War Thunder background
Bristol Beaufighter X
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.


Bristol Beaufighter Mk.X 144. perutě, Dallachy Strike Wing, RAF 1945, PL-O (NT961),
kamufláž vytvořená hráčem cerbera15 | stáhnout zde


Historie:

Práce na letounu Bristol Beaufighter započala v roce 1938 z iniciativy firmy Bristol Aviation poté, co bylo jasné, že diplomatická jednání s Německem selhávají, a Británie nedisponuje žádným těžkým stíhačem s dlouhým doletem. Vývoj stroje Westland Whirlwind, který měl tuto mezeru zaplnit se neustále opožďoval, a bylo nutné okamžité řešení. Stejně tak jako Spitfire Mk.IX, který do služby přišel za podobných podmínek jako rychlá odpověď na nové německé stroje, si i Bristol Beaufighter získal u pilotů velkou oblibu.

Bristol Beaufighter Mk X,
NE255/EE-H u Davidstow Moor

Inženýři firmy Bristol, které na tomto projektu vedl Leslie Frise a Roy Fedden chtěli kvůli urychlení vývoje použít co nejvíce již existujících řešení a dílů – díky tomu byly části Beaufighteru jako křídla, ocasní část, ovládací plochy a podvozek prakticky identické se strojem Bristol Beaufort. Proběhly mírné úpravy, jako zpevnění konstrukce, úprava gondol motoru, kvůli instalaci nových čtrnáctiválcových motorů Bristol Hercules. Tento přístup umožnil inženýrům vytvořit první funkční prototyp letounu za pouhých devět měsíců po dokončení nákresů.

Do služby vstoupil Bristol Beaufighter v červenci 1940. Jeho prázdná hmotnost byla 6350 kg, tedy skoro dvojnásobná ve srovnání s Blenheimem a letoun byl vybaven impozantní výzbrojí, sestávající se ze čtyř 20mm kanónů Hispano namontovaných v přídi letadla. Ačkoliv již pro tyto zbraně byl vyvinut systém nábojových pásů, díky chybě na Ministerstvu letectví bylo prvních 400 letadel vybaveno systémem nabíjení pomocí bubnů se střelivem. Kvůli tomu musel pozorovatel, který seděl za pilotem ručně vyměňovat bubny s kapacitou 60 nábojů, často během náročných letových manévrů. V dalších verzích letounu bylo namontováno 6 kulometů Browning ráže 7,7 mm v asymetrických pozicích v křídlech.

Další výbavou letadla byl záchytný radar. Díky němu mohli Britové detekovat německé noční stíhače, a po jednom tyto nic netušící cíle ničit. Designéři také mysleli na osádku letadel. Kromě proslulosti Beafighterů absorbovat velké množství poškození a pořád zůstat ve vzduchu, byly také vybaveny na břiše dvěma nouzovými poklopy, u kterých byl nasměrován proud vzduchu směrem dolů a pryč. Pokud je osádka byla nucena využít, byli díky tomu muži vytaženi proudícím vzduchem pryč od konstrukce letadla - riziko jejich poranění tak bylo mnohem menší. Pokud musel letoun přistát na břiše, byly podobné únikové poklopy instalovány i na vršku stroje.

Beaufighter byl univerzální, a mohl sloužit v mnoha různých úlohách. Prošel si díky tomu velkým množstvím revizí, ze kterých byla verze X vyráběna v největším množství – v Británii se této verze vyrobilo 2205 kusů z celkového počtu 5562 kusů všech verzí dohromady. Letoun měl označení TF (Torpedo Fighter – torpédový letoun), takže jeho primární účel byl jasný, nicméně mohl dále nést rakety v podvěsech pod křídly, nebo místo torpéd i klasické pumy. Rakety namontované na verzi X existovaly ve dvou verzích. Buďto s 27 kg výbušnou hlavicí, jejichž účinek byl nepopopíratelný, ale při protilodních operacích se velice osvědčily rakety s pevnou ocelovou hlavicí, které byly schopny vlétnout do dopravní lodě, a druhou stranou vylétnout ven, zanechávajíce za sebou metrovou díru v obou místech průrazu.

Ve War Thunderu:

Pohled na moduly stroje Beaufighter Mk.X

Ve hře je Mk.X letoun na třetím úrovni s bojovou efektivitou BR 3.7. Jeho maximální rychlost je 522 km/h a doba otočení 26,5 vteřiny. Je vyzbrojen čtyřmi 20 mm kanóny Hispano v nose, které jsou vybaveny 1132 náboji a časem přebití 40 vteřin. Dále také šesti 7,7 mm kulomety Browning s 6000 kusy munice a dobou přebiti 15 vteřin. Jeho obranná věž vybavená jedním kulometem Browning 7,7 mm je umístěna za pilotem směrem dozadu. Její zbraň má kapacitu 1000 nábojů a dobu přebití 15 vteřin. Dále také může nést 8 raket RP-3 v podvěsech pod křídly, nebo jedním torpédem Mk. XII o váze 690 kg.

Stejně jako v historii, je ve hře Beaufighter Mk.X neuvěřitelně efektivním letounem, pokud je správně používán. Spolu se slušnou raketovou výzbrojí a kanóny soustředěnými v nose letounu je obzvláště efektivní v ničení pozemních cílů. Jeho devastující zbraně ale mohou být se stejným účinkem použity i proti letadlům. Pokud jste s Beaufighterem ještě nikdy neletěli, nemyslete si, že točivé letecké souboje jsou mu zapovězeny. I když se do nich nedoporučujeme vrhat po hlavě, může toto neohrabaně vypadající letadlo způsobit protivníkovi nepříjemné překvapení - vysuňte bojové klapky, a z Beaufighteru se stane obratný letoun, které může mnohem lehčím nepřátelům způsobit značné problémy.

War Thunder tým (autor: Henry Rothwell)


V jedné z nadcházejících aktualizací přidáme emblém
No. 30 Squadron (RAAF), Papua Nová Guinea 1943
a Eat-Em-Alive, No. 30 Squadron (RAAF)
:

Emblémy vytvořené hráčem Colin 'Fenris' Muir

Uvidíme se na obloze
Přečtěte si více:
Sledujte Air Superiority 2024 a získejte unikátní ceny z Twitch Drops!
FOX-3: Aktivně radarově naváděné střely
XM800T: Statečná zdatnost
Výročí založení Sboru královských ženistů: Centurion AVRE se vrací!
  • 24. května 2024