War Thunder background
Supermarine Attacker
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.

Supermarine Attacker FB.1 WA530, kamufláž vytvořil qqq12378 | Stahujte zde

Attacker ve War Thunderu

Jako nástupce letounu Sea Fury byl u letectva britského námořnictva (Fleet Air Arm - FAA) zvolen Supermarine Attacker - první britský proudový letoun schopný operovat z letadlové lodi. Attacker je ve War Thunderu první britskou námořní stíhačkou, která je schopná vykonávat i činnost blízké vzdušné podpory díky možnosti podvěsit pod letoun bomby, nebo rakety. V technologickém stromě se nachází hned za Sea Fury, a na rozdíl od ostatních britských proudových strojů, jako Meteor, Vampire, nebo Venom, je potřeba k pilotáži Attackeru přistupovat trochu odlišně.

Pohled na vnitřní uspořádání letounu Attacker FB.Mk 1

Nejunikátnější, a zároveň nejzvláštnější vlastností Attackeru, je výzbroj nacházející se v křídlech a také podvozek v konfiguraci s ocasním kolečkem. To částečně vyplývá z jeho blízkého "příbuzeneckého" vztahu s pístovým Supermarine Spiteful - se kterým sdílí právě stejná křídla a podvozek. To z Attackeru dělá jediné britské proudové letadlo té doby, které má výzbroj umístěnou v křídlech, místo v trupu. Na rozdíl od ostatních britských proudových strojů je nutnost před startem nastavit správný soustřel čtveřice kanónů Hispano Mk V ráže 20 mm.

Tyto zbraně se na letounu nachází po dvojicích na každém křídle a dohromady do nich máte k dispozici zásobu 624 kusů munice - to je o něco více, než u jeho pístových předchůdců. Na Attacker také můžete podvěsit dvě 500lb, nebo 1000lb pumy, nebo 12 kusů raket RP-3 - to vše ale až po vyzkoumání podvěsů GLBC Mk 3, respektive GRC Mk 8.

Supermarine Typ 398​

V kombinaci s "Univerzálními", nebo "Protipozemními" nábojovými pásy tak může Attacker (Bitevník) dostát svému jménu, pokud se ho tedy piloti rozhodnou použít v úloze rychlého stíhacího bombardéru. Pokud ale do zbraní nabijete "Protileteckou" munici, stejně snadno můžete s tímto letounem výkonávat čistě stíhací role - to je možné díky jeho všestranným výkonnostním charakteristikám.

Piloti herního módu Simulátor také určitě ocení kapkovitý překryt kabiny, díky kterému je z kokpitu velice slušný výhled. A nesmíme zapomenout na možnost vysunout brzdící štíty, které pilotovi pomáhají s ve zpomalení letounu a také v celkové práci s energií letadla.

 

 



Attacker v historii

Attacker spadá do první generace proudových letounů, které vstoupily do služby v britské námořnictvu - jedná se o vůbec první britský operačně nasazený letoun na jejich letadlových lodích. Ačkoliv bylo Královské letectvo (RAF) již nějakou dobu vybaveno letouny Meteor a Vampire, námořnictvo zaostávalo, zejména kvůli potížím, které se objevovaly s adaptací této radikálně nové proudové technologie na již existující letadlové lodě. To byl také důvod, proč se námořnictvo rozhodlo pro dočasné řešení v podobě letounů Sea Fury a pozdních verzí Seafire.

Attackery na palubě HMS Eagle

Po zkouškách, které proběhly se strojem de Havilland Sea Vampire, požadovalo námořnictvo proudový letoun, který by byl schopný operovat na - v té době již v provozu - letadlových lodích. Neúspěšný nástupce legendární série Spitfire - model Spiteful - byl zamítnut jak FAA, tak RAF, a to zejména kvůli dostatečným zásobám pístových stíhaček. To ale vedlo k tomu, že do návrhu proudového letounu byly zahrnuty prvky právě z letounu Spiteful - konkrétně se jednalo právě o křídla a podvozek. Letoun také využíval proudový motor Rolls-Royce Nene.

Tento poněkud primitivní a uspěchaný stroj vstoupil do služby; jeho kariéra byla ale extrémně krátká - Attacker byl vyřazen v roce 1954. Hlavním důvodem byla právě poněkud nepraktická konfigurace podvozku - kvůli umístění a směru vyfukování plynů z motoru nešel Attacker používat prakticky nikde jinde, než na letadlových lodích. A i na nich bylo pro piloty - opět kvůli podvozku - velice nebezpečné se strojem přistávat.

Supermarine 510

Navíc Attacker velice rychle zastaral - poměrně vzápětí se objevily mnohem výkonnější letouny typu Sea Venom a Sea Hawk - ty měly nad Attackerem navrh prakticky ve všem - byly modernější, kvalitnější, jejich motory byly silnější a také disponovaly podvozky s příďovým kolem. Attacker ale posloužil alespoň jako základ pro vývoj prvního letounu firmy Supermarine se zkosenými křídly - Supermarine Swift. U něj lze s Attackerem vypozorovat shodné tvary u přední části letounu a trupu. To v druhé části 50. let vedlo k vývoji ještě úspěšnějšího námořního stroje - Supermarine Scimitar.

Ačkoliv se Attacker nedočkal žádného zásadního křtu ohněm a jeho působení ve službě bylo dost krátké, i přesto drží primát prvního zástupce překotně se vyvíjející odnože leteckého průmyslu.


War Thunder tým (autor: Scott “Smin1080p” Maynard)


V budoucnu do hry zařadíme tyto emblémy:

emblém 800. námořní perutě emblém 1831. námořní perutě

emblémy vytvořili hráči Jej 'CharlieFoxtrot' Ortiz a Colin 'Fenris' Muir


Podělte se s námi o vaše zkušenosti se Supermarine Attackerem v komentářích!


Přečtěte si více:
Získejte Jaguar IS v události Meč spravedlnosti!
Sledujte Thunder CUP 2024 a získejte unikátní odměny skrze Twitch Drops!
ZBD-04A: Nezastavitelný zvěd
Herní test raket vzduch-vzduch s vyhledávači ARH (FOX-3)