V době, kdy dvouplošníky dosáhly vrcholu svých výkonů, z nich jeden ve službě u RAF zazářil. Přestože byl od počátku zastíněn svými jednoplošnými bratry, Gloster Gladiator svou roli ve 2. světové válce sehrál skvěle, bojoval na všech hlavních bojištích a sloužil v různých letectvech po celém světě.

Gladiator měl na dvouplošník mnoho nových a jedinečných vlastností: zcela uzavřený kokpit, podvozek s vnitřním odpružením, klapky a čtyři kulomety Lewis, Vickers nebo Colt Browning. Byl poháněn hvězdicovým motorem Bristol Mercury, který se podobal motorům na Bristolu Blenheim. V polovině 30. let ho navrhnul Gloster jako soukromý pokus o vylepšení stíhačky Gauntlet. Pod označením SS.37 poprvé vzlétl v září roku 1934 a v roce 1935 byl představen ministerstvu letectví k zhodnocení. V červenci téhož roku se dostal název "Gladiator" a byla objednána jeho výroba pro RAF. Stíhač překonával všechny konstrukce, které RAF v té době používala, nicméně nedlouho po jeho prvním letu se objevily další nástupci. V roce 1935 také poprvé vzlétl robusní stíhací jednoplošník Hawker Hurricane následovaný v roce 1936 kultovním Supermarine Spitfire.

V únoru 1937 byl Gladiator zařazen do služby a se stal oporou frontových perutí až do příchodu Hurricanu v prosinci a Spitfire v roce 1938. Když v roce 1939 vypukla válka, Gladiator byl u prvoliniových jednotek Stíhacího velitelství RAF už nahrazován. Navzdory tomu se však účastnil bitvy o Norsko u 263. perutě a jeho námořní verze Sea Gladiator u 804. námořní letecké perutě. V roce 1940 létal v belgickém letectvu. Gladiatory také zúčastnily bitvy o Británii u 247. perutě. Snad nejslavnější použití Gloster Gladiatorů v 2. světové válce bylo při obraně Malty. Šest Sea Gladiatorů – tři z nich pojmenované „Faith“, „Hope“ a „Charity“ - chránily Maltu před letouny Regia Aeronautica, dokud jim nepřišly na pomoc Hawker Hurricany 261. perutě. I když na Maltě bylo více letounů, jen zřídka byly funkční více než tři Gladiatory najednou. Většina sloužila jako zdroj náhradních dílů, ale inspirující příběh o třech Gladiatorech ukázal, že tento stroj ještě v boji obstojí, i když byl přečíslen a překonán.

Ve War Thunderu je Gloster Gladiator Mk.II stíhačkou na I. úrovni a jedno z prvních letadel RAF, které ve hře potkáte. Toto letadlo je na začátku linie stíhaček Spitfire, která je uzavřena prvním proudovým letounem Glosteru - Meteorem. Poté co postoupíte z rezervních strojů Hawkeru by měl být Gladiator vaší první volbou pro další výzkum. Zatímco si toto letadlo nese ještě mnoho vlastností rezervních letounů, má mnohem lepší maximální rychlost, výzbroj a přistávací klapky, takže vám umožní více se naučit létat s britskými stíhačkami. Jeho robustnost, spolehlivost a obratnost z něj dělá excelentní stíhačku na nízkých úrovních, a ve správných rukách se dokáže vypořádat s každou hrozbou. S výzbrojí čtyř 7,7mm kulometů Browning s celkem 2000 náboji byste neměli mít na této úrovni žádné problémy s palebnou silou. Vedle standardního Mk.II ve výzkumném stromu je zde také k dispozici prémiová verze Gloster Gladiatoru Mk.II pilotního esa "Boba" Stanforda, který je výborným výchozím prémiovým stíhačem.