Seafire FR 47. Za zmínku stojí unikátní systém protiběžných vrtulí.

Seafire FR47 je posledním a nejdokonalejším letounem z rodiny Seafire / Spitfire. Seafire se nachází na čtvrté úrovni a na první pohled vás zaujme svými protiběžně rotujícími vrtulemi - letoun má skvělou akceleraci i stoupavost, která činí skvělých 18,5 metru za vteřinu. Jeho maximální rychlost určitě stojí také za zmínku - téměř 699km/h. Všechny tyto skvělé výkonnostní parametry spolu s kombinací výzbroje - čtyři 20mm kanóny Hispano - z něho dělají více než konkurenceschopný námořní letoun, který své nepřátele pořádně potrápí.

Seafire na palubě letadlové lodě.

Ovládání Seafire FR47 je velice podobné své sestřičce z RAF (Spitfire) - především jeho skvělá schopnost otáčení se. Ve hře má Seafire plnou horizontální otočku o 360° za skvělých 21 vteřin, což vám dává schopnost se dostat za záda naprosté většiny nepozorných pilotů. Plný potenciál vám Seafire ukáže stejně při akrobatických soubojích, tak i ve využívání vlastní energie letounu - nabrat výšku a pak provádět výpady na nepřátele pod vámi je zcela jistě nejlepší cesta. Pokud nepřítel udělá chybu a půjde s vámi do přímého souboje, kde se vás pokusí pokusí sestřelit, pak to bude on, kdo nebude mít zrovna dobrý den.

Původní koncept samotného letounu Seafire začal někdy ke konci roku 1941, kdy si Fleet Air Arm (námořní letecká složka britské armády) začala hrát s myšlenkou konverze letounu Spitfire jako palubního letounu. První nasazená a úspěšná verze letounu Seafire byla navržena z letounu Spitfire Mk.V - nicméně i přes její bezprostřední úspěch byly na základě této verze navrženy nezbytně nutné úpravy. Tou zcela nejzásadnější modifikací letounu byl záchytný hák - podvozek na Spitfireu byl velice úzký a proto se během vývoje letounu Seafire navrhl mnohem širší podvozek, který měl dát letounu potřebnou stabilitu při přistání na letadlové lodi. S přidáním systému záchytného háku přibyl ale i nový problém - na konstrukci letounu byla vyvíjena velká nárazová zátěž, která měla za následek další zpevnění konstrukce letounu. Nicméně s přidáním záchytného háku, zpevněním trupu a vyztužením křídel nad podvozkem bylo zapotřebí také zachovat správné těžiště - zatížením přídě letounu. Přidáním námořní vysílačky spolu s ostatními úpravami znamenalo, že Seafire byl mnohem těžší, než jeho sestřička Spitfire.

Podvozek Seafire byl širší, než u Spitfire.

Mnoho dalších modifikací bylo s postupem času přidáno dle potřeby a veškeré úpravy pomalu vedly k jednomu opravdu dokonalému modelu - Seafire FR47. Verze FR47 měla sklápěcí křídla a koncovky křídel, díky kterým se snáze uskladňovaly v útrobách letadlových lodí; stejně tak velice atypické protiběžné vrtule produkovaly mnohem větší tah a zcela eliminovaly parazitní točení letounu po směru vrtule - a to za všech letových podmínek. Letouny Seafire byly primárně používané jako obrana flotily britského Royal Navy - především díky jeho neuvěřitelným výkonnostním parametrům a poměrně malým doletem, nicméně během války v Korei byly nasazeny i jako útočné letouny / bitevníky.

Letounů Seafire FR47 před stažením z aktivní služby (v roce 1951) vyrobeno pouze 90 kusů - hlavním důvodem bylo přezbrojení FAA na proudové letouny, které začalo po válce v Korei.

War Thunder tým (autor: Sean "Gingahninja" Connell)

V budoucnu do hry přidáme emblém 887. námořní perutě: