War Thunder background
Nový typ pozemní jednotky
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.

Chcete ST-1 vidět přímo ve hře?

Sdílejte a okomentujte příspěvky o tanku na našich sociálních sítích.

Můžete je najít na Facebooku & Twitteru



Dva 'Objekty 104' (později pojmenované jako ST-1) při polním cvičení
Fotografie je vyfocena těsně po úspěšném testování, září 1939

Vývoj ShT-1 začal ještě před začátkem Druhé světové války. První světová válka, také zvaná „zákopová válka“ ukázala neúčinnost klasického pěchotního útoku, a vyžadovala vytvoření absolutně nového typu pozemního vozidla – vozidla, které by bylo schopné překročit zničené cesty a terén značně poškozený od dělostřelectva a bombardování. K tomu byl ShT-1 určen – první a jediný typ kráčejícího tanku.

Návrh Objektu 104 (ST-1)

V dubnu 1937 poslalo Velení obrněných jednotek Rudé armády požadavek do Továrny #184 na vývoj „obrněného stroje nového typu“ s maximální váhou 50 tun, opancéřováním alespoň 60 mm a možností instalace rozdílného typu zbraní.

V závislosti na požadované úloze tohoto stroje se počítalo s namontováním buďto 107 mm děla, 122 mm houfnice, nebo 152 mm houfnice. Sekundární zbraně sestávaly z 45 mm děla, protileteckého kulometu velké ráže a 20 mm protitankového děla.

Přes velkou složitost celé konstrukce se vývojovému oddělení podařilo úspěšně vyvinout první prototyp nového bojového stroje (s označením Objekt 104). Tento a další kusy byly následný rok zatěžovány a zkoušeny v továrních testech. Během této doby bylo odhaleno množství chyb v návrhu, které musely být v průběhu dalších zkoušek opraveny.


Report „Hlavní velení obrněných sil Rudé armády k průběhu vývoje Objektu 104“, který je k naleznutí v Ústředním archivu Ministerstva obrany Ruské federace lze nalézt následující:

“Otestováno 6 strojů. Odhaleny tyto nedostatky:

a) Nutná výměna dieselového motoru a elektrického generátoru kvůli přehřívání a nízkému tlaku oleje.
b) Přehřívání mechanismu hlavní spojky.
c) Nespolehlivý elektrický pohon bočních věží.
d) Vysoké teploty v prostoru pro osádku.
e) Nedostatečný výkon gyrostabilizátorů.“



Sovětské jednotky při ofenzivě, 1941

Poté, co byla většina nedostatků odstraněna, byl v září 1939 poslán vývojový prototyp obj. 104 (už označeného ShT-1) do Moskvy k představení členům sovětské vlády a velení Rudé armády. Ukázka nového stroje velice zapůsobila na sovětské politické a vojenské špičky, které obratem rozhodly o postavení první série těchto strojů pro operační zkoušky.

Přechod přes řeku, ST-1 v akci

Nové vozidlo bylo pokřteno ohněm během Sovětsko-finské války. ShT-1 byl spolu s novými tanky SMK a T-100 poslán do předních linií. Později byl ShT-1 kvůli záměru zmást nepřítele přeznačen na KV.

Nejen že byl ShT-1 extrémně dobrý v překonávání terénních překážek, navíc ho konvenční tankové zátarasy jako například protitankoví ježci prakticky neomezovaly. Díky velice netypickému vzhledu navíc způsoboval značnou paniku mezi nepřátelskou pěchotou. 152 mm houfnice byla velice účinná proti pěchotním betonovým bunkrům, které ničila s minimálním úsilím. Finské 37 mm kanóny nedokázaly prorazit pancíř tanku a Molotovovy koktejly byly neúčinné kvůli velké výšce stroje. Jeho slabinou byl velký mrtvý úhel jeho zbraní, a také omezený výhled do okolí.

Úspěšné bojové nasazení přesvědčilo i ty největší pesimisty o nutnosti zařadit ShT-1 do sériové produkce. Podle různých zdrojů bylo do června 1941 vyrobeno 20-30 kusů ShT-1. Všechna tato vozidla byla poslána na západní frontu, ale před vypuknutím války se s nimi jejich osádky nedokázaly dostatečně sžít. Chybělo také velké množství náhradních dílů, který vyústil v mnoho neopravitelných závad elektrických zařízení.

Během následné německé invaze v létě 1941 byly všechny vyrobené stroje ShT-1 ztraceny. O některých se ale zmiňují německá bojová hlášení.


Ze zprávy 14. tankové divize Wehrmachtu:

“... Poprvé jsme se na východní frontě setkali s novým nepřátelským vozidlem, bylo těžké si nevšimnout úplné nadvlády 55 tunového kráčejícího tanku…..”
“...Naše 5 cm tankové dělo KwK dokázalo prorazit jeho pancíř jenom na několika málo místech, a navíc na velmi krátkou vzdálenost (pod 200 m).”
“...pancíř našich tanků nedokázal odolat 15 cm průrazným nábojům. I exploze výbušného náboje poblíž tanku často vedl k průrazu střepin dovnitř”
“... Kromě již popsaných faktů bylo očividné, že si Rusové jsou vědomi technologické převahy svých kráčejících obrněnců. To vše by mělo být vzato v potaz při vymyšlení strategie, jak se jim co nejlépe bránit.”
“... bojovat s těmito kráčejícími obludami a jinými tanky jenom s pomocí 8.8 cm a 10 cm děl nestačí. Oba tyto typy zbraní jsou neohrabané, a ve většině případů je nepřítel objeví a zničí ještě předtím, než se dokáží zastřílet na cíl.”

“...V zájmu obrany proti ruským těžkým tankům a kráčejícím obrněncům bylo vydáno následující doporučení:

I) Vývoj útočných zbraní schopných bojovat s těžce obrněnými nepřáteli:
II) Kromě ostatních vylepšení bychom se měli soustředit na ukořistění nepoškozených kráčejících obrněnců. 1 rota bude pro 1 pluk dostačující.
III) Vývoj vlastního samohybného děla s ráží 10 cm. Alespoň 6 těchto vozidel by mělo být součástí každého pluku.
IV) Vytvoření nového typu nábojů s velkou průraznou schopností.
V) Vytvoření silnějších min, které by byly schopné vyřadit z provozu 55 tunové kráčející stroje. Naše stávající miny nemají dostatečnou účinnost…”


Německý obrněný vlak s ST-1

Němcům se podařilo ukořistit několik opuštěných prototypů bez munice a paliva. Jejich původní osádky se je dle rozkazů snažily zničit pomocí ručních granátu, ale přesto se Německu povedlo opravit několik těchto strojů a použít je v malém množství proti Sovětům.  

Kvůli špatně se vyvíjející situaci na frontě a nutností přesunout průmysl na východ bylo rozhodnuto, že produkce kráčejích tanků nebude pokračovat, a že se sovětský průmysl bude dále soustředit na méně složité na výrobu a ovládání, ale o to účinnější klasické typy pásových tanků.

3 kusy prototypu ShT-1 byly odeslány do Spojených států v rámci programu výměny technologií. Na podzim 1941 byly doručeny na testovací polygon v Aberdeenu, kde je Američané necelé dva měsíce testovali.


Následují výňatky ze zpráv o testování obrněných strojů ShT-1.

“1 . Obrnění a pancíř:

Volba skloněného pancíře pro korbu a věž vede k vynikající odolnosti proti poškození protitankovými zbraněmi...

2. Výzbroj:

Palebná síla je ve srovnání s našimi tanky mnohem silnější. Tank je schopný zničit prakticky jakýkoliv cíl, na který narazí, včetně stálých betonových opevnění..Navíc je přidaný 45 mm kanón s velkou kadencí velice efektivní v ničení lehce obrněných cílů.

Použité kulomety jsou spolehlivé, jednoduše se vyrábějí a montují. Dle zjištění je možné zaměnit tuto výzbroj za naší.

3. Výhled z vozidla a zaměřovací optika:

Nainstalované zaměřovače jsou vynikající, výhled ze stroje není úplný, ale je ucházející. Celkový přehled o situaci okolo tanku je dobrý.

4. Pohon:

Motor je na svou velikost velmi lehký, protože je většina jeho části vyrobena z hliníku. Jeho výměna je poměrně jednoduchá. Spotřeba paliva a oleje je průměrná. Chlazení motoru neodpovídá našim (US) standardům, a pokud nebude upraven přímo motor, může to vést k dramatickému snížení jeho životnosti. Přídavné chlazení vzduchem by mohlo situaci mírně vylepšit… V tomto ohledu musí proběhnout další výzkum, dále je doporučeno přijít s alternativním způsobem nastartování motoru.

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ TANKU ShT-1

Ruský kráčející tank je vozidlo nového konceptu, obtížné pro výrobu nevyškoleným personálem. Stroj dokáže vyvinout slušnou rychlost, trpí ale na menší přilnavost k povrchu a je náročný na údržbu. Špatné chlazení motoru omezuje jeho použití v různorodých klimatických podmínkách. Průměrná spotřeba paliva a oleje. Nemá problémy se startováním, spolehlivý motor. Špatné vzduchové filtry a chlazení zvyšuje obtížnost jeho údržby."



Německé jednotky při pochodu s kořistní ST-1 v pozadí


Vývojáři hry War Thunder sbírali informace z archivů po celém světě, aby mohi do hry zařadit věrnou kopii tohoto kráčejícího tanku. Různé části ShT-1 jako například některé detaily věže, byly použity u dalších sovětských tanků jako KV-1, T-26 a T-60.


War Thunder tým

Přečtěte si více:
Bedna s nářadím!
Výsledky ankety k novým bodům plánu změn
Představujeme Northern King, 15. sezónu Bitevního pasu!
Bojová technika Bitevního pasu: Kungstiger