Canberra B.2 "WH725" - během suezské krize v roce 1956, kamufláž vytvořená hráčem WeBe | stáhněte si jí zde

V padesátých letech kráčel letecký vývoj mílovými kroky vpřed. Vstup letectví do éry proudového pohonu v druhé polovině čtyřicátých let znamenal, že během let padesátých již všechna velká letectva na světě přecházela na stroje poháněné proudovými motory. Data a poučky o konstrukci letadel se od základu změnily, nicméně v případě Velké Británie to byla konstrukční filozofie z roku 1944, jež dala za vznik jednomu z nejúspěšnějších letounů v britské historii a jednomu z nejzdařilejších bombardérů historie.

Formace bombardérů Canberra B 2 bez kamufláže

English Electric Canberra B.Mk.II sice byla úplně novým strojem, nemajícím žádnou dřívější obdobu, nicméně v jádru se designéři Canberry řídili těmi samými principy, jako když koncem třicátých let tvořili design legendárního de Havilland Mosquita. Mosquito bylo (v původní, bombardovací verzi) koncipováno jako výškový bombardér bez jakékoliv výzbroje, jehož jedinou obranou ale byla vysoká rychlost. Canberra tyto prvky přejala, a s přechodem na proudový pohon je ještě o mnoho vylepšila. Dokázala letět výše a rychleji, než jakýkoliv jiný bombardér té doby, a zároveň se tak stávala prakticky nedotknutelnou pro většinu tehdejších proudových stíhaček. Tyto vlastnosti z Canberry učinily horké zboží, a v různých verzích se následně vyvážela do až 15 zemí, včetně Argentiny, Chile, Indie, Nového Zélandu, Švédska a Spolkové republiky Německo. Pod licenčním označením Martin B-57 se rovněž Canberra vyráběla i v USA.

První Canberra verze B.Mk.II vzlétla v dubnu 1950, a již u této verze se podařilo vyřešit takřka všechny "dětské nemoci" konstrukce, jež byly a jsou obvyklé pro nové, neozkoušené designy. Představitelé RAF byli nadšeni a prakticky hned po letových zkouškách byla zadána sériová výroba. První Canberry B.Mk.II byly doručeny v lednu 1951, první jednotkou, jež je obdržela, byla 101. peruť RAF. Piloti si Canberru brzy velmi oblíbili, a její produkce neustále rostla, k čemuž nemalou měrou přispěla i Korejská válka.

Canberra byla tak zdařilou konstrukcí, že dokázala úspěšně ve službě nahradit jak Mosquita, tak i těžké čtyřmotorové pístové bombardéry Avro Lincoln (nástupce Lancasteru) a Washington B.1 (britský název pro americké Boeingy B-29 Superfortress). Dokázala totiž nejen zastat úlohy všech tří strojů, ale rovněž i výrazně překonávat jakoukoliv konkurenci. Při simulovaných zkouškách úniku před stíhačkami, kde Canberry stály proti Hawkerům Hunter, se opět dokázala vysoká schopnost Canberr unikat soudobým stíhačkám. Canberry rovněž nastolily mnoho rekordů. V srpnu 1952 provedla upravená Canberra dvojitý transatlantický přelet v čase 10 hodin, 3 minuty, a jiný stroj určil nový výškový rekord - v květnu 1953 dokázala Canberra nastoupat do výšky 19 406 metrů, v srpnu 1955 se podařilo dosáhnout výšky dvaceti kilometrů, a v srpnu 1957 se upravená Canberra dostala až do výšky 21 430 metrů.

Canberra se během své dlouhé, přes padesát let dlouhé kariéry dočkala sedmadvaceti různých variant, a poslední fotoprůzkumné Canberry verze PR.9 sloužily u RAF dokonce až do června 2006. Canberry se účastnily mnoha konfliktů po celém světě, od Suezské krize, přes válku o Falklandy a válku v Perském zálivu, až po operace v Afghánistánu.

Canberra B.2 WH649 139. perutě RAF

Ve hře je Canberra B.Mk.2 předposledním strojem linie bombardérů v britském technologickém stromě, a vede k ní cesta vyzkoumáním a koupí Lancasteru B.Mk.III. Hlavními přednostmi Canberry jsou, stejně jako v reálném životě, její rychlost a její velký bombový náklad - je schopná nést až 3000 kg bomb. Možnosti konfigurace nákladu pum jsou různé - buď můžete nést devět 500 lb (226 kg) bomb, případně po vyzkoumání závěsníků EEMBC se zpřístupní možnost nést devět 1000 lb (454 kg) bomb. Vylepšená verze těchto závěsníků vám pak umožní naložit do vaší Canberry 4000 lb (1814 kg) bombu, známou již z Lancasterů a doplněnou o dvojici 1000 lb bomb. Jak již bylo řečeno na začátku, kromě bomb tato verze nenese žádnou ofenzivní či obrannou hlavňovou výzbroj, nicméně jedná se o velmi rychlý a obratný stroj, jež vám společně s vynikajícími výkony ve velkých výškách umožní snadno unikat nepřátelským strojům. I nízko u země se ale jedná o obtížnou kořist, a pokud by tyto přednosti nestačily, Canberra je rovněž snadno ovladatelný stroj.

Americká licenční verze Canberry B.Mk.II, Martin B-57A, je ve hře taktéž dostupná, a to jako vrchol americké linie bombardérů. Americká verze je na první pohled shodná s britskou, nicméně B-57A je poháněna motory Armstrong Siddeley Sapphire, zatímco Canberra má dvojici pohonných jednotek Rolls-Royce Avon. Zkoumání originální, britské verze, vám pak nabídne postup na úplný vrchol britského bombardovacího stromu - Canberru B(I).6. Tento model, konstruovaný jako ozbrojený záškodník, provádějící útoky na nepřátelské zásobovací trasy hluboko v týlu nepřítele, má sice snížený pumový náklad, ale výměnou za to nese podtrupové pouzdro se čtveřicí 20 mm kanónů Hispano, což v kombinaci s rychlostí Canberry tvoří skvělý bitevní stroj pro překvapivé údery, jež může zastat i úlohu těžké stíhačky.

Canberra B.Mk.2 je v současnosti jedním z nejoblíbenějších bombardérů ve hře, a její virtuální piloti si jí užívají stejně rádi, jako jejich reálné protějšky. Univerzálnost,rychlost a vynikající výkony v malých i velkých výškách dělají z Canberry vysoce efektivní stroj na obloze War Thunderu, a tvoří důstojný testament reálné verzi Canberry, která proslula jako revoluční design posunující vývoj letectví zase o něco dále.

War Thunder tým (autor: Scott Maynard)

K videu jsou dostupné české titulky (v pravém dolním rohu).

War Thunder tým