War Thunder background
Vánoce jsou tady!
Pozornost! Zastaralý formát zpráv. Obsah se nemusí zobrazovat správně.
Pozor! Tato novinka byla původně publikována na staré verzi webových stránek. V některé verzi webových prohlížečů se může zobrazovat chybně.

Vánoční malování pro Spitfire HF Mk.IXe, vytvořen hráčem cambridge79 | stáhněte si ho zde


Vánoční akce najdete zde.


V prosinci a lednu bude naše mezinárodní komunita slavit nadcházející svátky klidu a míru vyměnováním dárků, hodováním, zpěvem, tancem a oslavováním - rádi bychom vám zde ve společnosti Gaijin a celý War Thunder tým při této příležitosti poděkovali za vaši důvěru, za to, že jste stále s námi, popřáli vám příjemné vánoční svátky a šťastný nový rok. Naše hra během minulého roku značně vyrostla - přidali jsme spoustu nového obsahu, letadla, tanky, mapy a nové herní prvky. V květnu jsme spustili otevřený beta test pozemních jednotek se stromem SSSR a Německa, následovaný v tomto měsíci stromem americkým. Vývoj neustává - každou chvíli naší hru vylepšujeme množstvím malých i větších aktualizací. Zůstaňte s námi i nadále, protože to není zdaleka vše, co pro War Thunder do budoucna plánujeme!

 

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, Merry Christmas, Srozhdestovm Kristovim, Joyeux Noël, Froehliche Weihnachten, Happy Holidays, Nollaig Shona Dhuit, Feliz Navidad, Wesołych Świąt Bożego Narodzenia - nebo v jakémkoliv jiném jazyce.


Vánoce jsou v našem kulturním okruhu vnímány jako svátky klidu a míru, při kterých se na Štědrý den sejde celá rodina nad sváteční večeří, aby se následně sešla okolo nazdobeného stromečku, rozdala si dárky, zpívala koledy a jinak oslavovala nejočekávanější svátky roku. Ne vždy v historii ale byly podmínky pro Vánoce tak idylické. Zvláště vojáci, bojující na frontách 2. světové války a odloučení od svých rodin, měli asi ty nejhorší podmínky, které si můžeme pro oslavu Vánoc představit. Nicméně i oni byli jen lidé, toužící po chvíli klidu, a proto i oni se často snažili oslavit Vánoce, jak jen to okolnosti umožňovaly.

 

Britští vojáci slavící vánoce
v roce 1944 v Holandsku

Německá armáda své první Vánoce slavila v roce 1939, kdy probíhala „Podivná válka“ a na frontě byl víceméně klid a ticho. O rok později už byla situace vážnější, kdy vojáci trávili svátky v bunkrech a kasárnách v cizí zemi, ale v zimě 1941, kdy wehrmacht před Moskvou čelil krutým podmínkám ruské zimy, by jen málokdo čekal, že si promrzlí vojáci najdou chvíli na oslavení Vánoc. Dokonce i ve zmrzlých ruinách Stalingradu se o Štědrém dni slavily Vánoce. Jeden německý kaplan si tehdy zapsal, že: „…v předvečer Svatého dne v jedné boudě slavilo Vánoce jedenáct vojáků. Nebylo lehké je najít mezi zástupy pochybujících a zklamaných mužů bez špetky naděje. Na světě je mnoho podob oltářů, ale žádný jistě nebyl tak chudý jako ten náš. Udělal jsem ho z krabice, ve které ještě včera byly protiletecké granáty, a překryl jsem jej kabátem muže, kterému jsem minulý pátek osobně v té samé místnosti zatlačil oči. Přečetl jsem jim vánoční příběh podle Lukášova evangelia, kapitoly 2, veršů 1-7 a požádal jsem Pána, aby nad nimi měl slitování. Když bylo po všem, potřásli jsme si rukou, vyměnili si adresy, a slíbili jsme si, že kdyby se snad z nás někdo přece jen vrátil domů, najde naše příbuzné a řekne jim o našem Štědrém večeru roku 1942…“ Jejich tankističtí kolegové z 57. pancéřového sboru, který bojovali jižně od Stalingradu v marné snaze zabránit Sovětům obklíčit město, oproti tomu strávili Štědrý večer ve svých vozidlech, bojující proti záplavě ruských tanků, a jen málo z nich mohlo vztyčit vánoční stromek a potěšit se z pošty z domova, kterou se jim podařilo doručit.

 

Vánoce na palubě
HMS Westminster, 1941.

V opačně drsném prostředí, rozpálené poušti severní Afriky, slavili v roce 1941 Vánoce britští vojáci. Gilbert Wilson z 10. pluku královských husarů si zapsal: „Oslavili jsme to slaninou, párky a sušenkami k snídani. Připili jsme si citronovou šťávou na zdraví krále a našich blízkých. Večer jsme společně s důstojníky zpívali koledy. Přes rádio svého tanku jsem poslouchal muzikál „Old Mother Riley“ a zprávy.“

 

Na opačném konci světa, uprostřed Pacifiku, slavili na palubách lodí američtí námořníci. Jack Gingrich, který sloužil v jižním Pacifiku jako signalista na tankeru USS Chikaskia, vzpomínal: „Štědrovečerní večeři jsme měli přímo na palubě. Stromeček jsme dali dohromady ze všeho, co kde posádka našla. Museli jsme si vystačit s tím, co jsme měli. Zpívali jsme koledy – už si nevzpomínám, jestli jsme měli tenkrát kaplana, ale pamatuji si, že bohoslužbu jsme měli.“ Slavili i jejich američtí krajané na půdě Velké Británie v roce 1942. Šlo o vojáky a letce, kteří měli za úkol zbudovat zázemí pro americká letadla a jež patřili k první vlně shromažďování sil k invazi do Evropy. Na základně USAAF v Shipdhamu dokonce personál uspořádal vlastní vánoční party pro tamější děti. Při této akci, nazvané Operation Reindeer (doslova „Operace Sob“) personál základny vyzdobil jeden z hangárů barevnými světly, stříbrnými zvonky a vysokým vánočním stromem, ozdobeným hliníkovými pásky „Chaff“, jinak shazovanými bombardéry ke zmatení německých radarů. Děti obdržely celé pytle sladkostí, a to v době, kdy i sladkosti byly běžně pouze na příděl osmi uncí (227 gramů) jednou za dva týdny.

 

Němečtí vojáci, slavící
vánoce v roce 1939

Během 2. světové války bohužel nenastalo žádné příměří, jako onen slavný klid zbraní na Vánoce 1914. Jedna podobná epizoda se ale přece jen stala. V prosinci 1944 zuřila na belgicko-německých Wehranicích bitva v Ardenách. Jedna německá žena, Elizabeth Vinckenová, ten večer za dveřmi své chaty nalezla trojici ztracených a promrzlých amerických vojáků, z nichž jeden byl vážně zraněn. Vinckenová se nad nimi slitovala a pozvala je dovnitř ke štědrovečerní večeři. Zanedlouho se ale ozvalo zaklepání na dveře – čtyři němečtí vojáci žádali o možnost trochu se ohřát. Vinckenová věděla, že uchovávání nepřítele je trestáno smrtí, ale se zdrcující upřímností Němcům do očí řekla, že má uvnitř tři Američany a že Němci jsou vítáni, pokud zanechají své zbraně před prahem, neboť jak Vinckenová údajně řekla: „Je svatá noc a nikdo tu na nikoho nebude střílet.“. Překvapení Němci uposlechli a vešli dovnitř. Atmosféra byla zpočátku velmi napjatá, ale vojáci brzy zapomněli na své nepřátelství. Němci přinesli chléb a víno, a po vynikající večeři se jeden z Němců – absolvent medicíny - , nabídl, že ošetří zraněného amerického vojáka. Mezitím vůdce německé skupiny, mladý desátník, ukázal Američanům cestu zpět k vlastním liniím, a dokonce jim i daroval vlastní kompas. Obě skupiny si pak potřásly rukama, a v klidu a míru se rozešly na různé strany.

 

 


Veselé Vánoce a šťastný nový rok!


 

War Thunder tým (autor: Jan Kozák)

Přečtěte si více:
Získejte Alcione v akci Let albatrosa!
Sledujte Armored Apex 2024 a získejte unikátní odměny z Twitch Drops!
Plováky!
Válečné dluhopisy: "Skilled Marksman"