Jurij Gagarin byl hrdina mnoha dětí a představoval vzrušení a dobrodružství pro mnoho lidí po celém světě v závodě o dobývání vesmíru. Představoval vše, co bylo na lidském konání dobré, potřebu poznání, průzkumu, myšlenky „kam se nikdy předtím ještě nikdo nevydal“ a pronesl několik revolučních a pravdivých slov předtím, než je v roce 1966 pronesl Gene Roddenberry ve Star Treku.

Od 12. dubna 8:00 do 14. dubna 8:00 platí následující akce

-20% sleva na nákup všech proudových stíhaček
4x RP za první vítězství u každého národu
-20% sleva na zrychlený výcvik posádky za GE

Odměna za následující úspěchy:

+20% SL za "První úder"

+50% SL za "Doražení"

Gagarin se narodil 9. března 1934 v malé vesničce Klušino v blízkosti Gžatskuk (přejmenované na Gagarin v po jeho smrti roce 1968). Se svou rodinou musel během okupace žít v malé hliněné chatrči v zadní zahradě, zatímco němečtí důstojníci bydleli v hlavní budově v době postupu na Moskvu v listopadu 1941.

Juri se v roce 1950 stal slévačem v Moskvě. Po absolvování technické školy v roce 1955 byl sovětskou armádou vybrán k letům v MiGu-15. V roce 1960 byl Jurij Gagarin společně s dalšími 19 piloty vybrán do sovětského vesmírného programu.

Ráno 12. dubna 1961 v 5:30 moskevského času byli kosmonauti Jurij Gagarin a jeho záložník German Titov probuzeni ve své ubytovně na kosmodromu Bajkonur. Dostali snídani, oblékli je do skafandrů a převezli na odpalovací rampu. Gagarin nastoupil do kosmické lodi Vostok 1 a v 7:10 místního času byl aktivován komunikační systém.

V 9:07 (po určitých technických obtížích s poklopem) začala příprava vypuštění na rampě č. 1:

"Předběžná fáze .....střední .....hlavní .....start! Přejeme vám příjemný let. Všechno je v pořádku." Gagarin odpověděl: "Pojechali!“ (Vyrážíme!) Vostok 1 přeletěl poloostrov Kamčatku a pokračoval přes severní Tichý oceán. Gagarin hlásil: "...všechna světla na obrazovce jsou v režimu vzestupu. Cítím se v pořádku a jsem v dobré náladě. Hodnoty v kabině: tlak 1, vlhkost 65, teplota 20, první automatika 155; druhá automatika 155, tlak v návratovém raketovém systému 320 atmosfér..."

Vostok 1 byl ještě 7 km nad zemí, když se poklop kosmické lodi otevřel a o dvě sekundy později bylo Gagarinovo sedadlo katapultováno z modulu. Ve výšce 2,5 km se otevřel hlavní padák Vostoku. V 11:05 přistál Gagarin na vlastním padáku, který se otevřel před deseti minutami ihned po opuštění kosmické lodi. On i kosmická loď přistáli 26 km jihozápadně od Engelse v regionu Saratov.

Dvě školačky byly svědky přístání Vostoku 1, který popsaly takto: "Byla to obrovská koule, asi dva nebo tři metry vysoká. Spadla, pak se odrazila a pak opět dopadla. Tam kde narazila poprvé byla obrovská díra".

Kolchoznice a její dcera spatřily podivnou zářivě oranžovou postavu s velkou bílou helmou, která nedaleko nich přistála na padáku. Gagarin později vzpomínal: "Když mě viděly ve skafandru, jak za sebou táhnu padák, začaly strachem ustupovat. Řekl jsem jim: "Nebojte se, já jsem sovět jako vy, který sestoupil z vesmíru a musím najít telefon, abych zavolal do Moskvy!"

Jurij Gagarin zemřel 27. března 1968 spolu se svým instruktorem Vladimirem Serjožinem při běžném cvičném letu v MiGu-15UTI, který odstartoval z Čkalovské letecké základny a havaroval poblíž města Kiržach. Tělo obou pilotů byla spálena a popel byl pohřben ve zdi Kremlu na Rudém náměstí.