Kamufláž "Bílá 106" pro P-40E-1, 1. americká dobrovolnická skupina (AVG, "Flying Tigers"), květen 1942, Loiwing/Baoshan
Čínské letectvo | Dostupné přímo ve hře za 200 nebo sestřelení 120/40/20 nepřátel v AB/RB/SB

Claire Lee Chennault se narodil ve státě Texas v obci Commerce 6. září roku 1893. Claire byl vychováván jeho otcem ve státu Luisiana, který pracoval jako pěstitel bavlny. Po dokončení studia hospodářství na Lousianské státní univerzitě se Chennault vrátil do Texasu, kde se chtěl stát učitelem. Během jeho studia se poprvé projevil Channaultův zájem o vojenství, když se dobrovolně přihlásil do jednotky pro výcvik důstojníků. Během první světové války sloužil Chennault jako důstojník v americkém spojovacím sboru. Následně byl pak přijat k pilotnímu tréninku, kterého se ale zúčastnil až na samotném konci války.

C.L Chennault v popředí Boeingu P-12E

Chennault byl letectvím naprosto ohromen, a tak se po skončení války rozhodl zůstat v armádě. Následně se v Maxwell Field, Alabamě, specializoval na stíhacího pilota, kde se stal vedoucím stíhací sekce a vedoucím leteckého vojenského akrobatického týmu. V roce 1935 napsal o "defenzivním stíhacím útoku", kde publikoval své představy o taktice stíhacího letectva. To ho posléze dostalo do sporů s jeho nadřízenými - zvláště po jeho výroku o zranitelnosti bombardérů vůči stíhacím útokům.

Pokračující neshody s velitelstvím letectva a jejich odmítavý postoj k diskuzi donutil Chennaulta k ukončení vojenské kariéry v dubnu roku 1937 na úrovni kapitána. Odhodlán pokračovat v létaní, Chennault se začal ohlížet po nových možnostech v zahraničí. Nemusel hledat moc dlouho - jen necelé dva měsíce po jeho odchodu z americké armády se usadil v Číně, kde byl zaměstnán jako letecký instruktor. Chennault byl pověřen prověřením efektivnosti čínského letectva a zpovídal se přímo vůdci národní strany - Kuomitangu Čankajšekovi.

Když v srpnu 1937 započala válka proti Japonsku, Chennault byl přijat do služby. Kombinací zodpovědnosti jakožto hlavního rádce letectva, leteckého instruktora a velitele jednotlivých výpadů se z něho stal jeden z nejvíce vážených mužů v zemi. Chennault byl pověřen najmutím a vedením zahraničních pilotů. Se zvyšujícím se tlakem na Čínské síly a sérií bleskových vítězství Japonska byl Chennault poslán zpět do USA , kde měl roku 1940 velet malému týmu, jehož úkolem bylo vedení finanční a logistické podpory pro Čínu.

Tlak na Washington se vyplatil. Finanční pomoc od americké vlády byla zaručena a Chennault se vrátil zpět do Číny. Americká vláda přislíbila 100 stíhačů P40 i s piloty, pozemní a logistickou podporou k udržení jejich funkčnosti. S přislíbením většího platu a bonusy nebyl žádný problém dobrovolníky na půdě americké armády sehnat. Přijatí dobrovolníci byli (pro vyloučení jakékoliv politické spojitosti mezi USA a Čínou) propuštěni ze služby americké armády, kterou následně vyměnili za službu v 1. americkém dobrovolném sboru (AVG; tzv. "Flying Tigers").

Nová letadla i s piloty byla převezena do Číny a uspořádána do tří letek. Mnozí piloti, kterým se poštěstilo dostat se do bitvy, pak nabyli obrovské popularity. Jako příklad slouží Greg "Táta" Boyngton či "Ed" Rector. S ikonickým zmalováním svých letadel byl sbor přejmenován na "lítající tygry". Chennault přesvědčil samotného Walta Disneyho, aby je graficky zpracoval.

Chennault ihned započal s výcvikem nových pilotů, v kterém se zaměřil na výhody a nevýhody japonských letadel. Díky jeho nové taktice byli piloti instruováni k využití střemhlavých útoků, po kterých měli využít své rychlosti, aby se od japonských strojů vzdálili. Tím se měli vyhnout manévrovacím soubojům, v kterých měli japonské stroje navrch. Využití této taktiky bylo zásadním rozdílem od výuky v ostatních zemích, které učily pravý opak.

Lítající tygři se zůčastnili první akce v prosinci roku 1941, kdy dvě letky P-40 odrazily útok 10 bombardérů Ki-48. Ty musely po ztrátě 4 strojů vypustit své bomby předčasně a vrátit se na základnu s nepořízenou. Lítající tygři si pod Chennaultovým velením připsali významné úspěchy během války proti Japoncům. V průběhu 7 měsíců získali 296 sestřelů oproti ztrátě pouhých 14 pilotů ve vzduchu a 10 na zemi. Někteří historikové však tyto údaje zpochybňují.

Souběžně s vedením amerického dobrovolného sboru však Chennault také pokračoval s jeho stejně důležitým úkolem - tréninkem čínských pilotů. Tato důležitá pomoc však nabrala nový rozměr, když se Spojené Státy dostaly oficiálně do války s Japonskem. Ihned po útoku na Pearl Harbor byl Chennault povolán zpět do služby americké armády v hodnosti plukovníka. To bylo o tři hodnosti výše, než když státy před 5 lety opouštěl. Také piloti 1. amerického dobrovolného sboru byli teď převeleni pod americké velení - nosíce hodnosti americké armády.

Chennault pokračoval v operacích v Čínsko-Barmsko-Indické válečné zóně. Roku 1943 byl povýšen do hodnosti generálmajora a dále bojoval za prosazení intenzivního bombardování japonských sil v regionu. V tom se dostal do sporu s generálem americké armády Stilwelem, který kritizoval zkorumpovaný čínský systém a prosazoval spíše pozemní operace. Nicméně to byl "Chennaultův plán", který byl podpořen prezidentem.

Ze začátku přineslo zvýšení síly leteckých úderů jisté úspěchy, které však byly následovány sérií japonských úspěšných proti-útoků na nové vybudované letecké základny. Ty se pak Japoncům během roku 1944 podařilo zničit. Chennaultova opozice této situace okamžitě využila a ten na svůj post roku 1945 rezignoval.

I přes tyto neúspěchy však nebylo Chennaultovo počínání v Číně u konce. Po válce v roce 1946 pomáhal ve vytvoření Civilního leteckého transportu. Tato komerční linka brzy přitáhla pozornost nově vytvořené CIA. Ta nabídla finanční dotaci, která měla pomoct v přemisťování personálu a zásobování regionu. Tato linka byla následně odkoupena a přejmenována na Air America.

Chennaultův přínos leteckým silám USA byl oceněn až v roce 1958, kdy mu byla udělena čestná hodnost generálporučíka. Naneštěstí Chennault zemřel dva dny poté na rakovinu střeva - ve věku 64 let. Roku 1972 byl uveden do síně slávy národního letectva, kde byly představeny jeho sochy v Taipei a Hunan. Jeho pravděpodobně největším odkazem byli ale létající tygři, kteří do širokého povědomí vstoupili díky filmům v roce 1942. Hlavní postava - Jim Gordon - ztvárnila vlastnosti několika významných velitelů AVG. A Claire Lee Chennault je zcela jistě jeden z nich.

War Thunder tým (autor: Mark Barber)