F-82E Twin Mustang v kamufláži z roku 1952, vytvořen hráčem RMK18 | stáhnout zde

Během druhé světové války dosáhla vrtulová letadla svého vrcholu. Jak ve vývoji, tak v rozšíření – účastnila se vzdušných soubojů na všech frontách po celém světě. Tyto zlaté časy leteckých soubojů vedly k debatě, která přetrvává až do současnosti – které vrtulové letadlo bylo to nejlepší. North American P-51 Mustang je bezpochyby jedním z hlavních uchazečů o tento titul. Vynikající letadlo, které v sobě zkombinovalo rychlost, ovladatelnost, výzbroj a také excelentní dolet. To vede k otázce, proč by někdo chtěl tomuto letadlu – ikoně a jedné z nejúspěšnějších stíhaček, proslulé svojí smrtící krásou – provést něco takového?

North American XP-82 Twin Mustang 44-83887 při testovacím letu v roce 1945.

Počátky P-51 nebyly zdaleka tak zářné, ve srovnání s tím, jak si letadlo vedlo v posledních 2 letech války. Ze všech vynikajících kvalit tohoto letadla, byl dolet asi nejoceňovanější – alespoň mezi americkými piloty bombardérů. S příchodem B-29 Superfortress, který překonal v doletu laťku nastavenou letouny B-17 a B-24, se ukázalo, že Mustang, ani P-38 nedokáží s tímto bombardérem držet v tomto ohledu krok. Doprovod bombardéru byl ale nutnost, takže byl vznesen požadavek na vytvoření nového eskortního letounu s obrovským doletem. Toto zadání dostali za úkol vyřešit inženýři z firmy North American Aircraft.

Použití zdvojeného trupu, ačkoliv relativně nekonvenční řešení, nebyla úplná novinka a přinášelo několik nepopíratelných kladů. Se dvěma trupy se zvětšil prostor pro nádrže, které mohly být umístěny nejenom v prostoru křídla, ale také ve středním křídle, které tyto dva trupy spojovalo. Díky tomu, že se musela křídla vyztužit, byla dále možnost přidat externí palivové nádrže. Stávající trup P-51, ze které vývoj vycházel, byl za kokpitem pilota prodloužen, díky čemuž mohly být přidány do trupu ještě další palivové nádrže.

Inženýři North American Aircraft nyní stáli před nelehkým úkolem vyvážit vlastnosti tohoto letadla. Na jedné straně potřebovali, aby bylo letadlo co nejlehčí – nejen kvůli potřebě zachovat dobrý poměr výkonu na hmotnost, ale také kvůli celkovým výkonům letadla. Na straně druhé museli vzít v potaz složitost tohoto dvoumotorového letounu s ne úplně konvenční konstrukcí. Jak se bude letadlo chovat v případě výpadku jednoho, nebo rovnou obou motorů? Jaká je nejvýhodnější konfigurace vrtule – identická, nebo se mají vrtule otáčet proti sobě dovnitř, nebo ven?

27. FW NA F-82E Twin Mustangy, spolu s B-29 Superfortress v Kearney AFB, Nebrasce.

Jakmile se povedlo tyto otázky vyřešit, vyvstaly další. Jaká konfigurace ocasní části zajistí nejlepší ovladatelnost? V této fázi vývoje také vyvstala otázka umístění těžiště, při které se řešil počet členů osádky. Nakonec bylo rozhodnuto, že zůstanou zachovány oba plně funkční kokpity, aby se mohli piloti v průběhu dlouhých eskortních misí vystřídat v ovládání letadla.

Po vyřešení některých porodních problémů vzlétnul v červnu 1945 první prototyp nového letadla – XP-82. Spolu s neuvěřitelným doletem a výdrží dokázal tento stroj překonat rychlost 750 km/h.

Ačkoliv byl letoun P-82 vyráběn v konečných fázích války, bojové služby se v ní nedočkal. Dostal se ale do novinových titulků v roce 1947, kdy bez mezipřistání uletěl vzdálenost přes 8000 km z Hawaje do New Yorku. Tento rekord, v délce letu vrtulového letadla bez mezipřistání, a zároveň nejrychlejšího letu vrtulového letadla na tuto vzdálenost je do dnešního dne nepřekonán. Twin Mustang následoval přeznačení ostatních amerických letadel a v roce 1948 se z P-82 stal F-82 (Pursuit - „pronásledovací“ byl zaměněn za Fighter - „stíhací“). Výkon tohoto letadla se snížil, protože poválečné ceny za licenční výrobu britských motorů Merlin se zvýšily. Místo Merlinů začaly být montovány motory Allison V-1710.

Plně funkční USAF F-82 Twin Mustang, na dráze Ladd AFB, květen 1953.

S koncem války proti Německu a Japonsku se americká zahraniční politika zaměřila na nový konflikt – Studenou válku proti Sovětskému svazu a jeho spojencům. F-82 byl nyní viděn jako strategický prostředek, který měl být využit jako eskortní letoun určený k doprovodu amerických bombardérů nad srdce Sovětského svazu. Ale s nástupem sovětských proudových letadel se ukázalo, že vrtulová letadla proti nim stojí ve velké nevýhodě a nedokáží s novými typy letadel za váděnými do služby udržet krok. Ať už se jednalo o vrtulové bombardéry, nebo vrtulové stíhačky, které je měly doprovázet.

Pro F-82 ale bylo nalezeno jiné využití. Spolu s dvoučlenou posádkou a velkou schopností unést velké zatížení byly tyto stroje vybaveny radarem a používány v roli nočních stíhačů. Byly to právě stroje F-82G z 68. stíhací perutě, které v brzkých ranních hodinách 25. července 1950 vykonaly první bojové vzlety v rámci Korejské války. První sestřely tohoto konfliktu patřily také strojům F-82. 27. července se podařilo v rámci eskortní mise při doprovodu transportních letounů C-54 strojům z 68. a 339. stíhací perutě sestřelit letoun Jak-11 a dvě La-7. Mimo eskortních a nočních misí se F-82 osvědčil i při útocích na pozemní cíle.

I přes jeho hrdinné výkony byly ale dny F-82 sečteny. Nekonvenční, vrtulí poháněný stroj neměl v nové době proudových letounů místo, a v roce 1953 byly poslední stroje F-82 vyřazeny ze služby. V tuto chvíli se ví pouze o pěti zbylých kusech z vyrobených 270. Existuje snaha opravit 2 kusy do letuschopného stavu.

War Thunder tým (autor: Mark Barber)

V jedné z nadcházejících aktualizací přidáme emblém 68. stíhací záchytné perutě:

Emblém vytvořen hráčem Jej 'CharlieFoxtrot' Ortiz