A6M2 Mod 21 loďmistra 1. třídy Tetsuza Iwamota, operační skupina letadlové lodě Zuikaku,
nálet na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941.
kamufláž vytvořil max_86z  | Stáhněte zde

Tetsuzo Iwamoto se narodil v roce 1916 v prefektuře Karafuto svým rodičům jako třetí dítě ze tří synů a jedné dcery. Jeho otec byl policistou z povolání a poté, co se jeho rodina přestěhovala do Sappora, se stal váženým úředníkem. Poté, co jeho otec odešel na penzi, se jeho rodina přestěhovala do menšího města Masudy, kde se začala věnovat farmaření - v té době Tetsuzo začal navštěvovat místní vysokou školu lesnictví a zemědělství. Přestože byl velice nadaným žákem, jak po fyzické tak i psychické stránce, jeho popularita mezi učiteli nebyla díky jeho neukázněnosti a vzpurnému - někdy až hrubému chování - nikterak valná.

Tetsuzo Iwamoto

Mladý Iwamoto byl po úspěšném zakončení svých studií na střední škole v roce 1934 přesvědčen, že život na farmě není pro něj. Své rodině řekl, že jede na na vstupní zkoušky na univerzitu, Iwamoto se ale místo toho nechal odvést do japonské císařské armády, čímž velice zklamal své rodiče, kteří s ním počítali na jejich rodinné farmě. Přibližně po roce služby Iwamoto pracoval jako mechanik na palubě letadlové lodi Ryūjō - inspirován tamním životem pilotů začal i on sám přemýšlet nad tím, že by se stal elitním námořním pilotem. Po úspěšném splnění vstupních testů začal Tetsuzo s pilotním tréninkem, který dokončil v prosinci roku 1936.

Následovalo dalších šest měsíců rozšířeného pilotního tréninku, včetně kombinovaných námořních operací - nicméně boje se nezúčastnil až do února 1938. Jakožto člen 12. letecké skupiny byl Iwamoto v hodnosti svobodníka poslán do Číny, kde se od července 1937 stupňovaly konflikty mezi Čínou a Japonskem. Hned při jeho první bojové misi byl napaden velkou formací letadel I-15 a I-16 nad čínským městem Nančang. Ve svém stíhacím letounu A5M se oddělil od formace bombardérů, které měl chránit a zaútočil na nepřítele - povedlo se mu získat čtyři potvrzené sestřely a pátý - nepotvrzený. Iwamoto opakoval svůj skvělý výkon i 29. dubna, kde na své konto přidal další čtyři potvrzené sestřel. V září téhož roku byl převelen zpět do Japonska - v té době měl již čtrnáct sestřelů z 82 bojových misí a stal se nejlepším japonským esem celé války.

Po nějakém čase, při kterém působil jako instruktor, se vrátil zpět do první linie s hodností loďmistra 1. třídy na palubě letadlové lodě Zuikaku - nyní jako stíhací pilot slavného letounu A6M “Zero”. V ten nechvalně proslulý den, kdy císařské námořnictvo zaútočilo na Pearl Harbor, měl za úkol hlídat uskupení letadlových lodí a samotného útoku na Pearl Harbor se nezúčastnil. Japonské velení ho ale silně angažovalo - většinou jakožto vedoucího pilota japonských A6M proti americkým, britským a australským protějškům. V bitvách o Korálové moře v květnu roku 1942 se zúčastnil intenzivních vzdušných bojů, při kterých jeho skupina utrpěla silné ztráty. Po těchto událostech následoval vynucený návrat do Japonska pro přezbrojení a pro nahrazení ztracených pilotů, což v důsledku vedlo k tomu, že Iwamoto a jeho spolubojovníci zmeškali bitvu o Midway.

Devastující ztráty, které Japonsko utrpělo při bitvě o Midway pro Iwamota znamenaly, že byl poslán zpět do služby jakožto pilotní instruktor a člen malého týmu, který se zoufale snažil nahradit ztracené piloty, kteří by zastavili postupující spojenecké síly. Přibližně po roce instruktážích povinností byl listopadu 1943 vrchní námořní poddůstojník Iwamoto poslán opět do první linie, aby se připojil k 253. letové skupině stíhacích letounů A6M se základnou v Rabaul. Jakožto zkušený velitel vedl v každodenních bitvách skupinu začínajících a méně pokročilých pilotů proti silnému nepříteli, jakým bylo námořnictvo a námořní letectvo Spojených států. Za dobu, co Tetsuzo Iwamoto létal ze základny v Rabaul, si připsal neuvěřitelných 142 sestřelů nepřátelských letounů.

Japonský Řád zlatého draka 5. třídy

Po stažení z Rabaul se v červnu 1944 vrátil zpět do Japonska, aby si na nějaký čas odpočinul od bojů v první linii, než byl převelen zpět na oblohu nad Formosou a Filipínami během podzimu a zimy téhož roku. V listopadu roku 1944 se mu konečně dostalo uznání za jeho vůdcovství a byl jmenován důstojníkem v císařském námořnictvu - konkrétně do hodnosti námořního podporučíka. Jeho poslední vzlety patřily k 203. letové skupině, která bránila ostrovy Kjúšú a Okinawa na nejjižnější části Japonska proti bombardérům s dlouhým doletem - B-29 Superfortress a proti ohromné síle amerických námořních sil a jejich letadlových lodím. Poslední měsíce války strávil jako instruktor pilotů kamikaze na letišti Iwakuni na ostrově Honšú.

Iwamoto byl později při kapitulaci Japonska povýšen na hodnost námořního poručíka v císařském námořnictvu, což šlo ruku v ruce s jeho nuceným odchodem z aktivní služby. Díky protiválečnému smýšlení, kterému musel Iwamoto čelit, si nebyl v poválečném Japonsku schopen najít práci a postupem času se z něj stal alkoholik, trpící hlubokými depresemi. V roce 1952, kdy se spojenecké okupační síly konečně stáhly z Japonska, byl na nějaký čas zaměstnán v přádelně - bohužel asi rok poté začal trpět břišními bolestmi a podstoupil několik operací, po kterých byl stále fyzicky slabší. Tyto události vedly k nevyhnutelnému a v květnu roku 1955, ve věku pouhých 38 let, Tetsuzo Iwamoto zemřel na pooperační infekci z poslední ze série operací, které měl podstoupit. Několik zdrojů tvrdí, že poslední slova, která pronesl své manželce byla: “Jakmile se z toho dostanu, chci opět začít létat.”.

Celkový počet sestřelů, kterých během války dosáhl, zůstal otevřený a nechává prostor k diskuzím. Díky kombinaci zvyku japonského velení, které uznávalo sestřely skupinám a nikoliv jedincům, a také díky tomu, že se ztratily nějaké záznamy a vznikly nesrovnalosti při srovnávání mezi Japonskem a spojeneckými silami, nebude finální počet nikdy přesně znám - nicméně nejvíce oficiálních zdrojů tvrdí, že dosáhl 80 zabití. V deníku, který si psal, si připisuje 202 individuálních vítězství, 26 sdílených a 22 nepotvrzených sestřelů. Jeho služba v armádě mu vysloužila ocenění v podobě Řádu zlatého draka 5. třídy. Dalo by se říct, že byl otevřený, tvrdohlavý a drzý muž na zemi, a naopak pohodový, takticky smýšlející pilot, který dával přednost taktice “zaútoč a stáhni se” před manévrovacími souboji. Je dost možné, že navždy bude nejlepším stíhacím esem, které Japonsko kdy mělo ve svých službách.

War Thunder tým (autor: Mark Barber)

V budoucnu do hry zařadíme emblém
rozkvetlé višně - označení sestřelů používané Tetsuzo Iwamotem: