Od 16. února 13:00 do 18. února 7:00 bude aktivní následující akce:

+30% zisk RP u letadel SBD-3, TBF-1c and F6F-3

Začátek roku 1944 zastihnul americké síly v Pacifiku v plném proudu mohutné námořní ofenzivy. Síly jak amerického námořnictva (USN), tak americké námořní pěchoty (USMC) směřovaly západním směrem a úspěšně využívaly taktiku "žabích skoků". Při této taktice nebylo plýtváno životy a časem na dobývání jednotlivých, silně opevněných ostrovů – místo toho byly tyto ostrovy vzdušnými a námořními útoky odříznuty od zásobování a tamější posádky zanechány vzadu, neschopné jakékoliv ofenzivní akce a čelící hladu a nemocem.

Jednou z velkých překážek v tomto postupu se stal ostrov Truk, ležící v soustroví Karolíny. Japonci Karolíny okupovali již od roku 1914 a během meziválečného období na nich umístili silnou vojenskou posádku a nadále tento strategický bod opevňovali. V době vypuknutí války se Spojenými státy se pak laguna Truku stala domovem pro největší japonskou námořní a zásobovací základnu v jižním Pacifiku, která byla často nazývána japonským Pearl Harborem a vysloužila si přezdívku Gibraltar Pacifiku. Japonské letectvo zde mělo k dispozici pětici vzletových drah. Díky rozsáhlé námořní infrastruktuře Truk rovněž představoval kotviště nejen pro menší válečné lodě, ale i pro lodě letadlové a bitevní, včetně obřích bitevních lodí Jamato a Musaši. O obranu celého souostroví se pak kromě stíhaček starala i soustava pobřežních dělostřeleckých baterií, ponorkové přístavy, základny torpédových člunů a radarové stanice.

To vše dohromady znamenalo pro americké síly vážnou hrozbu, která ležela přímo ve směru postupu Američanů a díky své strategické poloze ohrožovala jakékoliv budoucí americké operace na Marshallových ostrovech. V neposlední řadě se pak v oblasti Truku nacházel zajatecký tábor pro americké válečné zajatce – toho času byl mezi nimi i budoucí nejlepší stíhač americké námořní pěchoty, Gregory "Pappy" Bovington.

V únoru 1944 se k ostrovu přiblížila americký svaz Task Force 58, který měl provést operaci Hailstone – útok na japonské síly, rozmístěné na Truku. Jádrem Task Force 58 byla pětice těžkých letadlových lodí USS Essex, USS Yorktown, USS Bunker Hill, USS Intrepid, USS Enterprise a čtveřice lehkých letadlových lodí USS Belleau Wood, USS Cabot, USS Monterey a USS Cowpens. Dohromady se tak Mitscher mohl opřít o přesně 589 letadel – primárně šlo o stíhačky Grumman F6F Hellcat, torpédové bombardéry Grumman TBF Avenger a střemhlavé bombardéry Douglas SBD Dauntless.

Podporu letadlovým lodím pak poskytovalo sedm bitevních lodí, deset ponorek a 45 menších lodí, od křižníků až po zásobovací lodi. Celé této masivní síle pak velel víceadmirál Marc Andrew Mitscher, jež se ve dvacátých letech 20. století stal jedním z prvních námořních pilotů na světě.

Japonci pod vedením víceadmirála Masami Kobajašiho si byli nebezpečí útoku vědomi a americké průzkumné lety je v jejich obavách utvrdily. Kobajaši proto pouhý týden před útokem nařídil evakuaci všech lodí na vzdálenější atol Palau, aby cenná plavidla vyvedl do bezpečí. I přesto se v době útoku v laguně nacházelo pět křižníků, osm torpédoborců, pět ostatních válečných lodí, více než 50 transportních a zásobovacích lodí, stejně tak jako 350 japonských letadel, umístěných na truckém letišti.

Samotný útok začal 16. února 1944. Mitscher lstivě využil atmosférické fronty k tomu, aby se jeho síly k ostrovu dostaly nepozorovaně a dosáhly tím momentu překvapení. To se mu beze zbytku podařilo – Japonci byli i přes předchozí varování zcela zaskočeni. Mnoho letadel totiž bylo dovezeno po moři v rozloženém stavu a když útok začal, většina ještě stále nebyla sestavena zpět dohromady. Jen malá část z nich byla bojeschopná a proti drtivé převaze Američanů neměla ve vzduchu šanci. Piloti amerických Hellcatů si tak ve vzdušných soubojích nárokovali 56 sestřelů japonských letadel a na zemi jich zničili dalších 72, čímž rychle získali naprostou vzdušnou nadvládu za cenu pouhých čtyř strojů.

Po Hellcatech začaly přilétat vlny Dauntlessů, Avengerů, ale i dalších Hellcatů v roli stíhacích bombardérů. Američtí piloti ničili vše – letadla, lodě, letiště, přístavní zařízení a obranné stavby. Okolo laguny Truku pak Mitscher rozmístil hladinová plavidla a ponorky s úkolem zničit každou japonskou loď pokoušející se o únik.

Japonské ztráty byly děsivé. Za pouhé dva dny byly potopeny tři lehké křižníky, šest torpédoborců, několik menších válečných lodí a až 32 transportních a zásobovacích lodí, jež byly naloženy zásobami a posilami pro jiné japonské jednotky v oblasti. Celková tonáž potopených lodí činila neuvěřitelných 191 000 tun a letecké síly rovněž nebyly masakru ušetřeny – celkem bylo zničeno na 270 japonských letadel.

Japonci provedli několik odvetných leteckých úderů ze základen na Nové Guineji a Saipanu, žádný z nich však nedosáhnul většího účinku. Jen dvě americká plavidla byla zasažena – bitevní loď USS Iowa byla lehce poškozena leteckou pumou a letadlová loď USS Intrepid utrpěla zásah torpédem a musela se kvůli opravám vrátit do Pearl Harboru. Ve vzduchu pak Američané ztratili pouze 20-25 strojů, většinu z nich si připsala hustá protiletecká palba. Zabito bylo 29 amerických letců a celkové americké ztráty na životech se po připočtení jedenácti mrtvých na Intrepidu zastavily na čísle 40.

Je bez diskuse, že operace Hailstone, jedna z nejdestruktivnějších námořních operací vůbec skončila drtivým vítězstvím Američanů. Početná japonská posádka na ostrově Eniwetok, součásti nedalekých Marshallových ostrovů, byla tímto útokem odříznuta od veškerého zásobování a když se zde 18. února 1944 vylodila americká námořní pěchota, Japonci se vzmohli jen na slabý odpor. Samotná základna na Truku pak v souladu s taktikou "žabích skoků" obsazena nebyla - Američané jí jednoduše obešli a definitivně jí odříznuli obsazením ostrovů Guam, Saipan, Palau a Iwodžima. Truk tak byl ponechán ve stavu, ve kterém byl japonskému vrchnímu velení naprosto k ničemu a to i přes to, že se sem japonské velení pokusilo umístit stovku letadel z Rabaulu na Nové Guineji. Většina letadel byla následně zničena americkými vzdušnými útoky mezi 29. a 30. dubnem 1944 a tamější vyhladovělá a nemocemi sužovaná posádka základny nakonec kapitulovala až 2. září 1945.

Operace Hailstone měla ještě jeden následek – díky mělkým průzračným vodám v laguně a velkému počtu potopených lodí je Truk v současnosti doslova rájem pro potápění se za vraky.