M5A1 Stuart VI, 24. pluk kopiníků, 'Hetman Żółkiewski, kamufláž vytvořená hráčem RazNaRok | stáhnout zde

Počátky 1. polské obrněné brigády sahají ještě před začátek 2. světové války. V roce 1937 započala polská armáda s přeměnou 10. jízdního praporu na motorizovanou brigádu. Zpočátku se špičky polského armádního velení k tomuto kroku vyjadřovaly velice skepticky. Většina se domnívala, že tankové jednotky jsou pouhé pohyblivé bunkry, příliš závislé na dostatku paliva a vhodném terénu. K tomu všemu byla tato modernizace nesmírně drahá, zvláště pro Polsko, které bylo silně zasaženo velkou ekonomickou krizí. I přes tyto těžkosti a stížnosti mnoha důstojníku však transformace proběhla úspěšně. V roce 1938 byla jednotka, přezdívaná také jako "Černý prapor" (díky svým černým plášťům), převedena pod Samodzielna Grupa Operacyjna "Śląsk" (Nezávislá operační skupina "Slezsko"). Velení této jednotky bylo dáno plukovníkovi Stanisławu Maczekovi. Tato nová jednotka byla vybavena lehkými tanky Vickers Type E, tančíky TKS a taženými protitankovými 37 mm děly Bofors.

Stanislaw Maczek

Začátek druhé světové války byl šokem pro mnohé, i přesto však brigáda bojovala v průběhu kampaně v Polsku statečně. Podařilo se jí zastavit postup německého 22. sboru poblíž obce Chabówka, kde 2. září vyřadila až 50 německých tanků. Až do 17. září se prapor účastnil bojů a zpomaloval německý postup, zatímco se Poláci pomalu stahovali na východ. V této době dostali rozkaz stáhnout se do Maďarska. Plukovník Maczek a skoro 1500 mužů dokončilo přechod hranice a bylo internováno.

Tato porážka jim však nezabránila bojovat s Němci znovu. Maczekovi a jeho mužům se podařilo opustit Maďarsko a skrz Rumunsko odplout do Francie, kde se mezitím v Angers zformovala polská exilová armáda. Reorganizovaná brigáda pak byla umístěna do tábora v Coëtquidan, nicméně Francouzi byli neochotní a pomalí v zásobování jednotky vozidly a vybavením. To se však změnilo v květnu roku 1940, kdy započal útok Němců na země Beneluxu a Francii. Během pouhých několika dnů se brigáda doplnila stroji a byla vyslána na frontu v Champagne. Tam se účastnila bojů poblíž Sant Bond a také vedla protiútok na Montbard, při kterém se jí podařilo město obsadit. Nicméně nedostatek paliva a munice donutila celou brigádu opustit svá vozidla. 18. května pak Maczek rozhodl o rozpuštění brigády a vydal se se svými muži na jih. Většině z nich se pak podařil útěk do Velké Británie.

V Británii pak byly polské jednotky rychle zformovány do 1. polského sboru, který pak střežil pobřeží Skotska proti očekávané německé invazi. 10. obrněná jízdní brigáda pak byla znovu zorganizována s Maczekem v čele. Po odvrácení hrozby německé invaze a konci bitvy o Británii, začala polská exilová vláda se snahou prosadit vytvoření samostatné polské obrněné divize. To se podařilo 25. února 1942, když byla vytvořena 1. polská obrněná divize na rozkaz generála Wladislawa Sikorskiho. Skládala se z 10. tankové jízdní brigády, průzkumného pluku, 16. tankové brigády, z vlastního dělostřelectva, ženijních a zásobovacích jednotek. Zpočátku byla vybavena stroji Covenanter a Valentine pro účely výcviku. Velení divize pak přejal - nyní již brigádní generál - Maczek.

Před invazí do Normandie se udály pro divizi dvě zásadní události. Za prvé byla jednotka připojena k 1. kanadské armádě 21. armádní skupiny pod velením polního maršála Bernarda Montgomeryho. Za druhé byla divize vybavena novými tanky Cromwell, lehkými tanky M5A1 Stuart a různými variantami tanku M4 Sherman - hlavně stroji M4A4 a Sherman "Firefly".

Jednotka se však neúčastnila první vlny útoku během vylodění v Normandii a do Francie dorazila až během července a srpna.

Tanky Sherman 1. polské obrněné divize během začátku Operace 'Totalise', Normandie 1944

Divize se dostala do bojů 8. srpna 1944, jako část 2. kanadského sboru při operaci "Totalize". Jejím úkolem bylo postupovat směrem na Falaise a dokončit tak obklíčení 7. tankové armády. Tohoto se jim však nepodařilo docílit. Spojenci pak zaútočili znovu 14. srpna během operace "Tractable". Tentokrát však Maczek po 4 dnech bojů spatřil mezeru v obraně Němců. Maczek rozdělil svou jednotku na dvě části, se kterými se pak protlačil mezerou. První skupina pak obsadila důležitou křižovatku u města Chambois, zatímco druhá skupina vytvořila obranné postavení na kopcích Mont Ormel, známých jako "palice". Němci započali rychlý protiútok, doufaje, že rychle prolomí obrané postavení Poláků. V kritickém okamžiku byla polská jednotka ohrožována ze tří stran nejenom 7. armádou, ale také 2. SS pancéřovým sborem. Obklíčené polské jednotky hrdinně bojovaly a díky leteckému zásobení nepolevily. 21. srpna pak konečně dorazila 4. kanadská obrněná divize a ulevila tak polským jednotkám. Bitva o Falaise tak skončila spojeneckým vítězstvím.

Po Falaise se pak brigáda účastnila útoku proti zemím Beneluxu. 6. září roku 1944 pak divize vkročila na půdu Belgie, když osvobodila, po těžkém boji v ulicích, město Ypres. Jednotka pak zaútočila na sever, osvobodila město Ghent, a poté zamířila do jižního Nizozemí. Tam byl pak následně útok zpomalen silnou německou obranou. I přesto však Poláci, Kanaďané a Britové tlačili dál. Divize se pak účastnila bojů blízko obce Terneuzen a do konce roku osvobodila města Breda a Moerdijk. V dubnu roku 1945 se pak Poláci účastnili útoku na Německo. Tam pak osvobodili tábor blízko města Oberlagen, kde byly vězněny ženy z polského odboje z bojů o Varšavu. Válečná stezka pak skončila dobytím námořní základny Wilhelmshaven německé Kriegsmarine, která byla obsazena bez boje poté, co se celá posádka vzdala. Divize pak zajišťovala okupační povinnosti v severozápadním Německu až do roku 1947. Tehdy byla jednotka přesunuta zpět do Británie a rozpuštěna.

War Thunder tým (autor: Adam Lisiewicz)

V jedné z nadcházejících aktualizací implementujeme emblém 1. polské obrněné divize:

Emblém vytvořen hráčem Branislav 'InkaL' Mirkov