Kořistní Pzkpfw IV Ausf. F, kamufláž vytvořená hráčem Skydred | stáhněte si jí zde

Počátkem roku 1942, Rudá armáda trpěla akutním nedostatkem prakticky čehokoliv - od mužů přes tanky až po munici. Stalin v té době ještě nemohl naplno využít svou zdrcující průmyslovou převahu nad Němci a německá armáda působila Sovětům drtivé ztráty. V Leningradu, obleženém německými vojsky a odříznutém od zásobování, pak byla situace obzvláště kritická.

Zvláštní jednotka, vyzbrojená kořistními tanky (PzKpfw III a 3x StuG III)

Jeden tankový prapor, konkrétně 107. oddělený tankový prapor, byl typickým příkladem tehdejšího stavu velkého počtu jednotek Rudé armády. Po téměř roce tvrdých bojů s německými útočníky ztratila tato jednotka téměř všechny své tanky a ta zbylá hrstka vozidel nadále zůstávala na frontě v zoufalé snaze prolomit obklíčení Leningradu. Mužů měl prapor dostatek, ale nebyl dostatek tanků. Prapor akutně potřeboval nová vozidla a v této velice nepříznivé situaci jeden starší seržant (staršina) dostal spásný nápad, jak (nejen) své posádce obstarat nový tank.

Staršina Nikolaj I. Baryšev jednoho dne pozoroval opuštěný německý tank PzKpfw III, který byl před nějakou dobu vyřazen sovětskými pěšáky pomocí ručních granátů. Krátce předtím obdržel velitel Baryševova praporu povolení posílit své stavy jakýmikoliv ukořistěnými německými tanky, které bude možno získat za účelem dočasného posílení frontových jednotek. Baryšev se rozhodl jednat.

I. Sobchenko na brífinku 107. odděleného tankového praporu

Tu noc se staršina společně se svou posádkou pomalu plížili k tanku, který si Baryšev během dne vyhlédnul. Panzer III stál jen nějakých 150 metrů od německých pozic, bylo tudíž bezpodmínečně nutné zachovat maximální utajení. V naprosté tmě a v hrobovém tichu se Baryšev se svými muži dostal až k tanku a co možná nejvíce potichu začal zkoumat poškození německého obrněnce. Tank měl roztržené pásy a zaseknutý pohon věže, jinak byl ale pojízdný. Baryševova posádka začala opravovat pásy, což ale vůbec není tichá práce. Během krátké doby je tak Němci odhalili a začali pálit ze všeho, co měli po ruce. S kulkami a střepinami svištícími nad jejich hlavami, Baryšev a jeho posádka dokončili opravy, naskočili do tanku a podařilo se jim v relativním bezpečí dojet až za přátelské linie.

Baryševova kořist byla později přeznačena na T-3, což se stalo standardním označením pro všechny ukořistěné tanky typu PzKpfw III. 107. prapor měl dostatek náhradních dílů a personálu na to, aby si mohl dovolit opravovat a následně posílat na frontu ukořistěné tanky, které měly tentokrát bojovat proti svým bývalým majitelům. V červenci 1942 již 107. tankový prapor disponoval jedním těžkým tankem KV-1, dvěma středními T-34, jedním lehkým tankem BT-7 a pak dvěma tanky T-3, jedním T-4 (ukořistěný PzKpfw IV), třemi samohybnými děly SU-75 (ukořistěné StuG III) a dokonce i jedním lehkým tankem PzKpfw I, Sověty přeznačený na T-1.

Tank PzKpfw III 107. odděleného tankového praporu

V dubnu 1942 vedl staršina Baryšev četu tanků, podporující pěchotu během útoku a jeho tank se během boje oddělil od zbytku čety. Při postupu vpřed Baryšev, usazen ve svém Panzeru III, uviděl jednotku sovětských pěšáků, kterou německá palba přibila na místo a znemožňovala útok i ústup. Baryševův tank začal pálit na Němce a umožnil pěšákům prolomit obranu a překročit řeku Mža. Sovětům se následně podařilo obsadit strategicky důležitou silnici a tím přerušit německou zásobovací linii. Dva dny Baryšev společně s ostatními sovětskými vojáky držel pozice proti německým protiútokům, dokud nedorazily celé dva prapory jako posila. Tento úspěch ale neměl dlouhého trvání - Sověti byli obklíčeni a neustále je drtily německé protiútoky, podporované mohutnou dělostřeleckou palbou. Vojáci vzdorovali vskutku hrdinsky a ze dvou pěchotních praporů nakonec zbylo pouhých 23 bojeschopných mužů. I Baryšev byl zraněn, když jej do tváře zasáhla střepina.

Bez jakékoliv naděje na udržení svých pozic byli Sověti donuceni se stáhnout s Němci v zádech. Zraněný Baryšev naložil všech zbývajících 23 mužů na svůj tank a vydal se zpět k přátelským liniím. Když pak dorazili ke břehu Mžy, ukázalo se, že voda je příliš hluboká na to, aby Baryševův tank mohl tok přebrodit. Pěšáci začali řeku překonávat, ale bylo jasné, že nemají dost času, než dorazí Němci a sovětské vojáky jednoduše postřílí ještě ve vodě.

Když k řece dorazili pronásledovatelé, Baryšev neztratil duchapřítomnost a rozhodl se německé vojáky oklamat. Dal řidiči rozkaz, aby začal šlapat na plyn a opakovaně tankem kývat dopředu a dozadu, čímž měl simulovat poruchu převodovky. Němci nepoznali, že PzKpfw III před nimi je ve skutečnosti řízen Sověty, a přiblížili se, zřejmě s úmyslem posádce pomoci. Divadélko, které jim Baryšev se svým tankem hrál, zabavilo německé vojáky na dostatečně dlouhou dobu, aby se sovětští pěšáci bezpečně dostali na druhý břeh. Když pak Němci konečně prohlédli lest a začali po unikajících vojácích pálit, bylo již pozdě - všech 23 přeživších pěšáků se dostalo do bezpečí.

Když Baryšev uviděl, že jeho spolubojovníci jsou v pořádku a mimo nebezpečí, poručil řidiči šlápnout na plyn a co nejrychleji odjet. Baryševův tank zamířil k brodu asi kilometr od místa, kde se zrovna nacházel, kde již bylo možné řeku překonat. Němečtí vojáci, které potkal po cestě, mu nadšeně mávali a zdravili ho. Jeho maskirovka (sovětský výraz pro klam) se ale octla v ohrožení, když se za ním vydaly dva německé tanky. Jejich velitelům přišel Baryševův T-3 podezřelý, a rozhodli se jej pronásledovat. Toho, že má nevítanou společnost, si Baryšev všiml až téměř u brodu. Když konečně uviděl německé tanky, prudce zastavil a vyslal dva členy své posádky napřed, kteří měli informovat sovětské jednotky na druhé straně řeky o celé situaci. Hned jak poté vjel Baryševův tank do vody, Němci zahájili palbu. První granát se neškodně odrazil od věže, Baryšev následně vylezl z poklopu a začal mávat rudým kusem hadru. V ten moment zahájila palbu sovětská děla na druhém břehu řeky. Než se pak němečtí tankisté vzpamatovali, Baryševův T-3 přebrodil řeku a bez jakéhokoliv dalšího incidentu a nepoškozen unikl zpět za vlastní linie.

Baryševův prapor používal německé tanky ještě v srpnu 1942, kdy byl staršina Baryšev vyfotografován s několika členy svého pluku, jak pózuje před ukořistěnými německými tanky. Tato fotka se později objevila v novinách Lenigradskaja Pravda. O rok později pak byl 107. oddělený tankový prapor přeorganizován na mechanizovanou jednotku.

War Thunder tým