tři perutě. 320. a 321. peruť létala s bombardéry a 322. peruť, založená roku 1943, plnila stíhací úkoly. Právě 322. peruť se proslavila nejvíce díky pronásledování a ničení německých střel V-1, které začaly během léta 1944 dopadat na britské území. Nejúspěšnějším pilotem této perutě byl Rudolph „Rudy“ Burgwal, který sám zničil přes 20 V-1 zbraněmi svého Spitfiru Mk.XIV, poháněného motorem Rolls-Royce Griffon. Zemřel v říjnu 1944, když byl sestřelen během eskortní mise nad Francií.

Na počest holandských pilotů bojujících v řadách Britů byla v rámci nového Nizozemského královského letectva ponechána 322. peruť a dodnes je v aktivní službě. Piloti této perutě si rovněž ponechali původního maskota, papouška se jménem Polly Grey, kterého podle staré tradice musí každý nováček potkat, než k 322. peruti nastoupí.
 


Emblém holandských vzdušných sil - bude implementován v další aktualizaci



War Thunder tým

Přečtěte si více:
Výprodej k 12. narozeninám War Thunderu v Gaijin.net obchodě!
Sabra Mk.I: Finální forma Magachu
Stránky historie (listopad): Hurikán
Připojte se k výročnímu finále turnaje Air Superiority 2024 s Twitch Drops!