Od 2. září 18.00 do 3. září 18.00 platí následující akce:

30% sleva na nákup letadel F4F-3, F4F-4 a F6F-3

20% sleva na nákup letadel Hellcat Mk.I a Tempest Mk.V

Grumman F6F “Hellcat”

Stíhačka F6F “Hellcat” na palubě letadlové lodi USS Yorktown (CV-10)

Po ztrátě velkého množství amerických bitevních lodí v Pearl Harboru bylo palubní letectvo to jediné, co se mohlo v Pacifiku postavit Japonskému námořnictvu. Časem vyšlo najevo, že nejrozšířenější stíhací palubní letoun - Grumman F4F “Wildcat” byl v mnohém technologicky horší než jeho japonský protivník A6M “Zero”. Individuální úspěchy tohoto letadla byly přičítány umění pilotáže jednotlivých pilotů. Za důležité vítězství v Korálovém moři a Midwayi ale musela USA zaplatit vysokou cenu - velkým počtem ztrát svých zkušených pilotů. Přesto se U.S. Navy vzchopila, odstranila řadu technologických potíží, omezení, zvýšila celkovou strukturální výdrž stroje a vyvinula nástupce - Grumman F6F “Hellcat”.

Tento stroj se prokázal jako velmi spolehlivé a všestranné letadlo. Přestože nikdy nebylo vybaveno nejnovější výzbrojí a mofikacemi, 75% vítězství (5 156 sestřelených japonských letadel) bylo dosaženo právě s ním.

Stroje F6F-3 “Hellcat” na palubě letadlové lodi USS Enterprise (CV-6) po úspěšném útoku na ostrov Truk

Běhěm vývoje F6F “Hellcat” společnost Grumman spolupracovala s množstvím námořních pilotů o jejich vizi bojového letadla budoucnosti. Jeden z pilotů vzpomíná “V polovině roku 1942 byli všichni piloti námořnictva poslání na interview s žádostí o poskytnutí informací o kvalitách letadel, s kterými létali - obratnosti, výkonu, doletu, výdrži, dostupu, nosnosti a rychlosti, které by nově vyvíjené letadlo mělo splňovat.” Společnost Grumman tyto informace využila v vývoji F6F “Hellcat”.

31. srpna 1943 se “Hellcaty” zůčastnili bojové mise v Pacifiku během tzv. “Island Jumping”, což bylo konstantní okupování strategicky důležitých ostrovů a snaha o redukování manévrů Japonského císařského námořnictva. Méně známa je kapitola jejich nasazení v operaci “Overlord” běhěm vylodění spojeneckých vojsk ve Francii roku 1944.

Stroje “Hellcat” byly využívány i těmi nejlepšími piloty v americkém námořnistvu. Jeden z nich byl kapitán D. McCampbell, který sestřelil 34 japonských letadel. Za zvláštní zmínku stojí 24. říjen 1944, kdy během jediného letu zničil v bitvě 9 japonských letadel. Později o tomto stroji vynesl větu: "Toto letadlo je dobrý tažný kůň a stabilní zbraňová platforma.”

Hawker “Tempest”

Ranná verze Tempestu V 486. perutě v dubu roku 1944

Hawker “Tempest” byl stejně jako F6F “Hellcat” modernizací staršího letadla. Jeho předchůdce Hawker “Typhoon” se nemohl ve velké výšce výkonově měřit se svými německými protějšky a navíc bylo málo obratné - tlusté křídlo vedlo k rapidnímu úbytku rychlosti během manévrování.

Během úprav tohoto stroje bylo letadlo prodlouženo, což umožnilo instalaci dodatečných palivových nádrží. Následkem toho mohlo být zúženo křídlo. Problémy s instalací pohonu vedly k vytvoření 5 různých modifikací tohoto stroje s různými motory. Do služby byla přijata pátá verze s označením Mk.V s motorem Napier “Sabre” IIA. V červnu 1943 uskutečnila modifikace Mk.V svůj první let a po řadě menších vylepšení byla přijata do služby britského Královského letectva.

486. peruť Novozélandských vzdušných sil na letišti v Newchurch

V dubnu roku 1944 byl Tempest Mk.V odeslán třem perutím RAF a začal se účastnit bojových operací. V květnu byla peruť podpořena 486. perutí Novozélandských vzdušných sil a společně se zůčastnili přípravy na vylodění spojeneckých vojsk v Normandii.

První souboj Tempestu s protivníkem byl proti Messerschmitt Bf 109 G-8 v červnu 1944. Toho dne letadla 3. perutě pod velením Wing Commandera R. Beaumonta zaútočila na 7 německých strojů a zničila 3 bez jediné ztráty. V druhé polovině června byl “Tempest” nasazen proti německým raketám V-1 k ochraně britských měst.

“Tempest” Mk.V hrál důležitou roli ve spojeneckém vítězství. Se čtyřmi 20mm kanóny se prosadil jako dobrý stroj pro pozemní útoky. Peruť “Tempestů” v posledních 7 měsících války sestřelila nad Evropou přes 250 letadel a další stovky během náletů na letiště nepřítele. Tento stroj je oslavován jako jedno z nejlepších britkých letadel konce 2. světové války.

War Thunder tým