Od 7. dubna 17:00 do 8. dubna 17:00 bude platit následující akce:

Splňte obě mise a získejte 100 000 SL !

Přímou příčinou útoku na Jugoslávii a bombardování Bělehradu byl vojenský státní převrat, který uskutečnila 27. března skupina důstojníků Jugoslávského královského letectva a Jugoslávských královských stráží vedených brigádním generálem Borivojem Mirkovičem, který stál v opozici proti Paktu Tripartity podepsaný všemi okolními státy a následně i Jugoslávskou vládou.

Převrat rozčílil Hitlera, který jej vzal jako osobní urážku. Byl rozhodnut "zlikvidovat Jugoslávii vojensky i jako národ" (Jugoslawien militärisch und als Staatsgebilde zu zerschlagen) a udělat to bez čekání na možné vyhlásení lojality nové vlády.  Ještě týž den vydal führer Direktivu 25, ve které nazval Jugoslávii nepřátelským státem, a rozhodl o tom, že Bělehrad bude za trest bombardován.

Operaci vyhlásil velitel Luftflotte IV Alexandr Löhr, který Hitlerův rozkaz na všeobecné zničení Bělehradu změnil v poslední minutě na útok na vojenské cíle. Němci do útoku zapojili 2236 letadel (1570 německých a 666 italských), včetně He 111 P, Ju-88 A, Do 17 Z, Ju 87 B, Me 109 E, Me 110 C, S.79, G.50, C.R.42. Jugoslávské královské letectvo mělo 494 letadel, z toho pouze 269 moderních typů jako Hawker Fury, IK-2, IK-3, Hurricane Mk.I, Me 109 E, Blenheim Mk.I, Do 17 K a S.79.

6. dubna 1941 v 7:00 začal masový útok na Bělehrad, který trval dva dny. První vlny střemhlavých bombardérů Ju 87 dostaly za úkol zničit protileteckou obranu, a byly následovány horizontálními bombardéry, většinou Ju 88 a Do 17, které na jugoslávské hlavní město v průběhu dvou dní shodily 215 (podle jiných zdrojů 360) tun pum. I když měly za úkol útočit pouze na vojenské a vládní budovy, bombardování Bělehradu zničilo i další objekty, jako například Srbskou národní knihovnu, ve které shořely stovky tisíc knih, map, vzácných dokumentů a středověkých rukopisů.

Puma poškodila Starý palác v centru Bělehradu; Bundesarchiv, B 145 Bild-F016226-0005A / CC-BY-SA

Na obranu Bělehradu byla povolána elitní 6. bojová peruť vyzbrojena moderními stíhačkami Bf 109 E-3 a IK-3 společně s 2. bojovou perutí vyzbrojenou vedle Bf 109 E-3 také Hawker Hurricany. Jugoslávští piloti statečně vzdorovali přesile. Obvykle bojovali v malých skupinách v přečíslení obvykle 3 ku 1 nebo více, dokud jim nedošla provozuschopná letadla a použitelná letiště.

Kapitán Milutin Grozdanovič o tomto boji řekl: "V 6:30 nad námi přeletěla velká formace bombardérů, musela jich být minimálně stovka. Jakmile jsme je uviděli, naskákali jsme do stíhaček, které byly připravené od 3:00 ráno. Letěli jsme ve dvojicích a po 2-3 minutách se nám je podařilo zachytit. Spolu s velitelem skupiny Danilo Dordevičem, Božidarem Ercigojem, Radoslavem Stamenkovičem jsem zaútočili na bombardéry, každý z nás na jeden. Každý jsme měli dva kanóny a dva kulomety.

Po krátké přestávce v 10:00 jsme opět zaútočili na německé bombardéry, bylo jich mnoho, některé letěli směrem na Bělehrad, některé se vraceli, ó můj Bože, je jich tak mnoho. Při návratu jsem viděl velkou skupinu asi  60 - 70 německých střemhlavých bombardérů Stuka. Zaútočil jsem ze vzdálenosti 20 - 30 metrů a ani jsem nepoužil zaměřovač. Tak  jsme prahli po boji, že nám nezáleželo na tom, jestli sestřelíme letadlo nebo ne, jenom jsme pokračovali v útoku, dokud nám nedošla munice. Zas a znova jsem létal na letiště doplnit munici a palivo a taky dát šanci ostatním pilotům, aby mohli vzlétnout.

V následujících bitvách sestřelil poručík Vasa Kolarov dvě Stuky, ale němečtí stíhači ho sestřelili. Těžce zraněnému se mu podařilo vyskočit. Na odražení posledního útoku Luftwaffe 6. dubna v 16:00 vzlétl ve svém Bf 109 E-3 velitel 6. bojové perutě nadporučík Božidar Kostič. V bitvě se mu podařilo sestřelit dvě nepřátelská letadla.

Naneštěstí zrádci z řad armády dělali vše pro to, aby podkopali úsilí Jugoslávského letectva. Naváděli Německé útoky proti rezervním letištím, skladům munice a paliva a dalším cílům. Jedním z těchto zrádců byl kapitán Valter Kren, který unikl s letounem Potez 25 do Vídně, kde předal nepřátelům ukradené plány shromaždišť a podpůrných letišť používaných jugoslávskou armádou.

Rogožarski SIM-XIV-H 

V krátké dubnové válce sestřelili piloti Jugoslávského královského letectva 95 nepřátelských letounů při ztrátě asi 80 vlastních letadel. Množství bombardovacích perutí vykonalo vícenásobné útoky proti cílům v Maďarsku, Rakousku, Bulharsku a pod.

Většina z jugoslávských letounů byla zničena buď v boji, při bombardování, nebo obsluhou na zemi.

Uprostřed bombardování Bělehradu provedla 37. peruť Královského letectva dva bombardovací nálety na Sofii, hlavní město Bulharska. Byla to odplata za bombardování Bělehradu. 37. peruť operovala na bombardérech Vickers Wellington, které létali z Grécka a provedla nálety 6. - 7. a 12. - 13. dubna, přičemž na cíle shodila 30 tun vysoceexplozivních pum. Tyto nálety byly provedeny bez ohledu na to, že Británie nebyla ve válce s Bulharskem až do 12. prosince 1941.

Jako dárek pro naše hráče zavádíme rondel Jugoslávského královského letectva, který přijde v patchi  1.39.