F-86 Sabre ve zbarvení Íránských vzdušných sil

Císařské íránské letectvo (IIAF), jak bylo dříve nazýváno, vzniklo v roce 1920 jako součást Císařských íránských ozbrojených sil na popud tehdejšího ministerského předsedy – Rezy Shaha, kvůli zvyšujícímu se vojenskému významu letadel, a také jako součást snahy o modernizaci tamějších ozbrojených sil. V následujících letech po založení používalo IIAF pouze zahraniční (evropské) letouny, protože nemělo dostatečné kapacity pro vývoj vlastních strojů. První země, která zareagovala na poptávku po letounech bylo Německo, s Francií a Ruskem v závěsu. Pouhé nakoupení strojů ale nestačilo. První íránský pilot, plukovník Ahmad Khan Nakhjavan dokončil pilotní výcvik ve Francii v roce 1925. To vydláždilo cestu počátkům íránského letectví.

F-84 a dva P-47 Thunderbolty při srovnávacím letu

V následujících letech podstupovali piloti výcvik ve Francii a Rusku a v předvečer války měla IIAF k dispozici 400 letadel a jejich pilotů.

V roce 1941 byl Írán neutrální zemí a nepřidal se k ani jedné z bojujících stran. Velká Británie a SSSR ale vyvodili z existujícího obchodu mezi Íránem a Německem, že si Írán stranu konfliktu vybral. Se snahou zabezpečit cenné zásoby ropy, které plánovali využít pro zásobování svých jednotek v severní Africe, Velká Británie a SSSR započali koordinovaný útok na Írán. Velká Británie zaútočila z oblasti Perského zálivu a Iráku, SSSR přes Kavkaz. Íránci neměli čas připravit obranu a pod nátlakem dvou supervelmocí rychle kapitulovali.

Ačkoliv bylo sestřeleno pouze 6 íránských letounů, jednalo se prakticky o všechny stroje, které se během těchto bojů dostaly do vzduchu. Zbylé letouny byly buďto ukořistěny, rozebrány, nebo zničeny a IIAF efektivně zanikla. Mezi ztracenými letadly bylo mimo jiné 109 kusů stroje Tiger Moth ve stíhacím i výcvikovém provedení a mnoho strojů Hawker. Jako zajímavost je vhodné zmínit, že - v té době už šáh – Reza Shah se s pouze 100 hodinami zkušeností často účastnil vzdušného průzkumu nad územím Íránu. Poprvé, a zároveň asi i naposledy se tak nejvyšší představitel nějaké země přímo účastnil bojového nasazení.

T 33 Shooting Star Iránské letectvo

S koncem 2. Světové války se z Íránu stala prozápadně orientovaná země a začala nakupovat letadla u Spojených států a Velké Británie. Ačkoliv byla íránská ekonomika značně oslabená, i přesto se podařilo znovuotevřít pilotní školy a také nakoupit několik letadel určených k výcviku. Všem přijatým studentům se podařilo výcvik úspěšně zakončit a IIAF se opět stala bojeschopnou. V 60. letech byla IIAF opět moderní, dohromady operovala s více, než stovkou letounů F-84 Thunderjet a F-86 Sabre. V 70. letech se IIAF budila úctu – měla spoustu dobře vycvičených pilotů a stroje typu F-14 Tomcat a F-4D Phantom. Koncem 70. let byl Írán dokonce jedinou zemí kromě Spojených států, která měla stroje typu F-14 zařazeny ve výzbroji. Jalil Zandi, pilot F-14 byl během Íránsko-Irácké války oceněn jako nejlepší íránské eso, a také jako vůbec nejúspěšnější pilot na stroji F-14 vůbec. Na jeho kontě bylo 11 potvrzených sestřelů a několik dalších si nárokoval.

War Thunder tým (autor: Sergej Hrustić)

V jedné z následujících aktualizací vložíme do hry emblém Íránského letectva:

Emblém vytvořen hráčem Colin 'Fenris' Muir