War Thunder background
Čechoslováci v tancích - Ostrava a Praha (1/2)
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.


Historická kamufláž Pz. Kpfw. V Ausf. G Panther číslo 242, pravděpodobně 17. obrněné divize. Ukořistěn 3. praporem 15. dubna, 1945.
kamufláž vytvořil hráč 313_Paegas | stahujte zde

Boje v Polsku těsně před vstupem na území dnešní České republiky znamenaly ztrátu poloviny tanků čs. brigády.

Primárně vedené útoky Stalinových vojsk na Berlín a Vídeň znamenaly, že postup jiných jeho divizí hornatým Slovenskem se stále více opožďoval. Sovětským jednotkám se proto rychlejší možnost vstoupit na území Česka naskytla začátkem března 1945 ze severu – skrze Moravskou bránu, pradávnou spojnicí mezi Moravou a Slezskem, se dostat z Polska až k Olomouci. Navíc oblast představovala pro Němce jedno z posledních opravdu velkých středisek těžby černého uhlí a výroby oceli. Původní plán 4. ukrajinského frontu byl opět smělý, ačkoliv se dal očekávat velký odpor. Za pětačtyřicet dní měla vojska překonat 350 km a dosáhnout Olomouce (8. den), poté ujet dalších zhruba 120 km (23. den) a nakonec dosáhnout v půli dubna Prahy.

Proti Sovětům stála velmi zkušená 1. tanková armáda, kterou útok plánoval vyřadit z války. Velel jí (do půlky března) generál Gotthard Heinrici, Čechoslovákům nechvalně známý mistr obranného boje a protivník od Dukly. Němci ovšem útok na Ostravu očekávali, takže vybudovali dvě pevnostní pásma (moravsko-ostravská obranná závora a uzavírací pásmo Jeseníky) a počítali i s využitím československého předválečného opevnění. Je zbytečné říkat, že to bylo vybudováno původně proti nim.

Jagdpanzer IV L70 (A) zničený v půli dubna čsl. tankisty (zdroj track48.com)

Útok začal 10. března a skončil v jarním bahně Těšínska – špatné počasí nedovolilo efektivní dělostřeleckou přípravu a následné nasazení letecké podpory. Do útoku byla začleněna i 1. československá samostatná tanková brigáda jako rychlá skupina pro průnik skrze proraženou díru v obraně. Po osmi dnech se ale fronta posunula za cenu těžkých ztrát o pár kilometrů a nasazení Čechoslováků nenastalo.

Vše si vynahradili vzápětí, když byl přesunut směr útoku dále na severozápad od Żory na Bohumín. Čechoslováci nesli svými 63 tanky tříčtvrtinový podíl celkové síly v hlavním směru. Není divu, v té době byli nejsilnějším svazkem celého 4. ukrajinského frontu. Za dva dny zvládli prorazit tři obranná postavení prvního pásma obrany. Postup dále byl ale stále složitější, na obloze navíc operovaly bitevní letouny německé SG 4 a III./JG 77 z nedalekých letišť (Dolní Benešov a Ostrava-Hrabůvka), vyhlížející velitele ohrožovali odstřelovači a dokonce jednou prostor pohybu čsl. tanků bombardovala skupina sovětských Bostonů snad kvůli navigační chybě.

Stěpan Vajda

Pár kilometrů od hranic bývalého Československa nastal zádrhel, protože stále houževnatější protivník nasadil tři desítky obrněné techniky – především StuGy, tanky typu Pz.Kpfw IV a Panthery. I přes pokus učinit obchvat ve směru na Rogów se postup definitivně zastavil. Čechoslovákům zbývalo v ten moment 30 bojeschopných strojů. Za týden bojů mezi 24. a 31. březnem přišla brigáda o 27 tanků (7 z nich T-34/76), Jeep Willys a ztraceno bylo 80 vojáků. Zničila ale 18 tanků a samohybek, 10 obrněných transportérů (jeden navíc ukořistila) a na dvacet děl a nespočet další techniky. Nepočítáme-li padlé, zajato bylo téměř čtyři sta Němců. Střelecky největší zásluhy měla posádka tanku č. 476 rtm. Jána Ivanca.

Z této patové situace našlo velení cestu opět více na severozápadě – v oblasti městečka Tworków (tehdy Tunskirch), kde se vojáci pokoušeli překročit řeku Odru a vybudovat předmostí. Než se tak stalo, Čechoslováci si chvíli odpočinuli, což v reálu znamenalo doplnění střeliva a údržbu vozidel. Bojový rozkaz přišel 3. dubna a úkolem bylo tworkówské předmostí rozšířit.

Bitva o samotné městečko byla velmi urputná. Čechoslováci dokonce při pokusu o jeho celkové ovládnutí zkusili zapojit vyprošťovací traktory, které túrováním motorů časně ráno 5. dubna odváděly pozornost od pravého směru útoku. Ten se ale následně zastavil u kostela, kde v kruhové obraně zvládali tankisté se samopalníky odrážet zuřivé výpady Němců po celou noc. Druhý den pak velení rozhodlo, když zjistilo, že německých obrněných sil je stále dost, o opuštění snah prorazit na tworkówském směru.

Dnešní pohled na tworkówský zámek zničený během bojů (zdroj cz.zamki.pl)

Boje o Tworków stály Čechoslováky další 4 tanky a bylo ztraceno 18 vojáků. Němci ztratili 3 samohybky, a několik polních děl, obrněný transportér (ukořistěn) a nepočítáme-li mrtvé, tak zhruba 110 zajatců.

V první polovině dubna byla z 1. ukrajinského frontu vyčleněna pro útok na Ostravu sovětská 60. armáda. Tím se síly 4. ukrajinského frontu rozrostly na více než 300 obrněnců. Jenže i Němci nezůstávali pozadu – 1. tanková armáda obdržela posily a mohla mít zhruba 320 bojeschopných tanků a samohybných děl.

Po pár dnech kýženého odpočinku se Čechoslováci přesunuli kousek západně od Racibórze, odkud v půli dubna začala třetí fáze osvobození Ostravy.


War Thunder tým (autor: Michal Kamp)


Čechoslováci v tancích za 2. světové války:

V sérii zabývající se osudy a působením Čechoslováků v tancích během operací za 2. světové války již vyšlo:


Přečtěte si více:
Sledujte Air Superiority 2024 a získejte unikátní ceny z Twitch Drops!
Den amerických ozbrojených sil: Oslavujeme s novým emblémem!
Fair Play: květen 2024
Den vítězství ve War Thunderu!