---

Historická kamufláž T-34/85 č.051, 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR, duben 1945, Slezská Ostrava
kamufláž vytvořil 313_Paegas | stahujte zde

Po tvrdých bojích na českém území čekal tankisty triumfální příjezd do Prahy.

Snaha Stalina o koordinované útoky jednotlivých frontů začátkem dubna 1945 postavila 4. ukrajinský před nepříjemnou realitu. I přes protesty velitele, že jeho vojsku chybí střelivo, musel postupovat na Ostravu. A tak dne 15. dubna brzy ráno zaútočil 4. ukrajinský front na hranice českých zemí z oblasti Racibórze. Cílem bylo odříznout německé síly ze západu a do Ostravy se po měsíci neúspěšných průniků dostat nakonec z druhé strany.

Panther č. 242 ukořistěný čs. tankisty 15. dubna 1945 (zdroj network54.com)

1. československá samostatná tanková brigáda byla stále součástí 38. armády a její úkol byl postup do prostoru mezi Opavou a Ostravou. Od březnových bojů byl ovšem její stav co do počtu tanků poloviční. Společně se sovětským 876. střeleckým plukem 276. střelecké divize, se kterým bojovala u Tworkówa, se dohodla na součinnosti akcí. To mělo v následujících dnech významné následky. Společně překročily hranici Moravy poblíž Rohova, což byl první vstup zahraničních československých jednotek na území dnešní České republiky v rámci fronty. Další postup byl natolik horlivý, že ještě téhož dne brzy odpoledne se ocitla brigáda v obci Borová. Jenže útok na blízké Bolatice neuspěl a prostor byl dobyt až 17. dubna za svítání. Týž den pokračoval postup v nepříznivém počasí na Zábřeh a právě snížená viditelnost stála brigádu pět tanků – nikdo si nevšiml palebného postavení nad řekou Opavou, odkud střílely protitanková děla a tanky, většinou Panthery. Hřeben se nakonec podařilo obsadit a Němce donutit k útěku za řeku. Právě pohled na zapadlé a opuštěné nepřátelské stroje v bahně přesvědčilo Čechoslováky nepřekonávat tok v původně plánované oblasti u Dolního Benešova, ale výše proti toku u obce Štítina. Němci ale nedali Štítinu zadarmo a i po jejím dobytí se postup dále na jih zastavil o palbu z řopíků a zakopaných Pantherů. Brigáda se proto raději zaměřila na posílení budovaného předmostí – útok na Mokré Lažce a poté s podporou sovětských IS-2m útočila jihovýchodně na Hrabyni.

Sovětská armáda v Ostravě (zdroj moderni-dejiny.cz)

Československým tankistům v ten moment zbývaly 4 bojeschopné stroje a dosavadní týden bojů jejich možnosti napnul na maximum. Logicky proto byli staženi z první linie, ale v žádném případě se nemuseli za své snažení stydět. Naopak. I přes vlastní ztrátu 13 strojů a smrt 27 vojáků dokázali zničit dvakrát tak velké množství nepřátelské obrněné techniky, dvacítku protitankových děl a dva tanky a jednu samohybku ukořistit. Urputnost bojů ukazuje též počet mrtvých a zajatých, který byl ke čtyřem stovkám.

Po překročení řeky Opavy nastala poslední fáze osvobození Ostravy. Sověti nejdříve ve dnech 24. a 25. dubna ovládli díky informacím velitele 3. tankového praporu čs. brigády kpt. Emanuela Šrámka prostor pohraničního opevnění kolem Dolního Benešova. Cesta na jih tak byla volná, i když špatné počasí, bahno a záseky na cestách ji velmi zpomalovaly. Dne 26. dubna Čechoslováci (ve 14 opravených tancích) vyrazili směr Velká Polom a následně ovládli i Dolní Lhotu bráněnou Hetzery a tankoborníky, kde padlo přes 150 nepřátel. Uvízli ale brzy v nepříjemné situaci – následný útok na blízký Čavisov nevyšel a bez možnosti pohybu zůstali pod silnou palbou z okolních kopců po celý den a s nemalými ztrátami. Až 28. dubna dopoledne se postup obnovil a vojska se stočila na východ k Ostravě, hlavnímu cíli útoku.

Slavnostní průjezd Prahou 17. 5. 1945 (zdroj neznámý)

Dne 30. dubna byl nalezen vhodný přechod řeky Odry (tipy opět přispěl další z místních rodáků sloužící v brigádě) a vojska vyrazila do středu města, kam je zdárně doprovázeli a navigovali obyvatelé Ostravy s ukořistěnými zbraněmi. Horší situace nastala při pokusu dostat se do Slezské Ostravy. Jeden most přes řeku Ostravici byl již zničen a druhý podminován. Možná zásluhou odbojáře Miloše Sýkory ale nebyl odpálen. Vojska Rudé armády tak mohla pokračovat v osvobozovacích akcích celého města.

Tím ale neskončily zároveň boje kolem Ostravy, kam Čechoslováci byli také nasazeni. Ačkoliv na začátku května měli zase o 8 tanků méně, vrhla se na osvobozování přilehlých obcí – Nová a Stará Bělá (zde byl ztracen poslední tank brigády), Krmelín, Světlov, Stará Ves nad Ondřejicí atd. Dne 5. května byla Ostravská operace oficiálně ukončena.

Památník 1. ČSTB v Ostravě s tankem 051, který jako první vstoupil do Slezské Ostravy (zdroj wikimapia.org)

O den později se tankisté ve Fulneku dozvěděli, že v Praze vypuklo povstání. Pět strojů společně s průzkumníky, ženisty a samopalníky bylo zařazeno do přední operační skupiny a po ose Olomouc-Litovel-Mohelnice-Moravská Třebová-Svitavy-Čáslav-Kutná Hora vyrazilo pomoci hlavnímu městu. Posádky tři dny téměř nespaly a kolem půlnoci z 9. na 10. května dorazily do Dolních Měcholup. Za nadšených ovací dosáhly pak dva tanky Pražského hradu 10. května zhruba v devět hodin ráno.

O necelý týden později, 16. května, se konalo předání bojové zástavy 1. československé samostatné tankové brigádě. Vlajka s heslem „Věrnost za věrnost“ obdržela hvězdu I. stupně Československého vojenského řádu Bílého lva „Za vítězství“. O den později se pak konala slavnostní prohlídka nyní již 1. československé armády, kde projela krom tanků T-34/85 také osmička IS-2m darovaných 42. gardovou brigádou těžkých tanků. Přesto to nebyl konec - než původní frontová jednotka čs. tanků zanikla, stihla se ještě účastnit letního sporu s Polskem o Těšínsko.

War Thunder tým (autor: Michal Kamp)

Čechoslováci v tancích za 2. světové války:

V sérii zabývající se osudy a působením Čechoslováků v tancích během operací za 2. světové války již vyšlo:

• První díl - Čechoslováci v tancích - Kyjev
• Druhý díl - Čechoslováci v tancích - Dukla
• Třetí díl - Čechoslováci v tancích - Jaslo
• Čtvrtý díl - Čechoslováci v tancích - Ostrava a Praha (1/2)
• Pátý díl - Čechoslováci v tancích - Ostrava a Praha (2/2)