Během 1. světové války byl světu představen tzv. “mobilní pancíř”. John Walter Christie byl nesmírně nadaný automobilový designér, který použil svůj talent a stvořil nová vozidla pro armádu - na konci války vymyslel pásový podvozek, který byl díky svým silničním kolům schopen dosáhnout vysokých rychlostí na pevné cestě. Během 20. let minulého století se armáda Spojených států věnovala převážně tankům a o Christieho projekt až takový zájem nejevila. V té době se Johnovi povedlo zlepšit svůj podvozek, se kterým se během času dostal na úžasnou hodnotu 97km/h s velice dobrou ovladatelností. Johnu Christiemu se postoj armády Spojených států moc nezamlouval a tak se začal shánět po zahraničním kupcích, kteří by o jeho projekt projevili trochu zájmu - mezi těmito státy bylo Polsko, Sovětský svaz a Velká Británie (jeden z nacházejících článků bude věnován tanku Cruiser Mark III A13).

Jako opravdový kapitalista našel J.W. Christie dychtivé kupce v sovětském Rusku, kteří byli více než ochotni zaplatit jím požadovanou částku. Sovětům se přes obchodní organizaci povedlo obejít zákaz exportu (a ne jen jeden) a tak obdržely dva stroje M1931 bez věže, náhradní díly a licenci na výrobu dalších. Oba dva stroje M1931 dostaly označení “Bystrokhodny tank 1”, což se dá volně přeložit jako “Vysokorychlostní tank 1” - BT-1. Tank BT-2 byl prvním typem, který byl vyrobený v Sovětském svazu; BT-3 byl pak stejný tank jako BT-2, pouze převedený do metrického systému; BT-4 byl rozsáhle upraven tak, aby splňoval tehdejší ruské operační požadavky - svůj typický sklopený předek do špičky mu ovšem zůstal.

Teprve až modelová řada tanku BT-5 uspokojila Sovětské vedení legálně licencovaného podvozku s originálním vybavením. Tank BT-5 uspokojil nejen požadavky Sovětů ale i samotného tvůrce - Johna Christieho, který chtěl rychlý tank v terénu a ještě rychlejší na cestě. Konstrukce tanku umožnila během 30 minut sundat pásy, uložit je a změnit náhon na zadní kola - pomocí řetězu, čímž se na cestě dosáhlo mnohem vyšší maximální rychlosti - bohužel Rusko nemělo adekvátní systém silnic, aby se tahle výhoda tanku dala efektivně využít (na herním modelu tanku je viditelné řízení na předních kolech). Vysoká rychlost tanku se ve hře nedá popřít ani s pásy. Inovace podvozku Johna Christie umožňovala i neskutečně dobré ovládání v terénu ve vysoké rychlosti, kde BT (Bystrokhodny tank) dostál svému jménu.

BT-5 byl ve War Thunderu vytvořen věrně podle reálné předlohy. Kliknutí na obrázek ho zobrazí v plném rozlišení.

Tank BT-5 je osazen nepříliš silným kanónem 20-K ráže 45mm, který ve srovnání se svými konkurenty zaostává v průbojnosti pancíře - i na minimální vzdálenost budete potřebovat několik zásahů, abyste vyřadili nepřátelský tank. Do vzdálenosti 1000m má klasická AP munice BP-240SP nejlepší hodnoty průniku pancířem, ale při střelbě nad 1km se už vyplatí babít APHEBC munici s označením BP-240, která má navíc i explozivní složku. Bohužel, BP-240 má stále jen průbojnost 68mm na 100m, takže si dobře rozmyslete čím budete střílet - výhodou ovšem zůstává krátká doba přebíjení (3.4s).

Achillovou patou všech tanků série BT je slabý pancíř, který pro BT-5 činí 40/15/13 na podvozku a 20/15/15 na věži. Vize Johna Christie byla vytvořit tank, který bude schopen prorazit linii nepřítele a způsobit maximální škody uvnitř nepřátelského území, což bylo myšleno jako reakce na statické boje na pevné frontě v 1. světové válce. Tato strategie byla za nějaký čas prokázána jako efektivní během německého Blitzkriegu. Pokud potkáte tank BT, pak jste pravděpodobně už teď ve výhodě - vzhledem k rozměrům a rychlosti tanku se ale snažte dobře zamířit. Jak jsme již zmínili, nevýhodou tanku je slabá průbojnost tak se nebojte ránu nebo dvě dostat, protože pokud se netrefíte, můžete jich dostat mnohem víc, než znovu vystřelíte.

Pokud velíte svému BT v bitvě, mějte na paměti že vaše obrana je vaše rychlost, nikoliv pancíř. Stejně jako M2A4 jste stroj určený pro útok ze zálohy - na slabiny nepřátelských strojů. Akcelerace tanku není moc dobrá, ale vynahradí vám to maximální rychlost tanku, díky které nebudete mít problém objet nepřátelské pozice a dostat se tak do výhodné pozice pro střelbu. Zapomeňte na obsazování bodů a místo toho se co nejrychleji přesuňte do přepadové oblasti, kde budete útočit do boku/zad nepřítele. BT-5 je stále rezervní tank (BR 1.0) a tak potkáte i mnoho nováčků, kteří mohou své slabiny ukázat o něco víc, než jejich zkušenější spoluhráči; ovšem v rukou zkušeného velitele a plně vytrénovanou osádkou tanku jste schopni konkurovat i tankům na BR 3.0. Oblíbenou taktikou pro útok je přijet až na kontakt k nepříteli - zejména proti samohybným dělům, jakým je například StuG, kde využijete vaší obratnost / rychlost a kroužením kolem nepřítele mu nedovolíte vás zasáhnout. Možná nemáte nejsilnější pancíř, ale rychlost tanku vám ho značně kompenzuje. Poslední nezmíněnou výhodou je dělostřelectvo, které je nejen skvělý nástroj na ničení nepřátelských pozic, ale i na odlákání pozornosti nepřítele.

Přestože se tanky série BT za 2. světové války téměř nepoužívaly, Sověti si díky nim odnesli zkušenosti na konstrukci podvozků, což jim dalo základ pro nejvšestrannější a efektivní tank své doby - střední tank T-34. Britové se inspirovali úspěchy Sovětských inženýrů a výsledkem jejich práce se stal tank Cruiser Mark III A13. Českoslovenké strojírny ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) se pro změnu rozhodly zkopírovat část podvozku - osm velkých kol (nikoliv podvozek), které použily pro své stroje LT-38 - později známe jako Pz 38(t).

War Thunder tým (autor: Joe “Pony51” Kudrna)