- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Historická kamufláž Hurricane Mk.I/Late "Black and White" Josefa Františka
kamufláž vytvořil hráč 313_Paegas | stáhněte zde
Před nějakou dobou rozvířil ve svém článku ve War Thunderu britský historik Mark Barber stále živou teorii o tom, že slavný český stíhač Josef František sestřelil ve Francii 9 letadel a další dvě na zemi. Navíc měl za první sestřel obdržet francouzský Válečný kříž (Croix de guerre). Jiná televizní reportáž zase tvrdila, že František nebyl nikdy sestřelen. Britská oficiální místa pak tvrdí, že jeho potvrzeným skóre je 17 letadel zničených jistě a jeden pravděpodobně, vše v období od 2. do 30. září 1940.
Co je pravda a čemu věřit? Ve skutečnosti to bylo tak, že Josef František byl ve Francii nucen přelétávat zastaralé typy letadel, velmi pravděpodobně pouze ty s pevným podvozkem. Prakticky s jistotou tedy můžeme tvrdit, že při této činnosti nemohl sestřelit jediné letadlo. Z toho vyplývá, že je prakticky nemožné, aby obdržel Croix de guerre. Za přelétávání letadel by ho dostal jen stěží. Františkovi v té době rozhodně nebylo co závidět a jeho frustrace z nemožnosti zapojit se do boje proti Němcům musela dosahovat vrcholu.
Fotografie Sgt Josefa Františka na pilotním průkazu RAF |
Co se jeho nesestřelení týče, tak poprvé jeho letoun zasáhly nepřátelské projektily již 20. září 1939 v Polsku, načež musel nouzově přistát u Złoczówa, což bylo na jihovýchodě země. Tehdy se z toho dostal jen s velkým štěstím, když jej vyzvedl jeho kolega Zdeněk Škarvada, který jej, jak sám vyprávěl, připoutal páskem ke vzpěře. František se následně dostal do Francie, kde je mu nesmyslně přičítáno 7 až 11 sestřelů. Pokud by se leteckých soubojů účastnil, jistě by patřil mezi ty, které boje téměř totálně vyčerpaly. Ostatně ztráty těch, kteří se jich na francouzské straně opravdu účastnili dosáhly 24,55 %, což rozhodně nebyl zanedbatelný počet. Mnohem veselejší kapitola začala ve Francii, kde se opět dostal ke svým milovaným Polákům. Atmosféra v jejich týmu byla neskonale lepší, než dlouho příšerné postavení československých vojáků a letců ve Francii.
Přeškolení na anglický Hurricane nebylo pro Františka nic jednoduchého. Moderní stroj vyžadoval jiné zacházení a bylo nutno si na něj pořádně zvyknout. Polský personál 303. perutě se do nového působiště v Northoltu dostával mezi 3. a 7. srpnem a hned začal trénovat na dvou školních strojích Miles Magister N7888 a T9808. Hned nato ovšem přešel na Hurricany. Byl to problém, protože řídící páka se u anglických letadel ovládala přesně naopak, než jak byl do té doby zvyklý. To se projevilo 8. srpna, kdy po cvičném letu bez spuštěného podvozku přistál nejdříve Sgt Marian Bełc, přičemž svůj R4100/RF-N těžce poškodil (kat. 2). Druhým nešťastníkem byl právě Sgt Josef František, který rozbil Hurricane Mk.I V7245/RF-M, když zničil vrtuli a vážně poškodil spodek trupu.
Flying Lieutenant John Alexander Kent |
Od britského velitele A letky F/Lt Johna Alexandera Kenta dostal pořádně za vyučenou. Smůlou bylo, že neuměl anglicky, čehož si John ihned všiml, protože dokázal říct jen: „Oui, mon commandant.‟ Po měsíci se však musel postavit pravdě čelem, František se stal esem. První úspěch přišel 2. září, kdy letěl jako zelený 3 poblíž Doveru v nějakých 19 000 stopách (5791 m). Jeho kolega Sgt Rogowski (zelený 2) s ním letěl jako weaver, přičemž spatřil německé Messerschmitty Bf 109 o 3000 stop (910 m) nad nimi. Bf 109 šly čelně proti 303. peruti, takže Poláci museli zareagovat rychle, zatočili proti nim a provedli únikové manévry. Když stodevítky nezískaly moment překvapení, proletěly kolem po obou stranách a zamířily k francouzskému břehu.
Za jednou z nich se pustil František, přičemž se někdy po 17:50 dostal až nad pobřeží, kde se mu s poškozeným motorem a trupem ztratil. Problém je, že další dokument (Combat Report 303. perutě) to popírá a tvrdí, že Bf 109 spadl nosem na zem 2-3 km od moře. Každopádně mu byl zpravodajským důstojníkem F/O Hadwinem přiznán jako jistě zničený. Jedinou potenciální obětí by mohl být Bf 109E-4, W. Nr. 1469 z 6./JG 3, který byl po palbě nucen s 30% poškozením nouzově přistát 1,5 km ve vnitrozemí Francie, poblíž obce Sangatte, vzdálené asi 7 km západně od Calais. Neznámý pilot nebyl zraněn. Z dnešního pohledu bychom jej ohodnotili jako poškozený. Kolega F/O Henneberg (žlutý 1) ovšem rovněž hlásil poškození Bf 109 v podobném prostoru a pravděpodobné zničení bylo přiznáno i později sestřelenému P/O Ferićovi (žlutý 2)
Další den přišla kolem 11:00 polská jednotka o dva Hurricany, byť jeden z nich byl rychle opraven a 17. září šel znovu do vzduchu, ale František zaznamenal odpoledne svůj druhý úspěch. Odstartoval ve 14:15 jako zelený 2 a opět dělal weavera dalším devíti členům perutě. Více jich nebylo k letu připraveno. Při letu nad Kanálem šel do 8000 stop (2438 m) pod mraky a shora ze 100 yardů (91 m) napadl stroj, který chybně označil za nikdy neexistující Heinkel 113. Zpravodajskému důstojníkovi tvrdil, že jej zasáhl do prostoru kabiny dvousekundovou dávkou, načež ten spadl doprostřed Kanálu na úrovni Doveru. Mohlo se jednat o Bf 109E-1, W. Nr. 6290 z 9./JG 51, jehož zraněný pilot byl vytažen záchrannou službou Luftwaffe.
Hurricane Mk.I Josefa Františka v kamufláži od 313_Paegas ve War Thunderu |
O dva dny později vyslala Luftwaffe svaz k bombardování palivových nádrží v Thameshavenu a mezi útočícími jednotkami hrála po 15:05 důležitou roli opět polská peruť. Nárokovala si 8 jistých a jedno pravděpodobné zničení, vše nad prostorem cíle. František (modrý 3) měl jeden Junkers 88 a jeden Me 109. Pokud by šlo opravdu o Junkersy II./KG 76, nesestřelil by stoprocentně nic. Existovala však ještě druhá formace a ta byla složena z Heinkelů. Jestli skutečně zasáhl nějaký He 111H od 7./KG 53 z náletu na ropné sklady v Themshavenu není jasné a osobně si myslím, že to není příliš pravděpodobné. Celkové nároky 303. perutě byly tři jisté Ju 88, zatímco piloti 17. a 41. perutě si nárokovali další dva jisté He 111 (po jednom) a čtyři pravděpodobně zničené Ju 88 nebo He 111.
Německé ztráty bombardérů představovaly pouze dva zničené a jeden poškozený He 111H-3 ze III./KG 53, který se s jedním mrtvým a dvěma zraněnými dokázal dovléct zpátky do Francie. Zničeny byly He 111H-2, W. Nr. 2632, A1+GR, pilotovaný Uffz. Fritzem Bolzem. Ten se zřítil do Lamanšského průlivu poblíž Herne Bay. Druhým byl He 111H-3, W. Nr. 3338, A1+CR Fw. A. Meiera, který dopadl kolem 15:30 do moře poblíž Nore, ovšem díky činnosti protiletadlového dělostřelectva. Kromě toho byl He 111H-2, W. Nr. 3143, A1+CC od II./KG 53 zasažen stíhači a s 20% poškozením nouzově přistál na letišti ve Vendeville, Nord, Nord-Pas-de-Calais ve Francii. Junkersy mezi německými ztrátami nenajdeme vůbec
U stíhače je to ještě složitější, protože přesně nevíme na kterou formaci 303. peruť zaútočila. Pokud by to byla ochrana II./KG 76, tak ta byla složena z JG 3 a JG 53. Ztráty druhé jmenované jednotky jsou časově pozdější, kolem 15:45 (3 zničené + 2 poškozené), jeden byl zničen příslušníkem 234. perutě v 15:38. Pokud by to byla jiná eskadra, tak JG 54. Oním stíhačem se mohl stát jeden ze dvou Bf 109E-4 od II./JG 54, které dopadly do ústí Temže, možná kolem 15:20, ale i zde jsou nároky daleko vyšší než ztráty. Poláci měli zničit pět Bf 109 a šestý pravděpodobně, takže jistota zde rovněž není. Každopádně do vod Kanálu putoval Bf 109E-4, W. Nr. 1098, jehož neznámý pilot byl vytažen Seenotdienst, ovšem ten je přisuzován S/Ldr Ronaldu Gustave Kelletovi na Hurricanu V7284/RF-A. Druhým ztraceným byl stejný stroj s W. Nr. 5353 a pilotem Uffz. Gütherem Behsem z 5. Staffel, který po dopadu do moře poblíž Southend-on-Sea zahynul.
Hurricane Mk.I Josefa Františka, 303. peruť RAF |
Ten je ovšem zase patrně obětí Sgt Kazimierza Wünshe. Intelligence Patrol Report F/O E. H. L. Hadwina ostatně přisoudil Františkovi maximálně pravděpodobně zničený letoun Bf 109, nebo spíše jen poškozený. Formulace podporuje jednoznačně poškození: „with the engine emitting clouds of smoke, diving towards see.“ (z jeho motoru šel kouř, klesal směrem k moři). Možná mu velitel jen fandil a přiznal mu „zničený‟ bezdůvodně, přičemž jeho hlášení bylo pozměněno, aby vyhovovalo zvýšenému nároku. JG 54 ztratila ovšem i Bf 109E, W. Nr. 5284, který dopadl do vody u South Benfleet. Pilot 9./JG 54 Fw. Dettler vyskočil, ale neotevřel se mu padák. O dvanáct dní později 17. září vyplavilo moře jeho tělo na Pitsea Marshes.
Přemožitelem byl F/O Count Manfred Beckett Czernin ze 17. perutě, ale není vyloučeno, že na něj střílel i Sgt Josef František. Poslední nadějí pro Františka by byl Bf 109E-4, W. Nr. 1464 od 5./JG 3, který se rozbil při přistání po boji nad Kentem, ale není u něj znám ani přibližný čas, takže to mohlo být klidně ráno. Reálně je pravděpodobnost, že František svůj Messerschmitt sestřelil méně než 2 ku 1.Co však jisté je, že přibližně v 15:15byl jeho Hurricane Mk.I R4175/RF-R lehce poškozen palbou Bf 109E. Přistál v 15:40, kde stroj s mnoha průstřely převzali do rukou příslušníci Maintenance Unit (údržbářská a opravárenská jednotka) a přes noc jej opravili. Za svou práci dostávali jen 2 šilinky denně, tedy šestkrát méně než Sergeant RAF.
Příběh patrně nejlepšího českého stíhače však měl své pokračování hned následující den. To je však téma pro jiný článek.
War Thunder tým (autor: Tomáš Bouzek)