War Thunder background
Jan Klán
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.


Kamufláž Curtiss H-75-I No58 (X857) pro P36C, Bitva o Francii, 3. září 1939
pilot: Jan Klán, kamufláž vytvořená hráčem Paegas | stáhnout zde


Je poněkud nespravedlivé, že kvalita válečných pilotů je většinou odvozována od sestřelů nepřátelských letadel. Jména jako Karel Kuttelwascher nebo Josef František jsou známa dostatečně, ale představují až samotný vrchol ledovce úspěchů československých letců a personálu. Proto bychom zde chtěli upozornit na muže, který byl nejen znamenitým pilotem (i co do počtu sestřelů), ale také charismatickou a vůdčí osobností s velkým organizačním smyslem – Jana Klána.

Jan Klán na letišti
Speke, 312. peruť
podzim 1940 (zdroj: www.czechspitfireclub.cz)

Jan Klán se narodil v Německém Brodě 22. ledna 1911 a zde též vystudoval gymnázium. Roku 1931 absolvoval prostějovskou školu pro důstojníky letectva v záloze, ale toužil sloužit aktivně. Nakonec po dalším dvouletém studiu nastoupil jako zástupce velitele u letky 2. leteckého pluku v Olomouci. Okupace jej zastihla v Českých Budějovicích, kde velel Četnické letecké hlídce v hodnosti nadporučíka.

Z obsazené vlasti uprchl 16. května 1939 a o pár dní později dorazil parníkem do Francie. Počátkem prosince téhož roku byl v první vlně letců nasazených na západní frontě – s Františkem Cháberou, Ladislavem Světlíkem a dalšími skončil v Toul-Croix de Metz u GC II/5. Zasedl zde do stroje Curtiss H-75C1, což byla víceméně verze Curtiss Hawk P-36 A pro export do Francie (se čtyřmi kulomety 7,5 mm). Na tuto skutečnost nepřímo odkazoval emblém 3. letky GC II/5, kde Klán létal – obličejový profil amerického indiána (siouxe).

Vznikl tak úsměvný paradox, jakých jsou války plné: český pilot z Německého Brodu bojující o Francii v americké stíhačce. To však Klánovi nijak nevadilo. Letoun patřil ve francouzské armádě k těm lepším a devětadvacetiletý pilot si jej velmi dobře osvojil. Za více jak 55 operačních hodin nad francouzskou půdou zaznamenal 5 jistých a 3 pravděpodobné sestřely. Z nich jeden, ze dne 23. dubna 1940, představoval historický úspěch:

„Opravdový Sioux, Sous-lieutenant Klán, se doslova „přisál“ na jednu německou stíhačku. Ale německý pilot se dokázal bránit. Bez přestání plival střely, zatímco obě letadla se jedna druhému snažila dostat na kobylku v očekávání strašlivého rozuzlení. Klán si nakonec uvolnil cestu, srovnal si protivníka v zaměřovači a střílel. Z motoru Messerschmittu vyšlehly dvou- až třímetrové plameny. Vítězství! Němec přešel do střemhlavého letu, minul hranici východně od Bouzonville a roztříštil se v okolí Trombornu…“

„Onzo Klan“, jak mu Francouzi říkali, byl prvním Čechoslovákem, který čistě sestřelil obávaný Bf 109 (konkrétně E-1). Později se ukázalo, že stroj byl z 2./JG 52 a pilotovaný Obfw. Franzem Esslem. Němec skončil v nemocnici a hrdinný Čech dostal francouzský Válečný kříž s palmou.

Lavočka Jana Klána po odmaskování
na letišti Tri Duby 16. 9. 1944
(zdroj: Jiří Railich - Esa na obloze)

Po pádu Francie se v srpnu 1940 Jan Klán společně s dalšími českými piloty dostal přes Gibraltar na britské ostrovy a usedl v hodnosti Pilot Officer do letounu Hawker Hurricane Mk I. ve službách Jeho Veličenstva. Zúčastnil se bitvy o Británii, byť nebyl situován v nejvytíženější oblasti bojů na jihovýchodním pobřeží ostrova. Každopádně díky svým schopnostem stoupal v hodnostním žebříčku: dne 17. listopadu 1940 z něj už byl Flight Lieutenant, ujal se velení nad A-flightem a 27. května 1941 stal velitelem celé 312. čsl. stíhací perutě RAF.

Funkci si dlouho neužil, po pár měsících musel ze zdravotních důvodů ukončit operační službu a nastoupil jako styčný důstojník u 11. Fighter Command. Ačkoliv v této pozici výrazně pomáhal vytvořit samostatný čsl. wing (spojení s ostatními čsl. perutěmi), Jan Klán toužil po aktivním létání. Na vlastní žádost byl proto degradován z Wing Commandera zpět na Flight Lieutenanta a nastoupil 14. července 1942 alespoň jako noční stíhač u 605. britské stíhací squadrony. Zde snad jako jediný český pilot za války ovládal Havoc Mk. I a Boston Mk. III. Odtud putoval v říjnu téhož roku k slavné 68. squadroně a na Beaufighterech MK.IF a Mk.VIF pomáhal bránit anglické pobřeží. Jenže v červnu roku 1943 musel zase s létáním kvůli zdraví skončit a stal se referentem letectva exilového Ministerstva národní obrany.

Situaci změnil až František Fajtl hledající dobrovolníky pro plánovanou československou jednotku v SSSR. Jan Klán samozřejmě neváhal, viděl zde oprávněnou šanci se vrátit do kokpitu. Fajtl jej přijal a Klán se stal jedním z dvaceti vyvolených pro cestu do Ruska. Opět nezůstal jen u kniplu – pozdější generál brzy rozpoznal jeho velící schopnosti a učinil jej 1. června 1944 svým zástupcem u čerstvě zřízeného 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku.

Jan Klán (v popředí vpravo) s
ostatními čs. piloty po příjezdu
do Anglie, polovina roku 1940
(zdroj: www.muzeumhb.cz)

Klánovým novým strojem se stal obratný Lavočkin La-5FN a s ním přistál 15. září 1944 na slovenském povstaleckém letišti Tri Duby. Šlo o historický okamžik, protože Jan Klán společně s Františkem Fajtlem, Josefem Stehlíkem a Františkem Cháberou byli prvními zahraničními československými piloty, co usedli od začátku války na domácí půdě. O dva dny později začal celý 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk aktivně bojovat v rámci Slovenského národního povstání.

Klán na Slovensku nevydržel až do konce. Byl povolán na letiště do polského Przemyslu, kde se ujal velení nad Československým leteckým výcvikem. Zde se školili především čerstvě uprchlí slovenští piloti. Nakonec se 16. ledna 1945 stal zástupcem velitele 1. čs. smíšené letecké divize a v posledních měsících války se zúčastnil bojů na Moravě a ve Slezsku.

Klánův návrat do vlasti byl samozřejmě plný ovací. Skončil v hodnosti podplukovníka a stal velitelem Letecké dopravní skupiny. Ale věříme, že více jej potěšil soukromý život. V jižních Čechách, které musel po okupaci rychle opustit, na něj čekala snoubenka. Teprve nyní, po více jak šesti letech, si ji mohl konečně vzít. Po pár měsících ale už odjel pracovně do Moskvy, kde od 1. ledna 1946 nastoupil do funkce zástupce čs. vojenského a leteckého atašé. Před Únorem 1948 byl z místa odvolán a od června téhož roku ještě plnil roli zatímního velitele 2. letecké divize a poté 5. stíhacího pluku.

Jenže v listopadu 1948 byl zbaven funkce, poté fakticky propuštěn z armády a degradován. Nejspíše jej to překvapilo. Sice býval stíhačem ve službách Francie a RAF, ale do vlasti se vrátil z fronty východní. Na druhou stranu po dvou zkušenostech ze SSSR tušil, co jej bude čekat dále. Klán utekl z ČSR a usadil se ve Spojených státech amerických, kde pod jménem John Kent pracoval ve firmě Piper. Díky znalosti sedmi jazyků jej firma nasazovala hlavně na své filiálky po celém světě, kde měl na starosti prodej letounů do celé Evropy a Středního východu. Na penzi odešel do města Tuscon v Arizoně a zemřel v požehnaném věku 75 let dne 10. prosince 1986.

Jan Klán byl roku 1991 povýšen na plukovníka in memoriam. Zároveň je držitelem úctyhodné řady třinácti významných vyznamenání: československých, francouzských, britských a rumunských.

War Thunder tým (autor: Michal Kamp)
Přečtěte si více:
Su-27SM: Divoký Flanker!
Předobjednávka: Leopard 2A4M CAN
USS Des Moines se dočasně vrací u příležitosti svého výročí!
Možnost malých týmů v leteckých Realistických bitvách