- PC
- Mac
- Linux
- OS: Windows 7 SP1/8/10 (64bitový)
- Procesor: Dual-Core 2.2 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta podpora DirectX 10.1: Intel HD Graphics 5100 / AMD Radeon 77XX / NVIDIA GeForce GTX 660. Minimální podporované rozlišení hry je 720p
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Windows 10/11 (64bitový)
- Procesor: Intel Core i5 nebo Ryzen 5 3600 a lepší
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: podpora DirectX 11: Nvidia GeForce 1060 a lepší, Radeon RX 570 a lepší
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i5 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 6 GB
- Grafická karta: Intel Iris Pro 5200 (Mac) nebo srovnatelně výkonnou kartu od AMD/Nvidia pro Mac. Minimální podporované rozlišení hry je 720p v případě použití Metal.
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Mac OS Big Sur 11.0 nebo novější
- Procesor: Core i7 (Intel Xeon není podporován)
- Operační paměť: 8 GB
- Grafická karta: Radeon Vega II nebo výkonnější s podporou Metal.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
- OS: Většina moderních 64bitových distribucí Linuxu
- Procesor: Dual-Core 2.4 GHz
- Operační paměť: 4 GB
- Grafická karta: NVIDIA 660 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku); minimální podporované rozlišení hry je 720p) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 17 GB
- OS: Ubuntu 20.04 64bit
- Procesor: Intel Core i7
- Operační paměť: 16 GB
- Grafická karta: NVIDIA 1060 s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) / srovnatelná karta AMD (Radeon RX 570) s nejnovějšími proprietárními ovladači (ne staršími, než půl roku) a s podporou Vulcan.
- Připojení: Širokopásmové připojení
- Místo na disku: 95 GB
Po vydání aktualizace 1.39 bude dočasně k dispozici sovětský prémiový stíhač Spitfire Mk.IX. Na těchto letounech létala peruť velitele Matsieviče.
Vasilij antonovič Matsievič se narodil 13. dubna 1913 do dělnické rodiny. V roce 1933 ukončil dvouletý kurs na Leningradské námořní škole a ve svých dvaceti letech vstoupil do Rudé armády. Původně chtěl být člen námořnictva, nicméně v roce 1936 vystudoval Vojenskou pilotní školu v Orenburgu a zůstal na ní další rok k postgraduálnímu velitelskému studiu.
V letech 1939 – 1940 se účastnil kampaně v západní Ukrajině a Bělorusku a také Sovětsko-finské války, kde byl vyznamenám svým prvním řádem Rudého praporu. V červnu 1941 byl povýšen na nadporučíka a začal létat jako přepadový stíhač během německých nočních náletů na Leningrad. Během jednoho takového náletu dosáhl svého prvního sestřelu ve svém I-16.
V červnu 1942 se Matsievič stal velitelem 26. GIAP (leteckého stíhacího pluku). Odlétal 196 misí, 138 z nich během dne a 58 nočních. Dosáhl 16 samostatných a 6 skupinových sestřelů, většinu z nich pravděpodobně na stroji I-16, v jehož pilotáži byl velmi zběhlý, nicméně sám byl dvakrát sestřelen. 14. února 1943 mu byl udělen řád Hrdiny Sovětského svazu, za odvahu a udatnost v bitvě.
V roce 1944 obdržel Sovětský svaz dodávku Spitfirů Mk.IX v rámci Smlouvy o půjčce a pronájmu. 26. GIAP byl mezi prvními jednotkami, které na nich mohly létat. Matsievič si tento stroj velmi oblíbil a brzy na něm téměř neměl konkurenci. Jeho pluk se s novými letouny dostal do bojů jen několikrát, většinou s německými bandity, kteří stále létali nad Leningradem. V těchto střetech nicméně Matsievič zvýšil své skóre o pět samostatných a dva skupinové sestřely.
Po válce zůstal u letectva, v roce 1956 vystudoval na Vojenské akademii generálního štábu, a věnoval se výcviku nových pilotů. V roce 1964 odešel do výslužby. Své poslední roky žil a pracoval v Leningradu, kde 10. září 1981 zemřel. Během své služby získal mnoho vyznamenání, včetně Leninova řádu, Řádu rudého praporu (dvakrát), řádu Aleksandra Něvského, a řádu Rudé hvězdy (dvakrát).